Zavedení redistributivní platby, která měla podpořit malé zemědělské podniky na úkor velkých, se zvrtlo. Po loňském spuštění této speciální dotace se zvýšil o 24 % počet žadatelů obhospodařujících výměru 100–150 ha, což je právě hranice pro tuto podporu.

To znamená, že se podniky začaly účelově dělit, aby na redistributivní platbu dosáhly i několikrát.

Tato změna v rozdělení dotací zároveň poškodila podniky o velikosti přes 500 ha, které jsou základem produkčního zemědělství v Česku. Vyplývá to ze studie Ústavu zemědělské ekonomiky a informací spadajícího pod Ministerstvo zemědělství. Přitom proti tomuto neefektivnímu rozdělení dotací protestovaly před dvěma lety tisíce zemědělců a opakovaně před ním varovala i Agrární komora České republiky, která hájí zájmy zemědělců všech velikostí a výrobního zaměření.
Redistributivní platba byla zavedena v rámci nové Společné zemědělské politiky Evropské unie, která platí od loňska až do roku 2027. Bylo na každém státu, aby si nastavil parametry této podpory pro podniky menší velikosti podle svých individuálních potřeb a v českém pojetí je vyplácena na každých prvních 150 ha podniku a tvoří celkem 23 % z obálky přímých plateb, tedy nejobjemnější skupiny zemědělských dotací. Čes­ká vláda nastavila parametry tak, že se vymykají z evropského průměru na úrovni 10–12 %. Před vytvořením nespravedlivých podmínek na trhu a zneužitím celého systému před dvěma lety opakovaně varovala Agrární komora ČR, ale pětikoalice trvala na svém a rozhodla populisticky. Toto politické rozhodnutí bylo navíc učiněno bez seriózní dopadové analýzy pouze na základě tlaku určité politické skupiny hájící své zájmy. Tento postup se bohužel opakuje i u dalších podmínek, jako je například úprava protierozních opatření v rámci DZES 5, kde rovněž dopadová analýza nebyla zpracována.

Největší zemědělská organizace, jejíž členové produkují kolem 80 % zemědělských komodit pro výrobu potravin, upozorňovala především na vytvoření nespravedlivých podmínek na trhu, poškození středních podniků a potenciální možnost zneužití systému kvůli účelovému dělení podniků tak, aby dosáhly na větší objem peněz. Agrární komoře ČR dalo za pravdu nejdříve Ministerstvo zemědělství a nyní ve své studii i Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Tato analýza ukázala, že kategorie žadatelů s výměrou 100–150 ha se loni meziročně zvýšila o 24 % na 1800, to znamená nárůst o několik set podniků. Přitom kategorie žadatelů obdělávajících půdu do 5 ha se naopak snížila o téměř 6 %. To lze vysvětlit tak, že některé podniky se účelově rozdělily, aby vypadaly menší, a naopak menší se začaly slučovat.

„Zdravá struktura trhu by měla vypadat tak, že v ní mají své místo menší, střední i větší podniky různého výrobního zaměření i odlišných právních forem a nikdo z nich není jakkoliv diskriminován. Našimi členy jsou všechny tyto podniky a současnou zemědělskou politiku státu bohužel vnímá jako diskriminující prakticky každý. S podporou menších podniků jsme z mnoha důvodů jednoznačně souhlasili. Nemůžeme ale souhlasit s tím, jakým způsobem byla redistributivní platba na jejich podporu nastavena, protože to poškozuje všechny ostatní. Jasně se ukazuje, že došlo k negativnímu dopadu především na střední podniky, které jsou zároveň těmi posledními, kdo provozuje náročnou a nákladnou speciální rostlinnou výrobu či mnohdy ztrátovou živočišnou výrobu. Před dvěma lety jsme na tuto skutečnost upozorňovali a předkládali stejná data, která nyní zveřejnil Ústav zemědělské ekonomiky a informací ve své studii. Bylo nám slíbeno, že v případě, že se negativní efekt vysoké redistribuce potvrdí, je vláda připravena národní strategický plán pro provádění Společné zemědělské politiky Evropské unie upravit. Nyní to ale vypadá jen jako další ze série nesplněných slibů současného kabinetu,“ řekl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Podle analýzy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, kterou má Agrární komora ČR k dispozici, podniky nad 500 ha produkují 77 % zeleniny s vysokou pracností, 75 % ovoce s velmi vysokou pracností, 82 % ovoce s vysokou pracností, 84 % chmele, 78 % cukrové řepy, 73 % škrobových brambor a 80 % bílkovinných plodin. Podniky nad 500 ha dále chovají 85 % stavu dojnic a podobný je poměr také u drůbeže a prasat. Mnohdy jde o samostatné právnické osoby bez půdy, nicméně patřící do větší skupiny s půdou, která je novým systémem znevýhodněna.

„Analýza Ústavu zemědělské ekonomiky a informací upozorňuje dále na propad příjmů zemědělských podnikatelů v roce 2022 vlivem kurzového rozdílu a snížení národních dotací. V kontextu současné situace považujeme za důležité upozornit rovněž na nárůst nákladů, který zemědělci zaznamenali od roku 2014, odkdy dotační podpora stagnuje či se snižuje, a ještě razantněji od roku 2022 v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině a rekordní inflací. Následkem toho došlo v zemědělství k nárůstu cen energií, hnojiv, osiv, sadby, přípravků na ochranu rostlin, ale také lidské práce. Zároveň jsme od roku 2023 zaznamenali obrovský propad tržeb vlivem poklesu cen zemědělských komodit. Tím se do značné míry pozitivní efekt redistribuce pro menší zemědělce nuluje, a ještě více se tím zesiluje negativní efekt na podniky nad 500 ha. V roce 2023 navíc nebyly vyplaceny zálohy přímých plateb a podpory jsou vypláceny později a v nižším celkovém objemu. Výsledkem je nejen prohlubující se ztrátovost sektoru, ale také závažné problémy s finančními toky podniků, které bez pomoci státu mohou skončit v úpadku,“ dodal Jan Doležal.

(tz)