Petr KoblicPřed pěti lety, přesně 2. května 2018 v 15.37, byla přijata historicky první objednávka v rámci úpisu nových firem mířících na trh START na Burze cenných papírů Praha. Šlo o objednávku 1250 kusů akcií společnosti Prabos Plus. Úpis byl úspěšně završen 15. května 2018. Spolu se společností Prabos na trh vstoupila i společnost Fillamentum. Doposud na trh vstoupilo 14 firem, kterým se od více než 10 000 investorů podařilo získat přes dvě miliardy korun. V rámci primárních úpisů bylo podáno přes 10 000 pokynů, z nichž bylo spárováno téměř 8000 objednávek. Momentálně se na trhu obchoduje 13 firem a v letošním roce se na vstup připravuje několik dalších emitentů.

Doposud největším primárním úpisem na trhu START byla společnost Gevorkyan, která od investorů získala více než 727 miliónů korun. Jde současně o historicky první slovenskou společnost, která na trh úspěšně vstoupila.
Trh START, který je nejmladším ze čtyř trhů Burzy cenných papírů Praha, je určen pro malé a střední firmy. Primárním cílem při tvorbě pravidel tohoto trhu bylo na straně emitentů snížit bariéru vstupu na trh na co nejnižší úroveň, avšak při zachování vysoké míry transparentnosti. Pro investory přináší trh možnost investic do menších českých a slovenských firem. Investorská báze trhu START je tvořena drobnými investory, lokálními investičními fondy, a v neposlední řadě rovněž IPO fondem Národní rozvojové banky.
Při této příležitosti jsem se Petra Koblice, generálního ředitele Burzy cenných papírů Praha, zeptala:

Burza cenných papírů Praha se mění. Například projekt START určený pro menší firmy se vyvíjí slibně a letos se očekává vstup dalších emitentů. Co to znamená pro český finanční trh, o čem to vypovídá?

Znamená to jediné, o kapitálový trh je mezi firmami zájem. To považuji za naprosto klíčové. Ze své pozice prezidenta evropské federace burz vedu diskuze s ostatními šéfy burz, jak právě menší firmy na trh dostat, naučit je formu financování přes burzu používat. V tomto má Evropa obrovský handikep oproti USA. Každý trh, kde se toto začne dařit, je skvělá zpráva nejen pro danou ekonomiku, ale i pro celou Evropu. Trhy pro menší firmy jsou čistě národní záležitostí, nefungují a nikdy nebudou fungovat mezinárodně. Představa, že do českého SME velikosti 100 miliónů eur bude masivně investovat někdo třeba ze Španělska nebo Německa, je utopie. Možná v budoucnu budeme mít jednotný evropský trh pro velké firmy, ale nebudeme mít takový trh pro SME. Je tedy dobře, že na národní úrovni náš trh START funguje.

Znamená to tedy, že drobnějších investorů přibývá, že se Češi učí nakládat s volnými prostředky i prostřednictvím burzy, že se sžili s tímto prostředím?

Pomalu ano. Stále to není na úrovni západních zemí, ale posouváme se správným směrem. Samozřejmě kýžený stav je takový, jaký je v USA. Tam má v akciích část svých prostředků téměř každá domácnost, která nějaké volné prostředky má.

Kdo to ale vlastně je, drobný investor? Máte nějakou obecnou charakteristiku takového subjektu?

Kdokoliv, kdo část svých soukromých volných prostředků investuje na kapitálovém trhu. Velikostně to lze jen obtížně definovat, může to být rozpětí od někoho, kdo investuje tisíce korun až po milióny.

A začínají více investovat také ženy? Nebo mladší ročníky? Co by to vypovídalo o stavu společnosti?

