V květnu byla publikována první část měření úrovně finanční gramotnosti dospělé populace České republiky, které bylo provedeno ve spolupráci OECD. Odhlédneme-li od vzorku dotazovaných[1], struktury dotazů[2] a konkrétních lidských osudů je s podivem, že s množstvím informací o finančních problémech v nejrůznějších médiích s různými cílovými skupinami posluchačů/diváků/čtenářů, daný průzkum indikuje poměrně vysoké procento respondentů s nižší nebo malou finanční gramotností (2015 – 52% respondentů se rekrutuje z oblasti malé finanční gramotnosti).
Je celkem očekávatelné, že hůře jsou na tom s finanční gramotností lidé nižšího vzdělání, méně aktivní, nízkopříjmové skupiny a mladí, na které se zaměřuje projekt Finanční gramotnost do škol. Právě vzdělávání dětí a mládeže je snad světlo na konci cesty. Nicméně, jak uvedla Ing. Kateřina Lichtenberková (odborný garant projektu Finanční gramotnost do škol) v Radiofóru 1.6.2016, děti z takových skupin je těžší přesvědčit, že má smysl se takto vzdělávat a v dospělosti změnit způsob hospodaření resp. zavést hospodaření a nezáviset na sociálních dávkách (v případě dětí ze sociálně slabých rodin), protože doma slyší a vidí něco zcela odlišného. Rodina se tedy zdá být tím nejvlivnějším vzdělavatelem, který by neměl selhat, jestliže chceme dosáhnout pozitivní změny v úrovni finanční gramotnosti u široké veřejnosti. Pak se ale nabízí otázka, jak motivovat rodiče, jejichž příklad je pro dítě ten nejbližší.
Ekonomická zodpovědnost je podle výsledků měření dokonce z 64% v oblasti malé finanční gramotnosti. Domácí rozpočet nesestavuje téměř 60 % respondentů. Pokud zároveň pocházejí ze skupiny respondentů s nižší finanční gramotností (52%), mají nulovou představou, jak řešit výpadek příjmů (37%) a nedisponují téměř žádnou finanční rezervou (63% uvádí období 0 – 3 měsíce). Pak je tady zaděláno na velký problém, a to nejen pro respondenty. První na koho se pravděpodobně obrátí, bude stát a dále pak firmy zabývající se půjčkami.
Jak průzkum uvádí, pokud jde o finanční rezervu, tak 19% respondentů nespořilo vůbec a více jak 50% uchovává vysoce likvidní zdroje ve formě běžného účtu, i přes výrazně nízké až nulové úroky. To ovšem odpovídá absenci nabídky výhodně úročených úložek a obavám z vysokých rizik souvisejících s investováním. Český respondent zjevně není ten, který by hledal jiná investiční řešení, rozložení zdrojů z hlediska produktu, likvidnosti a rizikovosti, byl ochoten podstupovat rizika a vzdělávat se více v této oblasti.
To, že 85% lidí se spoléhá na důchod od státu, tedy není překvapující vzhledem k absenci systémové podpory spoření na důchod a minimálním přírůstkům k úložkám v oblasti penzijního připojištění. Jedním z kořenů je obecně nízká míra odpovědnosti, kterou jsou jednotlivci ochotni nést za svou finanční situaci v budoucnosti. A zde se rýsuje jeden základních cílů současného vzdělávání dětí i dospělých, kterým by měla být schopnost uplatňovat principy osobní odpovědnosti v dlouhodobém horizontu, a to nejen za výsledky v oblasti ekonomické.
autor: Ing. Ilona Jedličková, členka expertního týmu yourchance o.p.s.
partneři yourchance: Pioneer Investments, Mercedes-Benz Praha, W.A.G payment solutions
zdroje informací: MF ČR Měření úrovně finanční gramotnosti 2015
Otevřít PDF
Otevřít PDF
