Nespolehlivým plátcem nemusí být jen chronický neplatič dlužící na daních miliony korun. Od letošního roku ministerstvo financí dbá na zápis do registru mnohem důsledněji než v předešlých letech. Odpovídá tomu i rostoucí seznam hříšníků. Zatímco v roce 2014 bylo zaregistrováno pouze 117 nespolehlivých plátců, letos jejich počet stoupl na několik set.

„Nespolehlivým plátcem se stává i ten, kdo nepodá daňové přiznání nebo související výpisy a přílohy a nereaguje na výzvy k jejich podání. Dalším důvodem pro zařazení do databáze je případ, kdy plátce neposkytuje požadovanou součinnost, opakovaně – ve smyslu dvakrát za uplynulých 12 měsíců – nepodá daňové přiznání, hlášení, nebo výpis z evidence. Dalším důvodem je nespolupráce se správcem daně, kdy podnikatel například neodpovídá na zaslané výzvy,“ vyjmenovala daňová poradkyně Blanka Štarmanová ze společnosti TaxVision.

Hranice pro zapsání na seznam nespolehlivých plátců je snížena na půl milionu korun – dlužník bude na seznam zapsán, pokud nedoplatek trvá déle než tři měsíce. Od ledna 2015 mezi kritéria nespolehlivosti patří uvedení nepravdivého údaje týkajícího se skutečného sídla. „V případě přijetí plnění od nespolehlivého plátce ručí odběratel za odvedenou DPH. V tomto případě doporučujeme spolupráci ukončit, nebo zaplatit DPH přímo finančnímu úřadu na osobní depozitní účet vedený u správce daně. Ke dni splatnosti daně je částka převedena na osobní daňový účet poskytovatele zdanitelného plnění. Platbu DPH na účet finančního úřadu je však třeba s dodavatelem sjednat, jinak ji může dodavatel vymáhat jako dluh,“vysvětlila Blanka Štarmanová.

Ručit za zdanitelné plnění může podnikatel i  navzdory tomu, že jeho dodavatel není na seznamu nespolehlivých plátců. Příjemce ručí za daň i v případě, kdy v okamžiku uskutečnění plnění věděl nebo měl vědět, že protistrana daň úmyslně nezaplatí, že dojde ke zkrácení daně či zneužití daňové výhody. Nebo že jeho dodavatel je v postavení, kdy nemůže DPH zaplatit, případně se může dostat do situace, kdy pro něj nebude reálné DPH zaplatit. „Velmi často se zapomíná, že důvodem k ručení za DPH je také skutečnost, že se sjednaná cena podstatně odlišuje od ceny obvyklé, a to bez zjevného ekonomického opodstatnění,“ popsala Blanka Štarmanová. Obdobnou funkci podle jejích slov mohou plnit i bankovní akreditivy či jiné formy vázaných účtů.

Pro finanční úřad je typicky alarmujícím faktem třeba i situace, kdy je předmětem plnění dodání pohonných hmot distributorem pohonných hmot, který v okamžiku provedení obchodu není na stránkách Celní správy České republiky registrován jako distributor pohonných hmot.

Už dva roky také plátce DPH ručí za odvod daně, kterou zaplatí na jiný účet než na bankovní účet plátce DPH zveřejněný v registru plátců. Proto je kontrola spolehlivosti dodavatele a čísla jeho účtu k úhradě velmi důležitá a může obchodním partnerům ušetřit nemalé finanční ztráty.„Ručení se v tomto případě uplatňuje až při platbě vyšší, než je dvojnásobek limitu omezujícího platby v hotovosti, což je pro rok 2015 540 tisíc korun. Upozorňuji také na ručení za DPH v případě, že je úplata poskytnuta zcela nebo zčásti na účet vedený mimo tuzemsko,“ upřesnila Blanka Štarmanová.

Otázkou pak zůstává například při prodeji nemovitostí typicky sjednávaná advokátní úschova, což není účet dodavatele zveřejněný v registru plátců. Sdělení Finanční správy České republiky dává odpověď, že pokud je advokátní úschova sjednána, tak to nemusí nutně znamenat automatické ručení za neodvedenou daň, pokud je ve smlouvě sjednáno její uvolnění na registrovaný účet dodavatele.

(tz)