Bohužel genderově orientovanou studii nemáme. Co víme ale zcela jednoznačně, je fakt, že se do investování pouští čím dál tím více mladší ročníky. Souvisí to s relativní dostupností nejrůznějších investičních aplikací, kterých je k dispozici celá řada. Také množství informací týkajících se investování, je podstatně více na sociálních sítích. Sami tento typ informačních kanálů aktivně využíváme při komunikaci témat týkajících se burzy. Samostatnou kapitolou však nadále zůstává investiční gramotnost. Ta se sice pomalu zlepšuje, ale stále je ještě ve srovnání se západními zeměmi nízká. Velmi by pomohlo, kdyby se tohoto více zhostil vzdělávací systém. Je sice fajn, když absolvent střední školy dokáže narýsovat průnik kuželu s jehlanem, ale ten samý žák netuší nic o složeném úročení nebo jiné, zcela praktické věci, na kterou určitě během života narazí.

Vysoká inflace, nárůst a kolísání cen energií, problémy bankovního sektoru v USA, válka na Ukrajině, balíček úspor představený čes­kou vládou, to vše jsou faktory, které nutně vedou k pesimistickým úvahám a opatrnějšímu rozhodování firem o tom, jak naložit s finančními prostředky, zda a jak investovat, kde zbrzdit. Může se to promítnout posléze i do STARTu?

Samozřejmě makroekonomická situace a všechny zmíněné vlivy mají efekt na to, jak funguje trh s primárními úpisy. Ten obecně v Evropě stagnuje. Překvapivě trhy pro malé a střední firmy, jakým je i náš START, jsou těmito vlivy daleko méně zasaženy. Zatímco tedy na regulovaných trzích počet IPO klesá, na těch neregulovaných, tedy i STARTu, je zájem ze strany firem setrvalý – naštěstí.

Jak vlastně burza napomáhá tomu, aby získala další emitenty? Je to poradenství, osvěta, vstřícná komunikace s firmami, dokonalejší servis v online prostředí?

Vše, co zmiňujete. Bohužel nejsme v situaci jako někteří kolegové ze západní Evropy, kdy burza skutečně jen čeká na firmy, které na trh přivedou poradci a investiční banky. Sami musíme být v tomto ohledu aktivní, což je dosti raritní, u nás v našich podmínkách však nezbytné. Troufnu si tvrdit, že servis, jakého se z naší strany firmám připravujícím se na vstup na burzu dostává, nemá, minimálně v evropském měřítku, obdoby. S firmami vše řešíme a konzultujeme od samého počátku až po uvedení na trh.

Mezi menšími a středními společnostmi často figurují české rodinné podniky. Mnohé z důvodů generační výměny uvažují o prodeji, hledají vhodné investory. Mohou i z tohoto důvodu zamířit k vám?

Burza může být pro takové případy určitě vhodným řešením. Vždy, když mám příležitost s majiteli rodinných firem hovořit, tak se jim toto snažím vysvětlit. Je přeci daleko komfortnější situace zachovat si podíl ve firmě/businessu, kterému rozumím, nechat vedení na profesionálním managementu a vše sledovat a kontrolovat z pozice v dozorčí radě, než celou firmu prodat a pak řešit úplně nový problém, jak naložit s nabytou hotovostí. V Německu je na burze celá řada rodinných firem – například Volkswagen.

Proč by se neměl bát investor svěřit peníze právě firmám, které se zapojily do STARTu? Kde jsou rizika a kde jasný přínos?

Pozor, trh START není pro začínající investory. Je to trh pro investory, kteří jsou již zkušení, umí číst hospodářské výsledky firem a obecně jsou tolerantnější k riziku. Každopádně kdo má své akciové portfolio, je pro něj trh START určitě vhodným doplňkem. Vždy jsme říkali, že investice na trhu START jsou svým charakterem více podobné investicím typu „private equity“, tedy investici s dlouhodobějším horizontem. Výhodou oproti private equity je nižší vstupní bariéra, co se minimální výše investice týče, a hlavně potenciální možnost vystoupit z investice prakticky kdykoliv.

otázky připravila Eva Brixi