Téměř dvě třetiny Čechů přispívají ročně na dobročinné účely do pětiset korun. Jednorázový příspěvek je pak v 62 % v maximální výši 100 korun. Čtvrtina Čechů je pak toho názoru, že charita je jen pro ty, kdo mají peníze nazbyt, pro deset procent jde dokonce o zbytečné vyhazování peněz. Vyplývá to z nedávného průzkumu ČSOB, kterého se zúčastnilo 961 respondentů starších 15 let.

„Ukázalo se, že Češi nevnímají podporu charitativních projektů jako samozřejmou součást svého života, jak je tomu v západním světě, ale jako otázku náhody," řekl Ondřej Škorpil, ředitel Kanceláře představenstva ČSOB. „Třetina z nich přispívá prostřednictvím náhodných dobročinných sbírek na ulici, čtvrtina prostřednictvím DMS. Jen jedno procento Čechů má na nějakou charitativní sbírku založen trvalý platební příkaz."

Pokud už se Češi rozhodnou přispět na dobrou věc, hrají v tom roli emoce a lidská solidarita. Pomyslný žebříček, kam lidé nejčastěji směřují své příspěvky, totiž tvoří podpora lidí postižených živelnou katastrofou (87,3 %), handicapovaní (53,6 %) a děti (52,1 %). Naopak minoritní zájem mají o podporu seniorů (9,6 %), azylových domů (5,1 %) nebo vzdělání (2,8 %). Nejčastěji pak podporují charitativní projekty na území České republiky, ale čtvrtina z nich podporuje i nadace a projekty, které se zabývají pomocí lidem především ve třetím světě (výstavba škol a nemocnic, adopce na dálku aj.)

A jaký je pohled Čechů na charitu? Více než třetina se domnívá, že čas od času přispět nikomu neublíží a 14 % je toho názoru, že jde o samozřejmou pomoc potřebným. „Smutné však je, že podle čtvrtiny Čechů je charita jen pro ty, kteří mají peníze nazbyt a 6 % lidí je dokonce toho názoru, že jde o citové vydírání těch, kterým nic nechybí a žijí spokojený život," upozorňuje Ondřej Škorpil. Desetina Čechů zase přispívá, aby se necítila hloupě, že se mají lépe než druzí.

Cílem průzkumu bylo také zjistit, zda čeští rodiče vedou k dobročinnosti své děti. Výsledek? „Polovina z nich přiznává, že tento aspekt výchovy zcela opomíjí," varuje Pavlína Housová, manažerka společenské odpovědnosti ČSOB. „Pokud se lidé nebudou již od raného věku seznamovat s oblastmi, kde je lidská solidarita nezbytná, nebude otázkou let, ale desetiletí, než se stav české společnosti v otázce charity a dobročinnosti zoptimalizuje."

(tz)