Německá státní banka KfW podpořila od roku 2001 formou nízkoúročených půjček 2,1 miliónů energeticky úsporných bytových jednotek. Podle Gudrun Gumb, viceprezidentky KfW, která se tento týden zúčastnila pražského semináře „Jak budeme financovat přechod k energeticky úsporným budovám?", se tato podpora jednoznačně vyplatí. To může být inspirativní i pro Česko.

„Podpora energeticky úsporných budov a rekonstrukcí je účinnou cestou, jak posílit ekonomiku, vytvořit nová pracovní místa a příležitosti pro místní firmy. Růst zaměstnanosti znamená pro státní rozpočet méně vyplacených sociálních dávek a větší výnosy z daní. Předpokladem úspěchu jsou hlavně vhodně zvolené finanční nástroje," upozornila Gumb na semináři.

Přínosy německého programu KfW jsou pro stát i obyvatele masivní: Až 200 tisíc zachovaných, či nově vytvořených pracovních míst ročně, 1,5 miliónů eur ušetřených v celkových nákladech na vytápění a snížení produkce CO2 o 156 miliard tun od roku 2006.

V Česku by chtěl tímto způsobem využít prostředky z Evropských fondů Státní fond rozvoje bydlení (SFRB). Jak uvedl na semináři Jiří Koliba, ředitel SFRB, peníze, které by takto investoři či majitelé domů získali na energeticky úsporná opatření v budovách, by nebyly k dispozici jako dotace, ale ve formě nízkoúročených, dlouhodobých úvěrů. K aktuálním možnostem financování energeticky úsporných opatření z Evropských fondů Koliba řekl: „Nyní se chystá nový finanční nástroj Jessica. Pilotní projekt, který je určen hlavně městům s integrovaným plánem rozvoje, by měl mít už v roce 2013 k dispozici 600 milionů korun. Čekáme ale i podporu pro oblast bydlení, která se stala prioritou České republiky v programovacím období 2014 a dál". Na dotaz reportéra ČTK Koliba dodal, že Státní fond rozvoje bydlení nyní pracuje na tom, aby mohl od tohoto roku poskytovat na energeticky úsporná opatření v bytových domech ročně kolem dvou miliard korun.

Petr Holub, koordinátor iniciativy Šance pro budovy, která seminář pořádala, upozornil, že Česká republika má nyní velkou příležitost využít pro podporu energeticky úsporných budov výnosy z aukcí emisních povolenek. Jejich část už sice získaly energetické společnosti bezplatně, ale na vydražení v aukcích stále zbývají další povolenky za odhadovaných 54 až 110 miliard korun pro období 2013 až 2020. „Podle odhadu absorbční kapacity sektoru by efektivně využitelná částka na podporu měla být mezi 10-12 miliardami korun ročně, při pákovém efektu na soukromé investice zhruba 1:4.," řekl Petr Holub.

Experti se dále v rámci semináře shodli, že úspěšnost a efektivita zvoleného systému financování stojí na míře zapojení privátních prostředků.

(tz)