Mezi českými firmami převládá pozitivní názor na používání stravenek. Vyplývá to z výzkumu společnosti Factum Invenio, která na základě využití techniky telefonických rozhovorů (CATI) položila sadu otázek zástupcům firem z celé České republiky. Dotazování proběhlo na vzorku 714 respondentů.

Systém stravenek a jeho hodnocení
Přidělování stravenek zaměstnancům je rozšířeno v převážné většině dotazovaných firem (77 %). Pro firmy je tento druh zaměstnaneckého benefitu výhodný díky existujícímu daňovému zvýhodnění ze strany státu. Svou nepopiratelnou důležitost ale pochopitelně má i pro druhou stranu – dohromady více než 95 % dotázaných souhlasí s tím, že jde o tradiční nástroj pro podporu spokojenosti zaměstnanců.

Podle zjištění Factum Invenio pokládá 94 % všech dotazovaných současný přístup k politice stravování za spravedlivý, a dokonce 98 % respondentů považuje stávající systém podpory za jednoduchý. Ve zkoumaných firmách se pouze minimum respondentů vyjádřilo vysloveně v neprospěch stravenkového systému, naopak 92 % zaměstnavatelů si přeje, aby byla stávající podpora stravenek zachována. 93 % firem se shoduje v tom, že stát daňovým zvýhodněním stravenek a ostatních benefitů podporuje rozvoj podnikání.

Příznivý postoj ke stravenkám lze sledovat u všech firem bez ohledu na velikost, přesto průzkum ukázal, že stravenky jsou nejatraktivnější pro malé a střední podniky, které si nemohou dovolit závodní jídelnu.

Zajímalo nás, jakou reakci by bylo možné očekávat v případě, že by daňové zvýhodnění stravenek bylo zrušeno. Podle názorů dotázaných by pak stravenky byly zachovány pouze ve 33 % případů, ve zbývajících případech by zaměstnavateli byly buď zrušeny (32 %), nebo omezeny (35 %). Pouze 33 % procent dotázaných firem přitom uvažuje o tom, že by zrušení stravenek zaměstnancům nějak finančně kompenzovalo.

Zaměstnanci: Případné nahrazení příspěvku na stravování zaměstnaneckým paušálem není vítáno

Naprostá většina ekonomicky aktivní populace v ČR využívá příspěvku na stravování, který jim v nějaké podobě zaměstnavatel poskytuje.

V souvislosti s vládou navrhovanými změnami v oblasti podpory zaměstnaneckého stravování realizovala společnost Factum Invenio výzkum mapující postoj české populace k této problematice. Drtivá většina české populace je přesvědčena o tom, že by stát zaměstnanecké stravování podporovat měl.

Podíl ekonomicky aktivních osob, které některou z forem podpory zaměstnaneckého stravování dostávají, se v České republice blíží dvěma třetinám. Podpora má formu stravenek či možnosti využít zvýhodněných obědů v závodní jídelně.

Zrušení daňového zvýhodnění příspěvků na stravování by mělo, dle záměru ministerstva financí, případně kompenzovat zavedení tzv. zaměstnaneckého paušálu. Koncept zaměstnaneckého paušálu, jako alternativu státní podpory stravování, hodnotí lidé celkově negativně. Modelové navýšení příjmů formou paušálu o 3000 Kč čistého ročně vnímalo negativně 65% respondentů.

Výzkum byl realizován metodou osobních rozhovorů v rámci pravidelného omnibusového šetření. Výsledky se vztahují k obecné, resp. ekonomicky aktivní, populaci ČR. Vzorek byl získán metodou kvótního výběru podle základních socio-demografických charakteristik.

Petr Frisch komentoval situaci z pohledu poradenské společnosti Mazars takto: „Případné zrušení zvýhodnění stravenek, závodního stravování nebo volnočasových benefitů a zavedení zaměstnaneckého paušálu by nevedlo k vyšším daňovým výnosům, ale spíše k rušení těchto výhod firmami. Zaměstnanci o část výhod přijdou a ze zbytku zaplatí vyšší odvody, jejich spotřeba se sníží, poklesne výběr DPH, klesnou tržby v sektoru služeb, atd.

Proto lze předpokládat, že navrhovaná změna představuje významné riziko výpadku veřejných příjmů i snížení čistého disponibilního příjmu domácností. Paušál by nebyl schopen toto snížení příjmů nahradit.

Změna systému by se přímo dotkla zhruba 80 % ze 4 milionů zaměstnanců, kteří dnes využívají stravenky nebo závodní stravování. Významná skupina zaměstnanců má navíc přístup k volnočasovým benefitům (1,5 milionu lidí). Přínos systémů stravování je přitom pro státní rozpočet pozitivní, jak ukazuje studie Institutu oceňování majetku VŠE z roku 2008, která jej vyčíslila na 312 milionů Kč.“

(tz)