Koordinovaná strategie čisté mobility na podporu rozvoje v této oblasti pro Českou republiku (ČR) bude dne 20. listopadu předložena na jednání Vlády ČR. Materiál Národní akční plán čisté mobility (NAP CM) vychází z požadavku směrnice Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva 2014/94/EU, která požaduje po každém členském státu předložit Evropské komisi svojí vnitrostátní strategii, tj. obecné a specifické cíle pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva definovaná směrnicí pro CNG a LNG, elektřinu a výhledově vodík.

Směrnice EU (finálně přijata Evropským parlamentem i Radou dne 29. září 2014),nařídila členským státům, aby vypracovaly (a pravidelně v tříletém horizontu aktualizovaly) národní politické rámce pro rozvoj trhu alternativních paliv a infrastruktury u paliv CNG, LNG, elektřiny a vodíku. „Jelikož se Evropská unie rozhodla podporovat alternativní paliva, pak konkrétní podpora jednotlivých států je tudíž nevyhnutelná pro snížení rizik investorů. A právě Směrnice o alternativní dopravě se stala výrazným signálem pro všechny provozovatele i výrobce, aby se nadále zabývali intenzivněji rozvojem a perspektivou CNG a LNG v dopravě a to se začalo projevovat i u nás,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady Českého plynárenského svazu ČPS. „Všechny členské státy EU musí zajistit, aby uživatelé vozidel na alternativní paliva, jako je například zemní plyn a biometan, mohli cestovat po celé Evropské unii bez problémů nedostatečné infrastruktury. Zatímco u některých paliv, jako např. u LPG, je již infrastruktura dostatečná, v EU je stále ještě 23 států, které mají méně než 100 CNG stanic a ČR mezi ně bohužel ještě letos také patřila.

Výstavbu těchto chybějících stanic logicky podporuje počet prodejů vozidel, proto členské státy u paliv bez dostatečné infrastruktury také musí poskytnout podporu prostřednictvím finančních a jiných pobídek i vozidlům,“ říká Jiří Šimek z ČPS. „Šanci na finanční podporu prostřednictvím operačních programů by tak měly dostat i podniky, které budou tyto čisté technologie do svých podniků zavádět,“ dodává Jiří Šimek.

Meziroční nárůst registrací nových osobních CNG vozů na celkových registracích (1-9/2014 a 1-9/2015) byl 100 procent. „Ačkoliv nás v poslední době těší obrovský zájem o CNG, stojíme v ČR stále ještě na začátku. V České republice je registrováno 7 milionů vozidel a asi 4,5 tisíce veřejných čerpacích stanic. „Současných asi 12 tisíc CNG vozidel a kolem sta veřejných plnicích CNG stanic v ČR je stále nepatrný zlomek veškeré dopravy,“ říká Jiří Šimek z ČPS.

„Aby bylo řešení infrastruktury v jednotlivých členských zemích komplexní, vznikají právě národní akční plány,“ řekl Eduard Muřický, náměstek ministerstva průmyslu a obchodu. V souladu se směrnicí o alternativních palivech tak stanoví NAP CM národní cíle ve vztahu k počtu dobíjecích stanic: pro CNG vozidla je to u nás 200 veřejných plnících stanic. Co se týče počtu vozidel, cíl činí 100 tisíc vozidel na CNG v ČR do roku 2020. Materiál dále stanovuje počet 5 plnících stanic na LNG v ČR do roku 2025. Materiál obsahuje i soubor opatření na podporu zavádění alternativních paliv a naplňování výše uvedených národních cílů. Ta jsou zaměřena primárně na rozvoj CNG a elektromobility. Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska se předpokládá podpora LNG a v určité omezené míře i vodíku.

Snížení emisí skleníkových plynů ze spalování pohonných hmot stanovené evropskou směrnicí do konce roku 2017, respektive 2020, bude v ČR velmi obtížné. Evropská komise se nyní chystá navrhnout pro další desetiletí ještě ambicióznější cíle. Podle České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) je řešením mimo jiné rozvoj alternativních paliv, jako je například CNG. EU schválila závazný cíl pro dlouhodobou politiku klimatu snížit emise skleníkového plynu oxidu uhličitého CO₂ o 40 procent a vozy na CNG mají o 25 až 30 procent méně CO₂, podporovat zemní plyn pro dopravu je tedy pro ČR to nejjednodušší, jak tyto emise u nás snížit a cíle dosáhnout.

Výrazně důležitější je ale pro ČR problém prachových částic. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu činil podíl silniční dopravy na emisích látek PM10 například v hlavním městě Praze dokonce 95 %. “Vozidla na CNG nepotřebují vyrobit elektřinu z uhlí, nemají ekologické důsledky baterií, díky chemickému složení plynu nevznikají téměř žádné prachové částice. Není potřeba spoléhat na jakékoliv filtry prachových částic, jejich výměnu, údržbu, kontrolu nebo spolehlivost. Prachové částice u CNG nemohou nikde uniknout, protože zkrátka spalováním nemohou vzniknout. I plynné palivo LPG, které je na bázi ropy, má z hlediska ochrany životního prostředí horší parametry než CNG a LNG,“ říká Jiří Šimek z ČPS. „S tím, jak se ve městech a na dálnicích zavádějí nízkoemisní zóny a dražší známky, je koupě vozidla na CNG určitě dnes jak pro soukromníky, tak i podnikatele nejlepší volbou,“ zdůrazňuje Šimek. „Naše republika navíc leží uprostřed Evropy a tak jsme tranzitní zemí kamionové dopravy. Ta se právě výrazně podílí na emisích prachových částic. Díky velkému objemu této dopravy bude mít i zkapalněný zemní plyn LNG pro ČR v budoucnu velký ekologický přínos,“ říká Jiří Šimek z ČPS.

Zpracování NAP ČR se současně řídí také schválenou státní energetickou koncepcí (SEK). „Využití CNG je klíčovým trendem snižování spotřeby vozidel a nástupu alternativních pohonů v dopravě,“ uvádí se v SEK. V souvislosti s výstavbou plnicích stanic CNG se očekává podle energetické koncepce rozšíření CNG vozidel u městské dopravy, komunálních vozidel, vozových parků velkých organizací aj. Podpora ekologických dopravních prostředků patří v SEK mezi sedm hlavních cílů v oblasti dopravy.

NAP vychází také z Národního programu reforem 2013, na základě kterého se vláda rozhodla přijmout Program čisté mobility zaměřený na využití alternativních druhů paliv, lepší kvalitu ovzduší, snížení emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů vznikajících z dopravy. Přijatý program má být také zaměřen na závazky vyplývající z Plánu jednotného evropského dopravního prostoru.

(tz)