Ačkoliv je správné platit daně, trendem je, aby Den daňové svobody byl co nejblíže Novému roku; „daňová“ Kobra s tímto dnem může výrazně pohnout, nezasáhne však i poctivé daňové poplatníky?

Nehledě na způsobu výpočtu Dne daňové svobody, jsou to právě daňové úniky a podvody, které jeho toto datum posouvá o řadu dní dále. Délka období v roce, kdy vytváříme hodnoty, jež jsou rozdělovány prostřednictvím státního rozpočtu, by tak mohla být znatelně kratší, nebýt šedé ekonomiky.

Silné nástroje, které však nyní stát uvedl v život, jako je „daňová“ Kobra nebo neustálá diskuze o plošné zavedení trestnosti krácení daně ve fázi přípravy však mohou být i nástrojem proti poctivým daňovým poplatníkům.

Proč je Den daňové svobody letos 27. června?

Den daňové svobody byl stanoven, stejně jako vloni, na 27. června podle metodiky, která rozděluje rok na dvě součásti v poměru odpovídajícím podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu. Ačkoliv evropským trendem je spíše přibližování tohoto dne k Novému roku, neznamená to pouze den, kdy už „nepracujeme na stát“.

Je to tak o 6 dní později, než v roce 2012 a o 9 dní později, než v roce 2011.

Kdy slaví tento den v ostatních zemích Evropy?

Z evropských zemí si potom nejlépe stojí Švýcarsko (4. května). O něco níže bychom hledali například Polsko (5. června), nebo Německo (13. června). Nejpozději si tento „svátek“ oslaví v Dánsku, a to až 30. července. V roce 1948 přišel floridský podnikatel Dallas Hostetler s koncepcí, která předpokládá, že každý z nás odvádí od začátku roku celý svůj výdělek do veřejných rozpočtů („pracuje na stát“). Den daňové svobody je potom pomyslným momentem, kdy dojde k naplnění těchto rozpočtů a začneme „pracovat na sebe“ a hromadit bohatství pro svou potřebu.

Den daňové svobody by mohl být dříve, nebýt šedé ekonomiky

Kupodivu je to daňová správa, která by mohla posunout den daňové svobody o pár dní zpět k začátku roku, pokud by se jí lépe dařilo zachytit a identifikovat příjmy, které jsou dnes skryty v rámci šedé ekonomiky (nejsou tedy zahrnuty ve výši produktu), či pokud je schopna efektivně bránit příjmovou stránku státního rozpočtu proti daňovým nájezdníkům, kteří nic neprodukují, pouze se snaží část daní z našeho společného rozpočtu vzít.

Ti, kteří své příjmy nepřiznávají, či při zdanění podvádějí, snižují daňový příjem státu a současně vytvářejí v rámci konkurenčního prostředí nerovné podmínky. Jsou to tržně nerovné podmínky, pokud požadujeme od středně velké stavební firmy z každé stavební zakázky 21 % daně z přidané hodnoty a 19 % daně z příjmů ze zisků, pokud je v konkurenci se zedníkem, který příjmy z obdobné zakázky nepřizná a žádnou daní nezatíží.

„Boj s daňovými nájezdníky je složitější, neboť na rozdíl od běžných daňových poplatníků jejich cílem není cokoli produkovat či obchodovat, ale obchod je pouze prostředkem jak ze státní rozpočtu uloupit především spotřební daň či daň z přidané hodnoty. Proti těmto daňovým teroristům potřebuje státní správa silné nástroje a schopné funkční týmy složené z daňových úředníků, celníků, policie, právníků a IT specialistů. Komora daňových poradců považuje za velmi důležité, aby tyto silné nástroje v rukou státní správy byly využívány výhradně k obraně státního rozpočtu, nikoli jako běžné nástroje při správě daní u běžných daňových poplatníků,“ řekl Ing. Martin Tuček, prezident Komory daňových poradců České republiky.

Použije stát Kobru výhradně proti daňovým podvodníkům?

V ČR začala tento měsíc fungovat tzv. Kobra pro boj s daňovou kriminalitou. Podílet se na ní má finanční správa, celní správa a policie. Komora daňových poradců ČR považuje sice tuto snahu za legitimní, na druhou stranu důrazně upozorňuje, že postiženi pravděpodobně budou i poctiví daňoví poplatníci. A to nejen vzhledem ke složitému daňovému systému, ale i s ohledem na komplikace, které přinesla od 1. ledna 2014 rekodifikace soukromého práva a jeho promítnutí do oblasti daní. Řešením by podle Komory daňových poradců bylo znovuzavedení individuálního promíjení daně a příslušenství daně.

