Milana Rastislava Štefánika, jednoho ze zakladatelů první Republiky československé, politika, vojáka, ale také astronoma, nyní připomíná nová emise pamětních medailí. Portrét slavného Slováka se objevil na ražbách z ryzího zlata i stříbra. Jejich atraktivitu podtrhuje velmi nízký náklad a číslování každého exempláře.

ZLATÝ UNIKÁT. Toto speciální provedení ražby se Štefánikem existuje jako jediný exemplář. Tomu odpovídá i cena, která činí bezmála sto šedesát tisíc korun.

Foto: Michal Mikulenka

Pod návrhem nové ražby z Pražské mincovny je podepsán špičkový slovenský výtvarník Miroslav Rónai. „Averz se skládá z portrétu Milana Rastislava Štefánika z profilu, doplněný o Kriváň a dvojitý kříž na trojvrší. V popředí se nacházejí křídla, která symbolizují letectvo. V pozadí je pak umístěna hvězda jako symbol vesmíru a hvězdářů,“ popsal lícní stranu autor.

Kompozice na rubové straně představuje seskupení věží hlavních měst Prahy a Bratislavy: symbolizují sbližování národů. „V popředí se nachází Štefánikova mohyla na Bradle, doplněná alegorií lipových listů s holubicí, vyobrazením svobody,“ přiblížil Rónai i stranu reverzní.

Emise se kvůli nízkému počtu vyražených exemplářů řadí k raritním. Jak je u Pražské mincovny obvyklé, jeden titul vzniká ve více variantách a velikostech. Nejpočetnější je stříbrné provedení ve špičkové kvalitě (proof) o průměru 28 milimetrů, kterých mincovna vyrazí pouze dvě stě kusů. Větších o průměru 37 mm ve kvalitě standard (mincovní kvalita) a patina, bude dokonce jen po deseti kusech.

Pro velmi náročné sběratele nebo investory jsou určeny ražby z ryzího zlata. „Těch vznikne ve dvou velikostech jen dvacet. A mezi nimi jsou i dva speciální originály. První o váze jedné trojské unce v provedení proof, druhý o váze poloviční v provedení standard. Výjimečnosti těchto dvou originálů samozřejmě odpovídá i vyšší cena,“ uvedl mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík.  Ten menší si může zájemce, který bude dostatečně rychlý, pořídit za více než osmapadesát tisíc korun. U většího zaplatí o rovných sto tisíc více. Nejlevnější stříbrné ražby se stejným motivem přitom stojí zhruba 1300 korun. „Všechny stříbrné i zlaté ražby této emise mají vyražené pořadové číslo na hraně,“ upřesnil Koňařík.

Podrobnější informace o nové emisi a cenách jednotlivých provedení jsou uvedeny na stránkách internetové numismatické prodejny www.Zlate-Mince.cz. V rámečku pro vyhledávání tam stačí zadat heslo: Štefánik.

STŘÍBRNÁ VERZE. Stejný motiv v čistém stříbře se dá pořídit výrazně levněji.  Každý medailon má vyražené jedinečné pořadové číslo na hraně. Foto: www.prazskamincovna.cz

M. R. Štefánik se narodil 21. července 1880 v osadě Košáriska (dnes Brezová pod Bradlom, asi deset km od Myjavy). Po studiích v Bratislavě a v maďarských městech Šoproň a Sarvaš, odešel do Prahy. Tam nejprve započal se studiem stavebního inženýrství. Školu ale nedokončil a v roce 1900 nastoupil na Filosofickou fakultu UK v Praze, kde se věnoval astronomii. V Praze nejen studoval, ale zapojoval se také do společenského a politického života, mimo jiné se stal tajemníkem spolku Detvan, kde působil významný slovenský politik Vavro Šrobár. V roce 1904 Štefánik obhájil disertační práci O nové hvězdě v souhvězdí Cassiopea objevené v roce 1572 a stal se doktorem filozofie. Brzy po promoci vyrazil do Paříže, aby pokračoval ve studiu astronomie. Tam si ho brzy všiml významný francouzský astrofyzik Jules Janssen. Jako host jeho hvězdárny v Meudonu podnikl několik výprav za účelem astronomických pozorování. Sám také další výpravy organizoval. Na svých cestách navštívil severní Afriku, asijské země a deset měsíců dokonce pobýval na Tahiti, kde měl dokonce v plánu se usadit. Už jako francouzský občan obdržel za své zásluhy kříž Rytíře čestné legie.

   Světové války se účastnil jako pilot leteckého průzkumu. Zároveň se snažil budovat česko-slovenské dobrovolnické jednotky, jejichž existence měla přispět k poválečnému osamostatnění obou národů. Podpořil vznik Československé národní rady (1916), která reprezentovala a organizovala zahraniční odboj. (Předsedou byl T. G. Masaryk, generálním tajemníkem Edvard Beneš, Štefánik se stal místopředsedou). M. R. Štefánik významně přispěl k vybudování Česko-Slovenské armády ve Francii. Štefánikův život předčasně skončil v necelých čtyřiceti letech při letecké havárii, když se vracel z Itálie. Jeho letadlo se 4. května 1919 zřítilo nedaleko obce Ivanka pri Dunaji.

(miu)