Movití Češi se stále více zajímají o nemovitosti a dluhopisy, nejčastěji však investují do fondů renomovaných správců. Naopak dynamika zájmu o cenné kovy a půdu mírně opadá. Do akcií investují opatrně, loni věřili zejména ČEZu a Applu. Privátní bankéři kromě investic stále častěji řeší i problematiku nástupnictví. Jen čtyři z deseti podnikatelů se nakonec rozhodnou předat alespoň částečně svou firmu dětem. Přesto rychle roste počet mladých milionářů do 30 let, mnoho z nich zbohatlo díky vlastním podnikatelským úspěchům. Jsou sebevědomější a v investování agresivnější, od bankéře si ale nechají poradit. I díky nim do privátního bankovnictví pronikají technologie, klienti se svými bankéři již často komunikují přes mobilní messengery. Svůj volný čas se čeští milionáři snaží trávit s rodinou, rádi cestují i sportují. Dbají také na kvalitní vzdělání svých dětí, na studia je posílají zejména na prestižní evropské nebo americké školy.

Tyto a další preference českých milionářů odhalil třetí ročník exkluzivního průzkumu UniCredit Private Banking zahrnující informace o téměř 6000 klientech privátního bankovnictví banky s majetkem přesahujícím tři miliony korun.

            Rostoucí geopolitická nejistota v Evropě i Severní Americe nutí bohaté Čechy hledat pro své peníze a majetek bezpečná kotviště. Oproti loňskému roku tak výrazně stoupl zájem o investice do nemovitostí u nás i v zahraničí. Investuje do nich šest z deseti klientů privátního bankovnictví UniCredit Bank. Nejpopulárnějším investičním nástrojem bohatých ale stále zůstávají fondy (68 %), zajímavé jsou alternativy jako investiční certifikáty, do kterých své peníze ukládá až polovina movitých Čechů.

            Čemu se naopak movití Češi ve většině případů vyhýbají, jsou rozkolísané trhy s nejistými výnosy. Omezují zájem o komodity (8 %) a cenné kovy (16 %), s rostoucí cenou mírně klesly také nákupy půdy (32 %). Opatrní jsou stále i u přímých investic do akcií. „Pokud zvolili konkrétní akcie, pak věřili zejména známým titulům, jako je český energetický gigant ČEZ nebo americký Apple. Zájem zůstává obecně o tituly nabízející stabilní dividendu.“ řekl Dušan Hladný, ředitel Privátního bankovnictví Uni­Credit Bank. Investiční portfolia pak doplňují například uměním nebo „andělskými“ investicemi do rozvoje start-upů.

Hledání alternativních výnosů

„V době nízkých výnosů, rozkolísaných trhů a množících se geopolitických nejistot od Brexitu po situaci kolem zvolení nového amerického prezidenta doplnili bohatí Češi svá portfolia o investiční certifikáty s konzervativní strukturou, kde vsadili na takové firmy, jako je American Airlines či Louis Vuitton. Dále nakupovali korporátní dluhopisy, jako například dluhopisy nemovitostního developera CPI nebo fondy absolutního výnosu,“ podotkl k zájmu movitých českých investorů Dušan Hladný.

            Investice multimilionářů do cenných papírů od fondů přes dluhopisy až po akcie se nejčastěji pohybují v jednotkách milionů korun, kdy nakupují více titulů a investice tak diverzifikují. Vyšší částky nad deset milionů pak bohatí Češi směřují právě do zmíněných nemovitostí, půdy nebo do zlata a cenných kovů. Při investicích do bydlení se neomezují jen na Českou republiku. „Stále častěji si pořizují rekreační domky ve svých oblíbených dovolenkových destinacích – Itálii, Španělsku nebo na chorvatském pobřeží,“ doplnil Dušan Hladný. Do akcií pak výrazně více investují ti nejbohatší, kteří si mohou dovolit na ně vyhradit částky v desítkách milionů korun.

Starší podnikatelé firmu spíše prodají než předají potomkům

Mnoho klientů privátních bankéřů pochází z podnikatelského prostředí. Jak první generace českých porevolučních podnikatelů postupně stárne, stále častěji se na banku obrací s potřebou vyřešit budoucnost firmy. „Počet případů nástupnictví, které naši bankéři řeší, se postupně zvyšuje. Před pár lety jsme se s tím setkali spíše výjimečně, dnes každý bankéř řeší v průměru dva až tři případy za rok,“ odkryl skutečnost Dušan Hladný.

