Jonathan AppletonKrizi pojala většina podniků jako výzvu k inovacím a transformaci svého businessu. Přesto před námi leží další obrovské příležitosti k dalšímu růstu. Jak je využít a posunout domácí ekonomiku vpřed, o tom jsme hovořili s Jonathanem Appletonem, ředitelem ABSL.

ABSL si zvolilo nové představenstvo. K jakým podstatným změnám došlo?

Představenstvo jsme rozšířili o jedno křeslo. Nyní tedy zahrnuje 12 zkušených expertů, kteří působí ve všech sférách našeho oboru – v zákaznických službách, v IT i v podnikových službách – stejně jako ve všech regionech ČR. Mám velkou radost, že mezi nové členy představenstva patří čelní představitelé významných firem, jako jsou Comdata, Curium, JNJ a SAP a jsem přesvědčen o tom, že společně se nám podaří posunout segment podnikových služeb zase o krok dál. Po náročném pandemickém roce, který prokázal mimořádnou odolnost našeho oboru, stejně jako vysokou inovativnost a kreativitu českých center, nás čeká období dalšího dynamického růstu a rozšiřování záběru.

Jak tedy obstály podnikové služby v podmínkách pandemie, lockdownu a vládních restrikcí?

Velmi dobře. Díky vysoké míře digitalizace procesů byl náš obor schopen hladce fungovat i v době nejtvrdšího lockdownu. Nadpoloviční většina center dokonce v době krize získala nové obchodní příležitosti a rostla. Některá centra přebírala procesy od svých sesterských organizací v Asii, kde infrastruktura neumožnila převést všechny lidi na práci z domu a muselo dojít k dočasnému útlumu provozu, jiná zase rozšířila svou regionální působnost nebo začala poskytovat nové služby, například IT podporu zaměstnanců pracujících z domova, konsolidaci dat, digitalizační projekty či zavádění robotické automatizace. V loňském roce obor rostl zhruba 5% tempem, letos se vracíme k dřívějšímu dvojcifernému růstu.
Dobrou zprávou je i to, že Česká republika zůstala atraktivní destinací pro nové investory, a to i navzdory tomu, že určitou dobu zastávala vedení v covidových žebříčcích. V uplynulém roce tak zahájilo provoz a nábor zaměstnanců hned několik nových center, nejčastěji se zaměřením na IT, výzkum a vývoj a finanční služby. Své centrum výzkumu a vývoje například v ČR nedávno otevřela globální IT firma Pure Storage, která je průkopníkem v poskytování datových úložišť formou služby v multicloudovém prostředí a zákazníkům dodává datová úložiště založená na all-flash technologiích. Další centrum v Praze, tentokrát zaměřené na profesionální zákaznické služby, v uplynulém roce otevřela i společnost Envista, která je významným dodavatelem špičkových produktů, řešení a technologií pro zubní lékaře a ortodontisty. A do třetice lze jmenovat i nové centrum podnikových služeb technologické společnosti Genpact, která se věnuje projektům digitální transformace.

Jste v dnešní situaci optimisty? Vidíte na koronavirové krizi i pozitiva pro českou ekonomiku?

Rozhodně ano. Co se našeho oboru týče, jsme optimisty, protože vidíme zájem firem otvírat zde nová nebo rozšiřovat stávající centra. Pandemie upevnila naši pozici a ukázala, že patříme k nejsilnějším a nejstabilnějším pilířům české ekonomiky. Jsme v každém případě na dobré cestě stát se do roku 2025 největším sektorem zaměstnávajícím 200 000 kvalifikovaných lidí. Když odhlédnu od našeho oboru, pak bych řekl, že krizi pojala většina podniků jako příležitost k inovacím a transformaci svého businessu. Napříč sektory vidíme silný příklon k digitalizaci procesů, k zavádění automatizace či inteligentních řešení pro podporu výroby nebo zjednodušení dodavatelských řetězců a podobně. A to vše má a ještě bude mít pozitivní vliv na celou ekonomiku.

Proč jste zaslali vládě deset priorit, které by měla podporovat?

Růst a rozvoj našeho sektoru není náhoda. Potřebujeme proto plné uznání a podporu vlády, abychom mohli zajistit konkurenceschopnost České republiky, jak v očích investorů, tak i zahraničních kvalifikovaných zaměstnanců. Našich deset priorit ukazuje, co naši členové potřebují, aby zajistili svůj růst. Dotýkají se jak oblasti vzdělávání, tak i digitalizace státní správy, flexibilní a vzdálené práce a zjednodušení imigračních procesů pro zahraniční pracovníky.
Za velký problém zástupci oboru považují i to, že je obor v současné době vládou ignorován, není zařazen do nomenklatury Českého statistického úřadu, nebyl dosud zmíněn ve vládních zprávách a budoucích strategiích, a není zahrnut do diskuzí o využití evropských dotací na obnovu.

Co je z vašeho pohledu to nejpodstatnější, co má státní správa udělat pro rozvoj země?

V prvé řadě je nutné pokračovat v digitalizaci státu a státní správy a umožnit firmám a podnikatelům sdílení veškerých informací se státní správou elektronicky. S tím souvisí i aktivní podpora digitální ekonomiky a digitální transformace firem. Vnímáme i potřebu vytvořit a implementovat strategii pro nové a stávající zahraniční investory v oblasti digitálních podnikových služeb a IT a proaktivně propagovat Českou republiku v zahraničí jako digitální, inovativní zemi v centru Evropy. Za klíčové považujeme i přehodnocení daňového zatížení tvorby nových pracovních míst a snížení odvodů na úroveň srovnatelnou s ostatními zeměmi střední a východní Evropy. Dále je nutné zvyšovat připravenost žáků na digitální budoucnost a nové technologie, a to na všech stupních škol, a vložit základy programování a počítačových věd do studijních plánů již na základních školách. A poslední, avšak neméně důležitou prioritou, je zjednodušení a zrychlení procesu přijímání kvalifikovaných zahraničních pracovníků a podpora flexibilních pracovních úvazků a forem práce.

Kladete velký důraz na odstranění překážek pro zaměstnávání cizích pracovníků. Jsme na tom ve srovnání s průměrem EU tak špatně? Jaké má současný stav pro váš obor a celou společnost důsledky?

Upřímně řečeno ano. Soutěžíme s ostatními zeměmi v regionu, abychom do ČR přivedli nové investice, firmy a projekty. Dosáhnout toho jde ale jen tím, že do země přivedeme i kvalifikované zahraniční pracovníky. V rámci českého oboru podnikových služeb máme nejvyšší hustotu zahraničních pracovníků v regionu střední a východní Evropy – téměř 45 % všech zaměstnanců oboru tvoří cizinci, zejména ze zemí EU. Naše imigrační kvóty a procesy jsou ale zároveň nejpomalejší v regionu a výrazně brzdí růst našich center i celého oboru. Zjednodušeně řečeno, česká ekonomika se omezováním přílivu zahraničních pracovníků připravuje o miliardy korun v budoucích investicích. Jde o krátkodobé politické myšlení a značné riziko pro budoucí zdraví skutečně digitální prosperující ekonomiky v srdci EU.

za rozhovor poděkoval Pavel Kačer