Ondřej Málek ještě v době studia práv na Právnické fakultě Masarykovy univerzity založil společnost Moneus, která se specializuje na daňové právo a účetnictví. Jednou ze strategických oblastí, na níž se v Moneusu aktuálně zaměřují, je modernizace vedení účetnictví – automatizace a digitalizace procesů a propojení aplikací tak, aby dle Málkových slov „účetnictví nebylo jen spoustou čísel pro daně, které klient musí mít“.

Co jsou vlastně aktuální trendy v účetnictví?

Účetnictví je v mnoha ohledech značně rigidní obor. Velkým tématem je dnes jeho digitalizace, využívání automatizací procesů a umělé inteligence. To platí celosvětově. U nás se k tomu ale přidává i příprava nového zákona o účetnictví, který bude účinný patrně od roku 2025 a měl by nás přiblížit soudobé zahraniční praxi.
Ve vztahu k účetním systémům se v zahraničí intenzivně pracuje na přesunech dat do cloudu, možnostech přístupu k datům z prostředí webového prohlížeče, strojovém čtení a zapojení umělé inteligence. Vývojáři tuzemských účetních systémů v tomto bohužel dost zaostávají.

Podíváme-li se na hlavní účetní systémy pro malé firmy, jde o desktopové aplikace, které mají své základy v polovině 90. let a od té doby jsou jen „vylepšovány“. Zahraniční trend se tu tedy zatím příliš neprosazuje a je těžké najít cestu, pokud se v českém účetnictví chcete přesunout do roku 2023.

V čem může spočívat automatizace a digitalizace v jednotlivých úkonech?

Klíčovým cílem účetnictví je výkaznictví – tedy sestavování reportů s cílem informovat o různých finančních ukazatelích a hodnotách. I přesto je však velkou částí účetnictví oblast, která se věnuje vedení účetnictví ve smyslu jeho zpracování. To dovede být časově velmi náročné. Proto se objevily snahy o různé elektronické předávání dat mezi obchodními partnery, aby nikdo nemusel ručně zadávat údaje z faktur do účetního systému. U nás je to například formát isdocx, který se ale nijak zásadně nerozšířil. Větší potenciál má strojové vyčítání dokladů a práce s nimi pomocí umělé inteligence.

Přestavme si, že existují systémy, do kterých se na začátku nahrají faktury a účtenky v PDF. Ty jsou strojově přečteny a do příslušných polí účetního systému se automaticky doplňují informace z naskenovaných dokladů. Umělá inteligence pak dovede pomoci s prvotním zaúčtováním.

V současné době ale nelze spoléhat na to, že se tímto nahradí práce účetní. Všechny tyto systémy je třeba dále kontrolovat. Sice se na základě těchto uživatelských kontrol a oprav učí, ale stále jde jen o pomocné nástroje.

Jaké má přínosy tato moderní účetní evidence?

Na trhu práce je dlouhodobě cítit velký nedostatek kvalifikovaných účetních. Podle mých zkušeností je to patrné napříč celou republikou. Digitalizací a automatizací se tak dá část práce účetních nahradit, což jim umožňuje věnovat se úkolům, se kterými si žádná automatizace nebo umělá inteligence nyní neumí poradit.

Kromě toho je účetnictví zdrojem obrovského množství informací, které dnes podnikatelé zpravidla nijak nevyužívají. Jen sestaví nezbytné výkazy, zpracují daňová přiznání a účetnictví (v lepším případě) archivují. Je tak možné s nimi dále pracovat například pro ekonomické plánování, sledování nákladů apod.

Jsou moderní přístupy kompatibilním se státním aparátem? Zvládá třeba správce daně takovou digitalizaci?

Dnes je již standardem provádět například daňovou kontrolu distančním způsobem – daňový subjekt může podklady správci daně předkládat elektronicky. V řadě případů je i prakticky nereálné to dělat v jiné formě. Stejně tak řada podání vůči orgánům veřejné moci dnes může být činěna jen elektronicky.

Na stranu druhou česká právní úprava tak říkajíc nestíhá; právní předpisy tomu neodpovídají. Například právní úprava elektronických účetních dokladů je v praxi nepoužitelná. Dílčí změny snad přinese nový zákon o účetnictví.

Můžete uvést konkrétní příklad či příklady, které jsou v dnešní době díky modernizace všech postupů třeba rychlejší?

Největší časovou úsporu pozorujeme na samotném zpracování účetních dokladů. Dříve šlo o dominantní část pracovní náplně účetních, ale díky strojovému čtení a umělé inteligenci se účetní mohou soustředit na úkoly, které odpovídají jejich kvalifikaci namísto přepisování čísel mezi fakturami.

Obdobně lze pracovat s automatizacemi ve směru k bankám – většina bank dnes umožňuje využívat API, přes které lze sledovat v účetních systémech proběhlé transakce, i zadávat příkazy k úhradě.

(tz)