Podle průzkumu, který si nechala Asociace penzijních společností ČR zpracovat agenturou STEM/MARK, je 80 % lidí přesvědčeno, že státní důchod nemůže pokrýt jejich potřeby. Zhruba 26 % se dokonce obává, že nepokryje ani ty základní. Na stáří si ale spoří jen 66 % dotazovaných, u mladých do 29 let dokonce jen 47 %. Paradoxní je, že 80 % z těch, kteří si nespoří ani minimální částku, si myslí, že průměrná výše státního důchodu je ještě nižší, než ve skutečnosti je.

Na 39 % respondentů, kteří si nespoří, uvedlo jako důvod špatnou finanční situaci, ve věku mezi 30 a 44 lety je to dokonce 53 % lidí. U mladých do 29 let, kteří si zatím nespoří, ale plánují začít, uvádí 21 %, že plánuje zahájit spoření ve čtyřiceti letech, dalších 15 % dokonce až v padesáti letech.

            Zajímavá je také měsíční částka, kterou si lidé na stáří odkládají – méně než 1000 korun měsíčně si dává stranou 61 % těch, kteří si na penzi šetří. Většina lidí tedy nevyužívá penzijní spoření naplno a přicházejí o nejvyšší možnou státní podporu. O té však mají respondenti také zkreslenou představu. Přestože jako nejdůležitější výhodu penzijního spoření uváděli lidé v průzkumu shodně právě státní podporu (na škále od 1 do 5 získala 4,36 bodu), téměř 58 % všech dotázaných netuší, že státní podporu získají už při úložce 300 korun měsíčně. Například 18 % respondentů si myslí, že ji získá až od 1000 korun.

            Na druhém místě za státní podporou lidé při otázce na výhody penzijního spoření uváděli garanci nezáporného zhodnocení (3,94/5), dále daňové výhody (3,79/5) a možnost čerpat předdůchod (3,5/5). Například možnost volit si investiční strategii skončila až na šestém místě (3,21/5).

            Dobrou zprávou je, že od nového roku zavedenou možnost založit penzijní spoření i dětem lidé vnímají pozitivně – převažují ti, podle kterých je to dobrá investice. Vítá ji 38 % respondentů, pro 35 % není produkt relevantní (moc mladí, staří, bezdětní) nebo nevědí, jak ohodnotit, 27 % lidí produkt hodnotí jako nevhodný.

(tz)