Průzkum platební morálky společnosti Atradius se zaměřil na více než čtyři tisícovky společnosti ve 13 státech západní Evropy, zemích Visegrádské čtyřky a Turecku, kde poukázal na zhoršující se platební morálku odběratelů. Podobné statistiky mají přitom významný vliv na ochotu dodavatelů poskytovat obchodní úvěry a zároveň podtrhují význam důkladné kontroly platební schopnosti odběratele a následného zajištění potenciálních rizik.

Pozdní platby v B2B obchodních vztazích dokáží způsobit problémy nejen konkrétnímu dodavateli, ale mohou se odrazit i na situaci celého odvětví a způsobit významná narušení v rámci celého dodavatelského řetězce. Co se týče západní Evropy, čtvrtina respondentů přiznala, že jim kvůli neuhrazeným pohledávkám hrozil vznik druhotné platební neschopnosti
a přes 15 % respondentů muselo z důvodu zpožděných plateb žádat o úvěr. Konkrétně v České republice jsou přitom tato čísla ještě o něco nepříznivější.

Pozdní platby eviduje 9 z 10 společností

Nejsložitější je situace v zemích, které byly masivně zasažené nedávnou ekonomickou krizí – tedy především Itálii a Řecku. V případě domácích odběratelů totiž tamní firmy zaznamenaly pozdní platby téměř u poloviny svých pohledávek, což je zhruba o deset procent více, než činí průměr v ostatních zemích západní Evropy. Pokud bychom se podívali na pozdní platby v případě zahraničních B2B zákazníků, byly nejcitelněji zasaženy společnosti ve Velké Británii. Zpožděné platby zaznamenaly u více než 46 % exportních dodávek oproti průměru západní Evropy lehce přes 38 %.

Nelze přitom říci, že by se tento vývoj vztahoval jen na určitá odvětví. „Co do zpožděných plateb je jako riziková označována celá škála oborů podnikání, mezi které patří zemědělství, strojírenství, spotřební zboží, kovovýroba nebo stavebnictví. Se zpožděním je v nich podle průzkumu hrazeno přibližně 40 % celkové hodnoty pohledávek. Vůbec nejčastěji se pak pozdní platby následkem nedostatku prostředků na straně odběratele objevují v zemědělství
a strojírenství, kde jich je přes 60 %,” říká Markéta Stržínková, ředitelka pojišťovny Atradius pro region střední a východní Evropy.

Podle průzkumu zhruba 40 % respondentů očekává, že se situace ve výše zmíněných odvětvích ještě zhorší. Celých 55 % dotázaných pak nevěří ve zlepšení platební morálky B2B klientů během následujících dvanácti měsíců.

Druhotná platební neschopnost hrozila každému třetímu

Co se týče českého trhu, pozdní úhradu faktur od tuzemských nebo zahraničních odběratelů zaznamenalo během posledního roku 93 % respondentů. V poměru k celkovému počtu dodávek je to více než dvojnásobek oproti průměru západní Evropy a zhruba o osm procent více, než kolik činí průměr v regionu CEE. „S ohledem na hodnotu neuhrazených B2B pohledávek po datu splatnosti je na tom ale Česká republika o něco lépe než další země regionu. Zatímco u nás se pozdní úhrada týká zhruba 37 % z celkové hodnoty pohledávek, v zemích V4 a Turecku je průměr zhruba 43 %,” vysvětluje Markéta Stržínková.

O obavách ze zhoršující se platební morálky a o snaze zmírnit její dopady svědčí i to, že
v případě zahraničních odběratelů klesla v uplynulém roce poskytovaná platební podmínka českých dodavatelů v průměru o celý týden. Navzdory tomu museli čeští dodavatelé čekat
na úhradu zahraničních faktur v průměru o tři dny více. Tuzemské faktury po splatnosti byly oproti tomu hrazeny o čtyři dny dříve než v předchozím roce, což odpovídá jak dobrému ekonomickému vývoji v Česku, tak obecné zvyklosti kratších splatností.

Český trh je podle respondentů specifický i důvody, které stojí za pozdními úhradami faktur. Téměř polovina dotázaných totiž uvedla, že je pozdní úhrada tuzemských faktur spojena se záměrem odběratele využít tuto skutečnost jako zdroj vlastního financování (v dalších zemích regionu zastává tento názor zhruba třetina dodavatelů). Výrazně více je v Česku pozdních úhrad faktur z důvodu sporů o kvalitu dodaného zboží či služeb (20 % oproti 10 % v zemích V4
a Turecku).

Zhoršující se platební morálka začíná ovlivňovat i chování tuzemských dodavatelů, do značné míry závislých na exportních partnerech, a jejich uvažování o odběratelích. „Až třetina českých podnikatelů musela v uplynulém roce v důsledku pozdní úhrady pohledávek odložit plnění vlastních závazků vůči dodavatelům. Toto číslo (32 %) je dokonce nejvyšší ze všech zemí CEE a Turecka. Proto zhruba 35 % respondentů uvažuje do budoucna o častější kontrole
a hodnocení bonity svých odběratelů,” doplňuje Markéta Stržínková.

Podnikání ohrožují hlavně pozdní platby ze zahraničí

Podle průzkumu společnosti Atradius má 20 % společností v zemích V4 a Turecku obavy o své cash flow v důsledku pozdě uhrazených pohledávek (oproti 16 % v západní Evropě). Nad zmíněnou hranicí 20 % zahraničních pohledávek po splatnosti se pohybují firmy v Česku, Turecku a především Polsku, kde se tato situace týká bezmála třetiny všech faktur. Právě
v Turecku a Polsku se nejvíce firem obává v příštích 12 měsících zhoršení průměrné doby splatnosti svých vlastních pohledávek.

Na druhé straně jako nejméně závažný je zatím mezi zeměmi CEE problém pozdní úhrady faktur vnímán v Maďarsku, kde přes 70 % respondentů označilo, že neměl žádný významný vliv na jejich podnikání. I tam se ale s pozdní platbou setkalo 76 % dodavatelů. V Polsku má zkušenosti s pozdní úhradou 85 % dodavatelů, na Slovensku 84 % a v Turecku přes 88 %.

Firmy si uvědomují rizika

Ochrana proti rizikům spojeným s poskytováním obchodních úvěrů nabývá v současné situaci na důležitosti a uvědomují si to i společnosti oslovené v rámci průzkumu. Zatímco více než polovina z nich není ochotna měnit dosud využívané nástroje pro řízení úvěrů, 35 % dotázaných hodlá častěji ověřovat platební schopnost svých odběratelů a 33 % chce zintenzivnit kontrolu podnikatelské historie svých současných i potenciálních klientů.

Celoevropský průzkum platební morálky společnosti Atradius je prováděn každoročně a zabývá se trendy v oblasti kreditního řízení, průměrné doby splatnosti pohledávek, rizik pro řízení nákladů a profitability nebo platební morálky podle odvětví a velikosti podniků. V roce 2016 zahrnuje statistiky a názory více než 3000 společností ze 13 zemí západní Evropy, států Visegrádské skupiny a Turecka.

(tz)