Ing. Martin Tuček, prezident Komory daňových poradců ČR: „Komora daňových poradců České republiky považuje tuto snahu za legitimní a podporuje boj státu proti nelegálním daňovým únikům. Akceschopnost, rychlá vzájemná výměna informací a silné nástroje jsou v tomto směru na místě. Na druhé straně zdůrazňuje, je nezbytné systém nastavit tak, aby skutečně dopadl výhradně na podvodníky a nepostihoval či nadměrně nezatěžoval ty, kteří se především snaží pohybovat v našem složitém daňovém systému a v rámci toho se mohou dopustit i neúmyslných chyb.“

Plošné zavedení trestnosti krácení daně ve fázi přípravy?  

Kromě zavedení tzv. Kobry pro boj s daňovou kriminalitou sledují daňoví odborníci již delší dobu snahy o novelu trestního zákoníku, která by ve svém plošném zavedení postihovala všechny daňové poplatníky za krácení daně i ve stádiu přípravy. Tak by mohl být automaticky každý daňový subjekt podezřelý z toho, že podvádí a to by likvidovalo podnikatelské prostředí.

„Zaznamenáváme snahy vrátit do hry novelu § 240 trestního zákona a rozšířit jej o odst. 4 a 5, který by poskytl úřadům nástroj, jak trestně postihovat daňové subjekty již za přípravu krácení daně. Chtěli bychom však před plošným zavedením takového opatření důrazně varovat,“ řekl k tomu Ing. Martin Tuček, prezident Komory daňových poradců. „Jako profesní organizace musíme upozornit, že plošné zavedení takovéhoto opatření by se mohlo dotknout řady daňových subjektů, pro něž původně toto opatření nebylo navrhováno,“ dodal Ing. Martin Tuček.

Toto opatření je podle jeho slov proto třeba zúžit, například tak, že se bude týkat pouze nepoctivých daňových subjektů v oblasti spotřební daně za přesně vymezených podmínek. V opačném případě by mohlo v praxi docházet k řadě situací, které by mohly přímo či nepřímo poškodit podnikatelské prostředí. Díky komplikovanému výkladu daňových zákonů, ale i tohoto opatření, by se podnikatelé mohli bát konzultovat varianty optimalizace svého daňového základu s daňovým poradcem; mohlo by v krajním případě docházet ke zneužívání tohoto zákonného opatření konkurenčními subjekty, zejména prostřednictvím podávání účelových trestních oznámení; ale také by mohlo docházet ke zneužití samotnou daňovou správou. „My jako komora vyzýváme, aby v takovém rozsahu o zavedení trestnosti přípravy trestního činu zkrácení daně vůbec nebylo uvažováno,“ dodal Ing. Martin Tuček.

Komora navrhuje znovuzavedení promíjení daně

Ing. Bc. Jiří Nesrovnal, člen Prezidia KDP ČR: „Vedle boje proti podvodníkům by měl stát nastavit také vlídnou tvář, a to i vzhledem ke komplikacím, které přinesla od 1. 1. 2014 rekodifikace soukromého práva a její promítnutí do oblasti daňové. Proto mimo jiné Komora podporuje znovuzavedení individuálního promíjení daně a příslušenství daně.“

www.kdpcr.cz 

O Komoře daňových poradců ČR

Komora daňových poradců České republiky je samosprávnou profesní organizací daňových poradců. Její existence je dána zákonem č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky. Tento zákon upravuje postavení a činnost daňových poradců i činnost samotné Komory. Aktuálně sdružuje již 4526 daňových poradců a eviduje 814 společností vykonávající daňové poradenství. KDP ČR v loňském roce oslavila 20 let od svého založení.

KDP ČR zejména chrání a prosazuje oprávněné zájmy daňových poradců, vytváří předpoklady pro zvyšování jejich kvalifikace a profesionální úrovně, dohlíží na řádný výkon daňového poradenství a usměrňuje činnost daňových poradců v souladu s právními předpisy.

Komora je členem Confédération Fiscale Européenne. Tato instituce hraje důležitou roli v prosazování zájmů daňových poradců v Evropě a v koordinaci postupů daňových komor ve vztahu k evropskému daňovému právu. Současně C.F.E. provozuje Evropský seznam daňových poradců, který lze nalézt na adrese http://www.kdpcr.cz .