Svět businessu se radikálně mění. Svůj podíl na tom mají velcí globální hráči, kteří se mohou směle považovat za lídry inovací. Jak jsou na tom ale české firmy ze segmentu SME? To je otázka, kterou se v JPF Czech intenzivně zabýváme, protože právě takové společnosti tvoří většinu našich klientů v oblasti executive interim managementu. Zdá se, že rok 2025 jim nejspíš moc neulehčí. Klíčové výzvy z letoška naberou na naléhavosti.
Česko jako e-shopová velmoc končí, asijští giganti oslovují čím dál víc tuzemských zákazníků
V době pandemie vznikala celá řada nových online obchodů. Některé se zaměřily na prodej vlastních produktů, některé využily mezer na trhu a soustředily se na specializovaný segment zboží. Zvláštní situace jim přála. Ale časy se mění. Do oblasti e-commerce u nás vstupují noví hráči převážně z Asie. Není žádným tajemstvím, že český zákazník je na ceny velmi senzitivní a po letech vysoké inflace a kontinuálního zdražování veškerého spotřebního zboží vydává svoje těžce vydělané peníze s ještě větší opatrností. To asijské konkurenci se vstřícnou a velkorysou cenovou politikou nahrává.
Mnohdy tak čeští zákazníci hřeší i na ochranu svých osobních údajů. Za eliminaci nákladů jim to riziko stojí. Když k tomu přičteme ještě propracovaný marketing těchto hráčů, je to kombinace pro mnohé české menší a střední e-shopy smrtící. Řada z nich v letošním roce zanikla a v příštím roce trend zesílí. V současné tržní situaci zkrátka ztrácejí domácí internetové obchody a tržiště konkurenční výhodu, pokud nejsou lovebrandem. Ale i lovebrand se může položit. Konkurence z východu má propracovaný systém, kterým zákazníky láká do svých osidel. Je technologicky napřed a ví, jak trh oslovit. Ostatně v letošním roce na asijských e-shopech, jako jsou Temu či Shein, nakupovalo až 32 % Čechů, v rámci EU je to ještě o 3 % spotřebitelů více.
Problém je také v tom, že situace značně dopadá na české výrobce. Vzhledem ke krachujícím e-shopům přicházejí o stabilní odbytiště. Musí hledat nové partnery a snižující se konkurence na trhu e-commerce pro ně znamená zvyšující se náklady. Zkrátka je dražší nechat se zalistovat do českých stabilních a dobře známých e-shopů a tržišť. Majitele tuzemských internetových obchodů i jejich dodavatelů čeká rok těžkého rozhodování. Musí si odpovědět na dvě otázky. Jsem ochoten investovat do budování lovebrandu? A vyplatí se mi v tomto odvětví ještě vůbec podnikat?
Krize automotive je tady a čeští dodavatelé by měli hledat uplatnění jinde
Tlaky Green Deal radikálně změnily politiku evropských automobilek. Jenže je to správná cesta? Planeta ano, ale za jakou cenu? Odvětví prochází radikální transformací, aby vyhovělo požadavkům EU. Cesta fosilních paliv je zpečetěná a automobilky ve velkém chrlí drahé elektromobily a hybridy. Jen je tu drobný problém. Lidé jim moc nevěří, infrastruktura potřebuje investice a pořádné vylepšení. Tisíce těchto vozů stojí na odstavných parkovištích výrobců po celé Evropě. Potíže hlásí snad každý koncern, na který si vzpomenete. Nejvíc je asi slyšet o Volkswagenu, jemuž hrozí uzavření několika továren a propouštění tisícovek zaměstnanců. Právě odstavné parkoviště v Essenu je smutným obrazem dění. Fabrika Audi v Bruselu právě vyhlásila konec, nenašel se ani kupec, který by ji převzal.
Jenže tento problém se šíří do celé ekonomiky, na automobilový průmysl je navázáno asi 7 % evropského HDP. U nás pak 9 %. Nezní to tak zle? Pojďme si čísla rozšířit. Automotive tvoří v České republice asi 26 % celkové výroby a 24 % exportu. Jak to zní teď? Jako kardinální průšvih. Velkým automobilkám dodává komponenty a služby řada malých a středních českých podniků, pochopitelně je největším zahraničním partnerem právě Německo s koncernem Volkswagen. A co teď? Bohužel, tahle krize jen tak neodezní. Českým dodavatelům bych v tuto chvíli radil začít zvažovat krizové scénáře a inovaci výrobních programů pro jiná, perspektivnější odvětví.
Trh práce: Jak začít naslouchat lidem, kteří chtějí svobodu a smysluplnost
To, co odlišuje úspěšné zaměstnavatele od neúspěšných, je firemní kultura. Do té běžně vkládají značné prostředky velké společnosti a nadnárodní korporace. Malé a střední podniky ale musí tuto výzvu řešit se stejnou naléhavostí, jinak přijdou nejen o talentované lidi, ale dokonce i o ty průměrné. Pokud nebudou investovat do kvalitní firemní kultury a smysluplné práce, čekají je prohlubující se potíže při obsazování klíčových pozic. Přitom přilákání mladých talentů a odborníků s cenným know-how je pro rozvoj v segmentu SME a budování stabilní tržní pozice nezbytné. Naše rada z JPF Czech zní: přestaňte na lidech šetřit a nemyslete přitom jen na částku na výplatnici, ta totiž není jediným rozhodujícím faktorem.
Udělejte si ve firmě pořádek s umělou inteligencí a získejte finance na zaměstnání talentů
Když máte dobře zaplatit lidi, protože bez nich se prostě podnikání neobejde, musíte taky myslet na optimalizaci nákladů a procesů. Jednou z cest, jak si v tomto směru rozvázat budget a lépe alokovat zdroje, je důslednější využití nástrojů digitalizace a umělé inteligence. Jenže v České republice je tempo zavádění těchto nástrojů, pomineme-li marketing a IT, většinou pomalé. Přitom využití těchto technologií může pomoci zvyšovat efektivitu procesů, zlepšit plánování i obchodní výsledky. Je to vynikající analytický nástroj, můžete s ním být napřed a reagovat na řadu situací pružněji. A nakonec je umělá inteligence i katalyzátor vzdělávání vašeho týmu, motivujte jej, ať se v práci s AI zdokonaluje. Bude to vaše konkurenční výhoda, která má šanci přilákat do vaší firmy také mladé uchazeče.
Ing. Jiří Jemelka, MBA, zakladatel JPF Czech