Stále více lidí jezdí do práce během teplých letních měsíců na kole, motorce či na skútru. A když už v práci jsou, proč by nevyužili své jednostopé vozidlo i při cestě na pracovní schůzku nebo třeba k pochůzce

na poštu? Potřebují k takové cestě svolení šéfa? Co když způsobí nehodu? Kdo pak odpovídá za škody? Petr Glogar, odborník na pracovní právo z advokátní kanceláře PwC Legal, odpověděl na nejčastější otázky, které dostává v souvislosti s rozmachem skútrů a kol v Česku.

Můžu se jako zaměstnanec rozhodnout, na čem pojedu na pracovní cestu?

Výběr dopravního prostředku pro pracovní cestu závisí na rozhodnutí zaměstnavatele. Pouze zaměstnavatel tak může stanovit, zda pojedete městskou dopravou, nebo na kole či na skútru. Měl by tak učinit písemně před pracovní cestou. Může tak být určeno i ve vnitřní směrnici. Pokud zaměstnavatel určí zaměstnanci městskou hromadnou dopravu jako způsob dopravy, potom nemůže zaměstnanec cestu absolvovat jinak. V opačném případě by např. zaměstnavatel neodpovídal za škodu způsobenou na skútru při dopravní nehodě.

Když použiji auto, mám nárok na cestovní náhradu, jak je to s motorkou či skútrem?

Pokud zaměstnavatel určí přímo soukromý dopravní prostředek, má zaměstnanec nárok na náhradu jízdních výdajů, což v případě skútru činí náhradu za spotřebované pohonné hmoty ve výši podle ceny uvedené ve vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR nebo podle účtenky z čerpací stanice a dále náhradu za opotřebení ve výši 1 Kč za 1 km jízdy. Také jízdní kolo je možné použít na pracovní cesty. Z pochopitelných důvodů nepřísluší za jízdu na kole náhrada za pohonné hmoty.

Budu mít nárok na cestovní náhradu, i když pojedu jen na schůzku či třeba na úřad v rámci města, kde sídlí naše firma?

Stanovování nároků na cestovní náhrady vychází především z toho, jak má zaměstnanec sjednáno místo výkonu práce, resp. pravidelné pracoviště. Nárok na náhradu výdajů má zaměstnanec v případě cesty k provedení práce mimo sjednané místo výkonu práce. Pokud má zaměstnanec jako místo výkonu práce sjednané město Brno bez dalšího upřesnění, potom platí, že cesta po Brně není pracovní cestou, neboť zaměstnanec neopustil město. Pokud je však sjednáno místo výkonu práce s přesnou adresou, potom i např. návštěva pošty v rámci Brna může být pracovní cestou. Možná je také varianta, že místem výkonu práce je Brno a v pracovní smlouvě je výslovně sjednáno, že pravidelným pracovištěm je sídlo zaměstnavatele. V takovém případě přísluší cestovní náhrady za opuštění pravidelného pracoviště i v rámci cesty po Brně, neboť opuštění pravidelného pracoviště se považuje pro tyto účely za pracovní cestu.

Kdo odpovídá za škodu na skútru či kole v případě nehody?

V případě nehody, kterou zaměstnanec nezavinil a použil svůj skútr či kolo s vědomím zaměstnavatele, odpovídá zaměstnavatel za škodu vzniklou při nehodě. Je samozřejmé, že v případě zaviněné nehody nemá zaměstnanec možnost nárokovat po zaměstnavateli náhradu škody na poškozeném kole či skútru.

V takové situaci nemusí dojít jen k poškození majetku, ale i úrazu a poškození zdraví zaměstnance...

Je potřeba určit, zda došlo k úrazu přímo při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Obecně lze říci, že při cestě na pracovní schůzku či na poštu s firemní zásilkou je úraz při nehodě pracovním úrazem. Pokud si však zaměstnanec udělá přestávku na oběd, tzv. přestávku na jídlo a oddech, a v rámci cesty pojede do oblíbené restaurace a stane se nehoda, potom o pracovní úraz nejde. O pracovní úraz nejde, ani pokud se stal při nehodě, která vznikla při cestě do práce nebo z práce na kole či skútru.    

(red)