První historické porovnání názorů Čechů, Poláků a Rumunů na téma zadlužování připravila skupina KRUK, která v těchto zemích působí v oblasti správy pohledávek. Výzkum prokázal mnoho podobných rysů mezi reprezentanty těchto tří národů, ale také několik rozdílů. Na základě názorů dotazovaných patří Češi ke skupině nejvíce odpovědných a uvědomělých osob. Podobně jako Poláci jsou také nejvíce otevřeni hledání pomoci při splácení dluhu a kontaktu s firmou, která spravuje jejich závazky.

KRUK International, společnost skupiny KRUK, která je lídrem na polském a rumunském trhu v oblasti správy pohledávek, chtěla porozumět způsobu myšlení a názorům Čechů. Proto provedla na tomto trhu první průzkum psychologických postojů vůči dluhům a zadlužování se. Podobná analýza byla provedena i na ostatních evropských trzích, na kterých KRUK působí již řadu let – polském a rumunském.

Příčiny zadlužování a názory na splácení dluhů

Nejvíce patrné rozdíly jsou při analýze přístupu třech národností k příčinám zadlužování se a názorů na splácení dluhu. V každé zemi uváděli dotazovaní totožně, že ve většině případů jsou překážkou při splácení dluhů vnější okolnosti jako ztráta práce, nehoda nebo onemocnění. Nešťastné události jako hlavní příčinu finančních problémů uvádí 41 % Čechů a 50 % Poláků. Naopak mezi obyvateli Rumunska dalo tuto odpověď až sedmdesát osm procent respondentů. „Ukazuje nám to, že obyvatelé Česka a Polska přistupují k tématu více uvědoměle a odpovědně. Vědí, že kromě nepředvídatelných událostí existují i jiné příčiny zadlužení, které jsou spíše v nich samých a v jejich finančních rozhodnutích, které udělali,“ říká Vítězslav Kus, obchodní a marketingový ředitel KRUK International.

Toto potvrzují i jiné poznatky získané z provedených průzkumů. Až třicet procent Čechů si je vědomo toho, že příčinou zadlužení může být přecenění svých finančních možností. V případě Poláků si totéž myslí 14 % dotazovaných, ale mezi obyvateli Rumunska již jen 6 %. Stejně tak zřídka považují Rumuni za příčinu nadměrného zadlužování získávání majetku a odkládání myšlenky na splátku „na zítra“. Takovouto odpověď uvedli dotazovaní z Rumunska jen ve třech procentech případů, zatímco Češi až ve čtrnácti procentech. „Tento názor Čechů naznačuje, že budou při přijímání svých finančních rozhodnutí opatrnější, budou se rozvážněji rozhodovat o dalších nákupech a důkladněji vyhodnotí své finanční možnosti,“ komentuje Kus.

Komunikace s firmami spravujícími dluhy

Češi a Poláci jsou také nejvíce otevřeni kontaktu a hledání pomoci u firem, které spravují dluhy. Jak ukazuje průzkum společnosti KRUK International, 30 % Čechů a 29 % Poláků by se rozhodlo komunikovat s inkasní firmou a společně hledat řešení v těžké situaci. Rumuni jsou tomuto řešení již méně nakloněni. Šedesát tři procent by se naopak rozhodlo hledat pomoc u partnera nebo nejbližší rodiny. Jen 7 % by se obrátilo na svého věřitele s prosbou o rozložení dluhu na splátky. „Je to další důkaz, který svědčí o velké finanční zralosti Čechů v porovnání s Polskem a Rumunskem,“ soudí Vítězslav Kus. Potvrzuje to i prohlášení až šedesáti čtyř procent dotazovaných Čechů, že v případě zadlužení by chtěli co nejrychleji splatit dluh; například tak, že si najdou náhradní zdroje příjmů.

