Nová regulace trhu se spotřebitelskými úvěry (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinný od 1.12.2016) přinese poskytovatelům úvěrových produktů zásadní novinku – povinnost prověřit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele. A pokud je to nezbytné pak i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů (§ 86 zákona). Praktické naplňování této podmínky testovalo v praxi Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) po konzultaci se Spotřebitelským fórem.

V první polovině února letošního roku proběhlo testování nebankovních společností nabízejících v ČR spotřebitelské úvěry. Prostřednictvím reálných osob, které měly negativní záznam v registru klientských informací a pohybovaly se na hranici úvěrovatelnosti, byla testována ochota nebankovních společností poskytnout zadluženým žadatelům úvěr.

„Testováno bylo celkem 20 nebankovních společností aktuálně inzerujících nabídku spotřebitelských úvěrů. Jednalo se o deset žadatelů o licenci ČNB a deset dalších poskytovatelů s různou nabídkou úvěrových produktů. K testování bylo použito devět osob, které pro potřeby testu souhlasily s použitím svých osobních údajů a svého životního příběhu,“ vysvětluje Jindřich Vaněk z agentury Silver BC, která průzkum prováděla. Celkem proběhlo 186 testovacích kontaktů, do finálního srovnání bylo využito 146 kontaktů tak, aby bylo možné průběh prověřování úvěruschopnosti porovnávat.

„Nebankovním společnostem byly poskytnuty osobní údaje kontrolních osob, na jejichž základě šlo ověřit v registrech klientských informací finanční minulost a stav závazků kontrolních osob. Chtěli jsme ověřit, které úvěrové společnosti kontrolním osobám schválí půjčku, případně ve které fázi jednání o úvěru a jakým způsobem budou prověřovat reálnou situaci kontrolních osob,“ upřesňuje Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz a dodává: „Kontaktování testovaných společností probíhalo nejprve prostřednictvím on-line žádosti o půjčku na internetu, následovalo telefonické jednání a ověření osobních údajů a na závěr setkání s obchodním zástupcem těch společností, které toto setkání kontrolním osobám nabídly.“

Z testu vyplynulo, že ty nebankovní společnosti, které využívají některý z registrů klientských informací, hodnotily zájemce o půjčku výrazně přísněji než ty společnosti, které nejsou členy žádného registru klientských informací. Nejhůř v testu dopadly nebankovní společnosti, které nevyužívání registrů přímo inzerují a tím lákají dlužníky ve finančních problémech k čerpání dalších úvěrů – zpravidla jim poskytují půjčky na nízké částky na dobu do 30 dnů (tzv. SMS půjčky).

Průzkum prokázal, že nahlédnutí do registru klientských informací bylo klíčové při posouzení, zda kontrolním osobám úvěr poskytnout. Nejlépe v testu dopadly společnosti, které využívají registr Solus či Nebankovní registr klientských informací. „Společnosti, které využívají jen jeden z nich, hodnotily některé kontrolní osoby jako úvěruschopné. Hůře ale dopadly společnosti, které nejsou členy žádného registru,“ říká Rod.

Podobná praxe má zásadní dopad do problematiky ochrany spotřebitele, protože dochází k předlužování určitých skupin klientů. Nová legislativa by tento stav měla změnit, ale nebude to jednoduché. „Na trhu stále působí společnosti, které prostřednictvím internetu a dálkového ověřování identity klientů poskytují nízké úvěry na krátkou dobu, většinou do 30 dnů. Tyto půjčky jsou v základní nabídce levné a poskytnutá částka se nejčastěji pohybuje okolo 3000 Kč, problém představuje kumulace sankcí a plateb za upomínky při nedodržení doby splatnosti. Situace již zadlužených nízkopříjmových osob se tak může pro ně citelně  rychle zhoršit i při poměrně nízké půjčce,“ komentuje výsledky Kryštof Kruliš, předseda správní rady Spotřebitelského fóra s tím, že tyto společnosti byly ochotny půjčky poskytnout téměř všem kontrolním osobám.

www.eceta.cz