České domácnosti mají stále značné rezervy v rozumném zacházení s financemi. Více než třetina z nich je v přímém ohrožení dluhové pasti. Nejčastějšími důvody nevyrovnaného hospodaření jsou přílišné zadlužování, držení úspor na nevhodných finančních produktech a překvapivě také nevěra jednoho z partnerů. Vyplývá to z průzkumu Ery.

„Nepříliš uspokojivý stav financí v českých domácnostech je často zapříčiněný také nedostatečným zájmem obou partnerů o správu společných peněz," vysvětlil Aleš Pospíšil, výkonný ředitel Řízení segmentů Poštovní spořitelny a uvedl, že podle průzkumu české rodiny využívají následující modely:

• Vše je naše – tento model využívá 37 % domácností, je velmi otevřený model, ve kterém platí, že rodina považuje všechny finance za společné a využívá pouze jeden účet.

• Moje je moje - striktně oddělený systém hospodaření, který je typický pro partnery, nebo několikátá manželství a funguje v něm 41 % českých domácností.

• Spolu na dvou účtech - model, který je spíše neobvyklým, vzniká z historických, nebo bezpečnostních důvodů a v Česku jej využívá 13 % domácností.

Jak se ukázalo, i v rámci rodiny jsou Češi převážně sólisti a neradi se o peníze, které sami vydělali, dělí. „Z toho vzniká pocit, že si mohou se svými penězi nakládat podle vlastního uvážení, což má dříve či později na domácnost jako takovou zničující vliv, neboť z ní mizí pro rodinu důležitý prvek společného rozhodování," varovala PhDr. Martina Neprašová.

Nejčastějšími aspekty, které vyváženost rodinných finanční ohrožují, jsou zadlužování (za poslední rok vzrostl podle ČNB počet osobních bankrotů téměř dvojnásobně), skutečnost, že si rodiny nevytvářejí pro případ nenadálých výdajů nebo výpadku příjmu rezervu (ta by se měla optimálně pohybovat na úrovni šesti měsíčních příjmů) a držení úspor na nevhodných finančních produktech, které jim nezajistí patřičný výnos. „Dalším důvodem, kdy se rovnováha rodinných financí ocitne v ohrožení, se však překvapivě ukázala také nevěra jednoho z partnerů," upozornil Aleš Pospíšil. Podle průzkumu se to týká 40 % českých domácností. Ačkoliv se nevěrní partneři snaží za svůj „zálet" ušetřit, dosahují náklady na milenku či milence značných částek. Platby za telefony, dárky, restaurace, kulturní akce nebo dokonce za soukromí, jako jsou azyly pro milence, penziony či hotely, se nejčastěji pohybují kolem 2 500 korun měsíčně. „Nevěra se tak může významným způsobem podepsat na kvalitě a rovnováze rodinných financí, neboť představuje polovinu výdajů, které české domácnosti průměrně vynaloží na potraviny a bydlení," varoval Aleš Pospíšil. Dokonce i u jedinců, kteří za svůj mimopartnerský vztah utrácejí minimálně, dosahuje roční útrata za nevěru částky nad 20 tisíc korun, za což se dá pořídit zahraniční zájezd pro dvě osoby.

Jediným možným způsobem, jak zajistit vyváženost rodinných financí, a přitom kontrolou a podezíráním nenarušit křehkost vzájemné partnerské důvěry, se ukazuje následující:

• Jako optimální model rodinných financí se z tohoto hlediska ukazuje „Vše je naše"

• Ze společného účtu jsou hrazeny všechny společné výdaje (nájem, energie, benzín, stravné pro děti atp.), zatímco na soukromé koníčky má každý z partnerů měsíčně vyhrazenu předem domluvenou částku

• Jakýkoliv neplánovaný výběr hotovosti z účtu by měl být odsouhlasenými oběma partnery

• Ačkoliv výpis z účtu chodí nejčastěji na adresu nebo e-mail jednoho z partnerů, měl by být přístupný k nahlédnutí i tomu druhému

• Partneři musí být obeznámeni se všemi svými příjmy, aby se zamezilo odkládání výjimečných příjmů mimo společný účet

(tz)