            Nejpalčivější otázkou z pohledu podnikatelů je, zda podnik prodat nebo předat další generaci. Jasno v tom při prvním oslovení banky nemá až 41 % podnikatelů. S bankéři řeší také správné načasování předání. „Přirozeně se obávají své nezkušenosti, většina z nich se do této situace dostane jen jednou za život,“ vysvětlil Dušan Hladný. „Podnikatelé také často řeší ztrátu vlivu ve firmě nebo své vlastní emoce, jelikož firmu budovali celý svůj život. Většina majitelů firmu nakonec částečně nebo zcela prodá,“ vysvětlil Dušan Hladný. Inkasují v průměru kolem 30 milionů korun, výjimečné ale podle privátních bankéřů nejsou ani prodeje v řádech okolo 100 milionů korun či více. Jen 38 % firem končí alespoň částečně v rukách potomků původních zakladatelů.

Otěže přebírá nová generace sebevědomých milionářů

Počet mladých majetných klientů rychle roste. Milionářů do 30 let přibývá zhruba čtyřprocentním tempem ročně, těch mezi 30–40 lety dokonce dvakrát rychleji. „Roli hraje nejen samotné mezigenerační předávání firem, kdy se majetek dostává do rukou druhé generaci podnikatelů. Jen zhruba 40 % mladých klientů má totiž majetné rodiče, což zhruba odpovídá podílu firem předaných potomkům. Rychle také roste počet zcela nových mladých milionářů, kteří sami vybudovali úspěšný podnik nebo zaznamenali úspěch na jiném poli,“ komentoval situaci Dušan Hladný.

            A jací jsou tito mladí milionáři ve srovnání s ostřílenými matadory? Podobně jako jejich starší kolegové nejvíce investují do fondů následovaných investičními certifikáty a nemovitostmi. Podle bankéřů je ale tato generace mnohem sebevědomější a agresivnější. O svých investicích mají větší přehled, často díky masivnímu využívání moderních technologií. Na druhé straně jsou ale také mnohem netrpělivější, na výnosy či úspěch nechtějí čekat příliš dlouhou dobu. I přesto ale zbytečně neriskují a nechají si od svého bankéře poradit.

S bankéřem na WhatsAppu

Čeští investoři o sobě také tvrdí, že mají velmi dobrý přehled o tom, kde mají uložené své peníze. Říkají to až tři čtvrtiny z nich (76 %). Naopak téměř nikdo své peníze nesvěří správcům majetku bez toho, aby se alespoň rámcově nezajímal, co se s nimi děje. A nechají si také poradit. Kromě svých bankéřů důvěřují také názorům svých přátel nebo rodiny či analytikům.

            V komunikaci se svým bankéřem a privátní bankou se nebojí moderních technologií. Polovina chce sledovat výkonnost jejich majetku v aplikacích na tabletu či chytrém telefonu. „Každý čtvrtý si již dnes s bankéřem povídá prostřednictvím různých messengerů, jako je WhatsApp nebo Facebook Messenger. Standardem jsou zejména pro naše mladší klienty,“ potvrdil Dušan Hladný trend pronikání moderních technologií i do oblasti tradičního privátního bankovnictví.

Životní styl českého milionáře: sport, cestování, česká a italská kuchyně a děti na zahraničních školách

I když bohatí lidé tráví většinu svého času prací a dokonce až třetina (29 %) často pracuje i ve svém volném čase, zbytek se snaží odpočinek nezanedbávat a být se svou rodinou a blízkými (52 %). Rádi také sportují a cestují (84 %), třetina z nich aktivně vyhledává kulturní akce.

            Jak průzkum UniCredit Bank již několikrát ukázal, bohatí Češi nestojí o zvláštní pozornost. „Nejenže byste je běžně na ulici nerozeznali, ale na rozdíl od svých kolegů z jiných koutů světa nemají ani extravagantní koníčky. Kupování sportovních klubů či budování exkluzivních sbírek veteránů nebo vlastních módních značek – takové záliby byste u movitých Čechů spočítali na prstech ruky. Většina z nich dá přednost stejným zážitkům jako běžný smrtelník – běhání, zdravému životnímu stylu či kulinářskému zážitku,“ poznamenal Dušan Hladný.

            V jídle preferují moderní pojetí české klasiky (55 %) nebo restaurace specializované na italské a francouzské kulinářské pokrmy. Neholdují naopak módnímu vegetariánství, raw stravě či jinde populární severské kuchyni.

            I když se často říká, že život je nekonečný koloběh vzdělávání, přesto jen jeden z deseti movitých Čechů věnuje svůj volný čas dalšímu vzdělávání. O to více ale dbají na kvalitní vzdělání svých vlastních dětí, které mají v drtivé většině dvě. Většinou již od nejmladšího věku navštěvují soukromé české školy, jen jeden z pěti bohatých rodičů posílá své dítě na státní základní nebo střední školu. Kvalitní školy svým potomkům dopřejí klienti českých privátních bank i po maturitě. Až dvě třetiny z nich studují vysokou školu či univerzitu v západní Evropě nebo severní Americe.        

(tz)