Na konferenci Ekologické výzvy a energetický sektor, která se uskutečnila v Praze 2. června 2011 v rámci zasedání 14. Evropského obchodního kongresu (EBC), vystoupil se zásadním projevem A. B. Miller, prezident European Business Congress, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Gazprom.

Požádali jsme tohoto významného představitele evropského byznysu a plynárenského oboru o krátký rozhovor.

Téma pražského zasedání EBC je v současnosti velmi aktuální i vlivem řady událostí, jež se před nedávnem ve světě odehrály. Které z nich považujete pro další směrování evropské energetiky za zásadní?

Je to celá řada vnějších faktorů, které nutí Evropany nově nahlížet na cílový model zabezpečení kontinenty energií. Politické krize v severní Africe a na Blízkém východě, válka v Libyi a zastavení dodávek ropy a plynu z této země se staly podnětem pro změnu přístupů k hodnocení rizik zásobování energetickými zdroji. Havárie na japonské jaderné elektrárně vedla k tomu, že se znovu začala projednávat otázka budoucnosti jaderné energetiky v Evropě. Někde se stále vedou diskuze, jinde již byla přijata rozhodnutí, nicméně mnoho představitelů významných energetických společností a průmyslových regionů se během svých návštěv Moskvě, v Gazpromu, v uplynulých měsících vyslovilo ve prospěch dalších dodávek zemního plynu pro plynové elektrárny. Nadšené reakce vyvolalo zvýšení těžby břidlicového plynu ve Spojených státech, ovšem pro Evropu to má zatím negativní účinek. Nasnadě je otázka, kde se zvyšuje konkurenceschopnost? Tam, kde se objevil nový energetický zdroj nebo tam, kde se stále podporují obnovitelné zdroje energie? Odpověď je zřejmá a ztěží potěší evropské daňové poplatníky. V žádném případě nejde o nabádání otočit dějiny zpět. Jen je třeba zdůraznit, že se nahromadilo kritické množství faktorů pro přehodnocení evropských představ o tom, jaké by měly být stanoveny priority energetické politiky při změně podmínek.

Jedním z úkolů, který si zasedání EBC v Praze předsevzalo, je pomoci aktivizovat myšlenku masovějšího využívání zemního plynu jako ekologičtější alternativy za klasická paliva v evropské dopravě. V čem bude spočívat jeho realizace?

U příležitosti zasedání Evropského obchodního kongresu a naší konference se koná start štafety vozů na CNG. Jsem přesvědčen o tom, že nejenže neselžou startovní pistole, ale i celá štafeta, která potrvá týden a bude se konat hlavně na silnicích Německa, proběhne ke spokojenosti účastníků a bude zveřejněna prostřednictvím tisku. Je jednou z akcí, kterými chceme podpořit rozvoj evropského trhu s plynovými palivy a zvýšení efektivity a popularity projektů spojených s výstavbou sítě plnících stanic zemního plynu v Evropě. Po cestě z Prahy do Greifswaldu, kde bude štafeta ukončena, se mohou její účastníci seznámit s plány našich partnerů z koncernu Volkswagen ohledně výroby automobilů na pohon plynem a v Berlíně na výstavě pořádané Evropskou asociací vozidel na zemní plyn ( NGVA Europe) představit divákům možnosti automobilové dopravy používající ekologicky nejčistší přírodní palivo.

Do jaké míry považujete současný stav v provozování vozidel na zemní plyn v Evropské dopravě za nedostačující?

V současné době je v Evropě včetně Ruska provozováno kolem 1,4 miliónu vozidel na zemní plyn. Trh automobilové dopravy s použitím zemního plynu je zastoupen zejména vozidly na stlačený zemní plyn (CNG). Současně však má velké perspektivy i využití zkapalněného zemního plynu (LPG), a to především pro těžké nákladní automobily, a také syntetického dieselového paliva GTL (gas-to-liquids). Rostoucí využití autodopravy, zpřísnění environmentální legislativy a také přechod na emisní normu Euro 6 plánovaný v zemích EU, se stane novým impulsem k použití zemního plynu jako dopravního paliva především v oblasti nákladní dopravy. Podle toho, jaká rozhodnutí budou přijata dnes, může evropská poptávka na zemní plyn jako pohonnou hmotu do roku 2030 dosáhnout 80 miliard kubických metrů, což bude asi desetinásobně převyšovat současnou spotřebu.

Co to bude představovat z hlediska životního prostředí?

Přibližně čtvrtina emisí skleníkových plynů v zemích EU připadá na dopravu a tento údaj se stále zvyšuje. Podle Evropské komise se o 71,3 % emisí v dopravě v roce 2008 „postarala" automobilová vozidla. Jsou známé ambiciózní plány Evropské unie ohledně snížení znečištění ovzduší, podle nichž by se do roku 2020 měly emise skleníkových plynů snížit o 20 procent ve srovnání s rokem 1990 a do roku 2050 o 80 procent. Pro dosažení těchto cílů vyzvala nedávno Evropská komise ke snížení emisí skleníkových plynů v automobilové dopravě o 60 procent do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990. Úřady EU pobízejí výrobce k přechodu na výrobu ekologicky šetrnějších vozidel prostřednictvím zdanění paliva. Avšak zemní plyn je jakožto nejčistší uhlovodíkové palivo ideálním řešením ambiciózních ekologických cílů Evropy v oblasti dopravy a v jiných odvětvích. Moderní vozidla na zemní plyn umožňují snížit emise CO2 o 20-25 % ve srovnání se stejnými vozidly na benzín. S přihlédnutím k předpokládanému dalšímu zpřísnění environmentálních předpisů a většímu spalování metanu představuje tento druh automobilové dopravy efektivní dlouhodobé řešení.

Ceny ropy dosáhly vysoké úrovně. Nakolik je v této souvislosti zemní plyn ekonomicky racionálním řešením pro dopravu.

Uvedu to na konkrétním příkladu. V Itálii mají vozidla na plyn největší perspektivy v následujících segmentech: osobní automobily pro mládež, veřejná doprava (včetně taxi) a těžká nákladní doprava. V průměru činí denní spotřeba paliva u taxi na plyn v Římě 10-11 eur pro kilometrový výkon 200-220 km. Podobné taxi s dieselovým motorem spotřebuje palivo pro stejný kilometrový výkon v hodnotě 20-25 eur. Ekonomická výnosnost taxi na plyn je zřejmá. A pro dodavatele je využití zemního plynu jako pohonné hmoty výhodné tím, že nezáleží na sezóně, a není ovlivněno zimním nárůstem a letním poklesem poptávky. Domnívám se proto, že téma rozvoje automobilové dopravy na zemní plyn by mělo zaujmout důstojné místo v diskuzi o budoucnosti evropské energetiky, ke které jsem vyzval na začátku svého vystoupení v průběhu konference.

Za Prosperitu poděkoval J. Novotný