Evropa se nachází jednoznačně v přelomovém období, ve kterém se pokouší, obrazně řečeno, nabrat dech. Poté, co se vzpamatovává z dozvuků hospodářské krize, leží před ekonomy a dalšími odborníky, politiky nevyjímaje, další tvrdý oříšek. Za ním se skrývají možné důsledky krize na Ukrajině.

Vyspělé akciové trhy si stejně jako v předchozím měsíci připsaly mírné zisky. K jemnému ekonomickému oživení dochází po celém světě, i když investory svazovaly obavy z ukrajinské krize. Vzestup v poslední době zaznamenává i zboží dlouhodobé spotřeby. Právě v tomto segmentu lze najít vhodné příležitosti. Za pozornost stojí především ty oblasti, kde zatím nevidíme uspokojivou ziskovost.

Zájem Čechů o výjezdy do zahraničí byl v loňském roce pod tíhou dlouhotrvající recese a absence růstu mezd nejnižší od roku 2006. Češi loni uskutečnili necelých 4.2 milionů zahraničních cest, což bylo meziročně o 4% méně a v porovnání s rekordním rokem 2008 to znamenalo snížení dokonce o 16%.

Společnost DHL, přední světový poskytovatel logistických služeb, zveřejnila druhé vydání studie Logistics Trend Radar s rozšířeným obsahem a v nové podobě. Aktuální zpráva vychází z prvního vydání. Líčí nedávné vývojové trendy identifikované již v roce 2013 a doplňuje obrázek představením trendů nových. Zpráva odborníkům nastiňuje budoucí podobu logistiky a výzvy, které je čekají, ale ukazuje také vyvíjená řešení, například maloobchodní prodej několika kanály či prediktivní nakupování.

Jak   využívají   české   firmy   public   relations?   To   byla   hlavní   otázka   výzkumu realizovaného agenturou Focus Agency, s.r.o. Průzkum byl proveden metodou CAWI s předchozím telefonickým oslovením respondentů a zapojilo se do něj  celkem 404 společností od malých a středních podniků až po ty s více než 3000 zaměstnanci. 63 % z nich mělo v loňském roce obrat nad miliardu korun.

Český spotřebitel v uplynulých dvou letech výrazně šlápl na brzdu. Nárůst nezaměstnanosti a dva roky poklesu reálné mzdy v řadě se odrazily v historicky nejvýraznějším propadu české spotřeby. Hlavním viníkem špatné nálady na českém pracovním trhu byl prudký propad domácích investic, a to v soukromém i veřejném sektoru.