Lidé chtějí dluhy splácet, mnohdy ale nevědí jak

Na výsledcích průzkumů je vidět, že v oblasti uvědomování si mechanizmů zadlužení je ještě stále co dohánět. Osmnáct procent Čechů a Poláků a dvacet dva procent obyvatel Rumunska tvrdí, že by nehledalo v případě finančních problémů pomoc, protože sami vědí, co při nadměrném zadlužení udělat. Zároveň 48 % obyvatel Rumunska, 39 % Čechů a 34 % Poláků soudí, že lidé chtějí své dluhy splácet, ale nevědí jak. „Srovnání výsledků průzkumů provedených na třech trzích ukazuje, že jak Češi a Poláci, tak i obyvatelé Rumunska se potřebují vzdělávat v oblasti zadlužování a splácení dluhů. Průzkum dokazuje, že stále mnoho z nás neví, jak by se v situaci nadměrného zadlužení zachovalo a jak  by si poradilo. V této oblasti je tedy velká odpovědnost na straně finančních institucí. Úkolem takových firem, jako je KRUK International, je zvyšování znalostí společnosti jak v oblasti zodpovědného zadlužování se, tak i v oblasti hledání podpory v případě těžkostí se splácením dluhu,“ dodává Vítězslav Kus.

Paralelní průzkumy názorů Čechů, Poláků a Rumunů byly provedeny v lednu a únoru 2012 na reprezentativním vzorku více než 1000 osob z každého trhu. Na průzkumu se podílely osoby ve věku 18 – 60 let, které spolurozhodují o financích své domácnosti. Při průzkumu byla použita metoda CATI (Computer Assisted Telephone Interviewing).

Společnost KRUK International s.r.o. je členem skupiny KRUK, která je mezinárodní společností zabývající se správou pohledávek na středoevropských trzích. Její činnost se zaměřuje na vymáhání pohledávek jak finančních ústavů, tak i velkých korporátních zákazníků. Největším segmentem činnosti společnosti KRUK International (72% příjmů v roce 2010) je nákup a vymáhání portfolií spotřebitelských pohledávek po splatnosti (především bankovních pohledávek). KRUK tedy spravuje pohledávky bank, zprostředkovatelů úvěrů, pojišťovacích firem, leasingových společností, operátorů pevných linek a mobilních telefonů, provozovatelů kabelových televizí, dodavatelů digitálních platforem, dodavatelů komunálních služeb a firem ze sektoru FMCG (rychloobrátkové zboží). Druhým klíčovým segmentem činnosti jsou inkasní služby, v nichž se příjmy zakládají na provizích. V letech 2008 – 2011 skupina KRUK přijala zakázky o celkové nominální hodnotě téměř 154,8 miliard CZK.

Kromě společnosti KRUK International patří do skupiny KRUK také společnost KRUK S.A, která je jedničkou na polském a rumunském trhu vymáhání pohledávek, kancelář RAVEN provozující právní praxi, ERIF Biuro Informacji Gospodarczej, které nabízí hospodářské informace pro účely poskytování úvěrů a detektivní kancelář, která poskytuje detektivní služby.

Skupina KRUK byla založena v roce 1998 Piotrem Krupkou a Wojciechem Kuźnickim. Na začátku byla hlavní činnost firmy orientována na polský trh, kde si firma rychle získala pozici lídra. Již od roku 2007 KRUK stále rozšiřuje území své působnosti v regionu EMEA. Po zdařilém vstupu na rumunský trh v roce 2007, kde se firma okamžitě stala jedním z předních hráčů, se KRUK zaměřil na český a slovenský trh, kde v roce 2011 vznikly nové pobočky. Pro získání postavení dominantní a přední mezinárodní firmy na středoevropských trzích je naplánována další obchodní expanze do Maďarska.

Dynamický vývoj skupiny KRUK v regionu je výsledkem inovační politiky orientované na smírné řešení, která se zaměřuje na dlužníky a předpokládá uzavírání dohod o splacení  dluhu  ve formě splátek s tisíci dlužníky.  Hlavním cílem jedinečného přístupu KRUKU je motivování dlužníků k zahájení jednání s KRUKEM o splacení jejich dluhů ve formě splátek, které si mohou dovolit.