Stavebnictví a trh s realitami se celosvětově potýkají s rostoucími úrokovými sazbami, vysokými cenami stavebních materiálů i prací, ale také nedostatkem pracovní síly. Letos se situace pravděpodobně nezlepší, a to ani v českém stavebnictví, kde se očekává pokles o 2,5 %.

Stavební firmy se loni v insolvenci ocitaly nejčastěji a tvořily bezmála pětinu celkového počtu insolvencí. Vyplývá to z dat společnosti Coface, která je světovou jedničkou v oblasti pojištění pohledávek a řízení rizik. Počet insolvencí ve stavebnictví roste, dle experta Coface však bude vrcholit až ve druhé polovině roku. Firmy by tak měly věnovat zvýšenou pozornost ochraně svých pohledávek a kvalitnímu řízení úvěrových rizik.

České stavebnictví stagnuje a kopíruje (středo)evropský trend
Jak upozorňují odborníci, stavebnictví zažívá těžké časy v celé Evropě a středoevropský region na tom není jinak. „Lze říci, že s drobnými odchylkami je vývoj v celém středoevropském regionu podobný. Zásadní negativní dopad na stavební sektor mají především vysoké úrokové sazby, které nutí velké investory přehodnocovat a odkládat projekty a zároveň snižují dostupnost hypoték. Oslabená kupní síla obyvatelstva po období vysoké inflace snižuje poptávku i po rekonstrukcích a renovacích,“ říká Martin Procházka, ředitel úpisu rizika pro Českou republiku a Slovensko ze společnosti Coface.

Významný negativní vliv na dynamiku výstavby mají také vysoké ceny stavebních materiálů a prací. Dle Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostly za rok 2023 ceny stavebních prací a děl o 5,9 %, index cen materiálových vstupů stavební výroby vzrostl o 3,8 %. „Prosincové počasí bylo pro stavební práce v porovnání s jinými roky nezvykle nepříznivé, což mělo samozřejmě negativní dopad na stavební produkci a její meziroční pokles. Zatímco však na sousedním Slovensku kompenzovalo pokles bytové výstavby inženýrské stavitelství, v České republice tomu bylo naopak - inženýrské stavitelství meziročně klesalo výrazněji než bytová výstavba,“ dodává Procházka.

Podle údajů ČSÚ tuzemské stavebnictví loni zaznamenalo meziroční pokles produkce o 2,6 %. Může za to především prudší pokles v segmentu inženýrského stavitelství (4,7 %), zatímco v pozemním stavitelství produkce klesla o 1,8 %. Stavební podniky s 50 a více zaměstnanci v roce 2023 v ČR uzavřely 75 986 stavebních zakázek, meziročně o 3,7 % méně. Celková hodnota zakázek meziročně stagnovala (-0,6 %) a činila 329 mld. Kč. Stavební úřady v roce 2023 vydaly 77 399 stavebních povolení, což představovalo meziroční pokles o 10,1 % a nejnižší hodnotu od roku 2015.

Oživení stavebního trhu letos nečekejme
Společnost Coface predikuje, že ani letošní rok nebude pro stavebnictví v našem regionu pozitivní. „Jde o odvětví s velkou setrvačností a v loňském roce došlo k meziročnímu poklesu vydaných stavebních povolení o desetinu. Očekáváme, že produkce českého stavebnictví letos poklesne o 2,5 % a stojí za zmínku, že predikce se zhoršuje,“ upozorňuje Martin Procházka. Dobrou zprávou podle něj je, že vysoké ceny energií pominuly, což otevírá prostor pro korekci cen stavebních materiálů. Zároveň se nejpozději v polovině roku očekává zahájení cyklu uvolňování měnové politiky ECB, a tedy zlevnění financování.

„Tak jako tak, pozitivní dopad v sektoru a jeho oživení očekáváme nejdříve v příštím roce. A to jen za předpokladu, že nedojde k dalším konfliktům. Například situace v oblasti Rudého moře představuje významnou hrozbu pro obchodní toky; právě eskalace tamního konfliktu by mohla způsobit růst cen komodit,“ vysvětluje Procházka. Totéž platí v případě dalšího neočekávaného útoku na evropskou energetickou infrastrukturu, který by mohl destabilizovat ceny energií, opět zvýšit inflaci a zpomalit tak očekávané snižování úrokových sazeb. „Opatření vlády by mohla zahrnovat zvýšení investiční aktivity v dopravní infrastruktuře, renovaci budov ve veřejném vlastnictví a stimulaci bytové výstavby nebo renovací, ale i když se vláda rozhodne pro taková opatření, ve stavební produkci se to pravděpodobně projeví až v roce 2025,“ dodává Procházka.

Insolvence ve stavebnictví ještě neřekly poslední slovo
Počet insolvencí ve stavebnictví loni meziročně vzrostl o 5 % a letos i přes klidnější úvod roku platí očekávaný meziroční nárůst o dalších 3-5 %. „Stavební firmy se loni ocitaly v insolvenci nejčastěji a podle předběžného odhadu tvořily bezmála pětinu všech insolvencí. Bohužel ještě nejsme na konci cesty a očekáváme, že vrchol počtu insolvencí ve stavebnictví nastane ve druhé polovině letošního roku,“ říká Martin Procházka.

Stavebnictví je jedním z nejrizikovějších odvětví z hlediska platební morálky. „Částečně je to dáno samotnou povahou stavebnictví, kdy na projektech musí spolupracovat více firem, často jsou problémy s dodržováním termínů, organizací či kvalitou práce. Stavebnictví je tedy ze své podstaty náchylné ke sporům,“ vysvětluje Martin Procházka. Druhým důvodem je podle něj skutečnost, že v tomto odvětví působí řada subjektů, které jsou kapitálově slabší. Nemají polštář likvidity, a proto jsou náchylné v případě zpoždění projektu nebo opožděných plateb platit pozdě vlastním dodavatelům. „Proto je velmi vhodné mít firemní pohledávky pojištěné a monitorovat jednotlivé odběratele i celé portfolio prostřednictvím kreditních informací,“ vysvětluje.

Přestože si stále více firem uvědomuje potřebu pojistit své pohledávky a provádět kvalitní řízení úvěrových rizik, aktuálně je pojištěna jen asi třetina objemu pohledávek. „Přitom firma musí generovat řádově vyšší dodatečný obrat, aby získala zpět i relativně malou ztrátu z nezaplacené pohledávky. Malé ztráty připravují firmy o úspěch, zatímco velké ztráty jsou likvidační,“ varuje Procházka.

(tz)