Po několikaměsíčních propadech reálných mezd se karty začínají obracet. Zaměstnavatelé již letos zvyšovali mzdy a budou v tom pokračovat i v roce 2024, kdy se inflace bude blížit 2% inflačnímu cíli ČNB, vyplývá z nových dat Hospodářské komory.

Mzdy by se nejčastěji měly zvednout o 5 až 10 %, díky čemuž by měly růst i v reálném vyjádření.

Mzdy bude zvyšovat nejméně 6 z 10 podniků. Porostou hlavně ve velkých podnicích nad 250 zaměstnanců (90 %) a středně velkých firmách s 51 až 250 zaměstnanci (79 %). Z komorového šetření mezi podniky vyplývá, že na vyšší mzdy dosáhnou především zaměstnanci působící ve zpracovatelském průmyslu.
„To souvisí s očekáváním, že v roce 2024 dojde k oživení spotřeby domácností. Některé podniky budou zvyšovat výplaty o více než 10 %, zejména ty, které poskytují služby pro podniky. Data z firem ale naznačují, že ke mzdově-inflační spirále letos a ani v příštím roce v důsledku možného vysokého dvouciferného růstu mezd nedojde,“ poznamenal prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Letos by měla podle posledních dat Hospodářské komory průměrná mzda meziročně stoupnout nominálně o 8 % a přiblíží se tak částce 43 600 Kč. V posledním čtvrtletí letošního roku vlivem klesající inflace již patrně začalo docházet i k mírnému nárůstu reálných mezd. Také v roce 2024 lze očekávat, že mzdy vzrostou reálně, protože inflace za celý rok 2024 by mohla podle výpočtů Hospodářské komory klesnout na hodnotu 3,3 %.

I přes hospodářské oživení v příštím roce se nebude míra nezaměstnanosti vracet k historickým minimům. Hospodářská komora očekává mírný nárůst nezaměstnanosti, a to vlivem legislativních změn v oblasti dohod.

Novou makroekonomickou prognózu Hospodářská komora vydá zkraje roku 2024.

„V tuto chvíli analyzujeme dopady vládou plánovaných změn, které zvýší firmám náklady. Příkladem jsou vyšší firemní daně od ledna nebo růst cen energií kvůli zvýšení regulované složky ceny. Podniky, které nebudou schopné tyto náklady absorbovat, je budou muset přenést do cen výrobků. To bude ale znamenat zhoršenou konkurenceschopnost českých firem v Evropě,“ dodal Zdeněk Zajíček. Nevylučuje proto, že kvůli vyšším nákladům své plány na zvyšování mezd firmy ještě v průběhu následujících měsíců přehodnotí. Vláda by podle něj měla rostoucí náklady firmám kompenzovat snížením administrativní zátěže.

Podniky za největší překážku svého rozvoje v roce 2024 označují rostoucí náklady na pracovní sílu i nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců na trhu práce. Úroveň nákladů na pracovní sílu přitom zvyšuje zejména vysoká odvodová zátěž zaměstnavatelů. Náklady na pracovní sílu a její nedostatek se v pravidelných šetřeních Hospodářské komory objevují na prvních dvou příčkách od roku 2017. Výjimkou byl rok 2020, kdy za největší překážku rozvoje firmy označily protipandemická opatření.

Rostoucím problémem je, že kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků, nadměrné legislativní a administrativní zátěži trhu práce a pomalému procesu vyřizování žádostí o pracovní víza se firmám prodlužuje realizace zakázek, nové pak musí odmítat a přenechávat konkurenci v zahraničí.

Do šetření se zapojilo 444 podniků, zástupců všech hlavních odvětví ze všech krajů České republiky. Na anketu odpovídaly mikro, malé, střední i velké podniky.

Očekávaný vývoj mezd v roce 2024 oproti roku 2023:

Největší očekávané překážky při rozvoji podnikání v roce 2024:

Pozn. Otázka umožňovala zvolit až 3 možnosti, proto součet procent v grafu není roven 100

(tz)