Ať si o tom každý myslí své, v české kotlině jsou tradice živnostenského stavu silné. Formovaly se v prvorepublikových dobách, na něžjiž bezmála čtvrt století navazujeme, a nebýt doby, která preferovala pouze dělnické profese a tolerovala pracující inteligenci, asi bychom o tomto tématu dnes nemuseli sáhodlouze polemizovat.

Rudolf Baránek, místopředseda Strany soukromníků České republiky

V návaznosti na dosud neutuchající nevoli živnostníků a samostatně výdělečně činných osob nad tím, jaké parazity z nich udělali někteří rádoby spravedliví politici, jsme oslovili politickou stranu, která zájmy živnostníků zastupuje, Stranu soukromníků České republiky, a požádali o rozhovor jejího místopředsedu Rudolfa Baránka:

Na jaké tradice Strana soukromníků ČR navazuje?

Naše strana navazuje na tradice živnostensko-obchodnické strany středostavovské, která se začala formovat v dobách Rakouska-Uherska, někdy v roce 1904. Tehdy naši předchůdci očekávali nějaký politický zlom a bylo jasné, že se musí zformovat v politickou stranu pro prosazování zájmu svých členů. Volby do Říšského sněmu, kdy se zvolení poslanci příliš nezajímali o problémy, které s živnostníky a obchodníky přímo souvisely, jejich obavy potvrdily. Vznikem Československa v roce 1918 se tyto snahy uspíšily. Naši předchůdci dokázali přesvědčit cechy, které tu byly po staletí, o nutnosti vzniku politické nadstavby, která bude úspěšná ve volbách a jež zaujme místa živnostníků, obchodníků ‒ tedy soukromníků ‒ v orgánech, kde se o nich rozhoduje, v prvé řadě v parlamentu. O rok později strana vznikla, chvíli na lokální bázi Čechy, Morava, a protože tam byly velké osobnosti (v Čechách Josef Najman, na Moravě Rudolf Mlčoch), v roce 1919 strana vznikla. O rok později šla do prvních svobodných parlamentních voleb, kde získala se 122 tisíci hlasů dvě procenta, což tehdy znamenalo vstup do parlamentu a šest poslaneckých míst. V roce 1925 získala strana již 4 procenta, což

znamenalo 13 poslaneckých míst a již i nějaké senátory a v roce 1929 spolu se Švehlovou Agrární stranou již měli první ministry ve vládě: Najmana, ministra veřejných prací, Mlčocha, ministra obchodu. Takže až do roku 1938 byli členy vlády zástupci strany živnostníků a obchodníků.

Jak vnímáte snahu ODS podchytit voličskou sílu živnostenského stavu na pozadí nedávných útoků na adresu živnostníků a OSVČ?

Do parlamentních voleb zbývá rok, a tak není divu, že se ODS jako parlamentní strana začíná vyjadřovat k řadě témat, která až dosud nebyla na pořadu dne. Nyní však přichází správný čas oslovit miliónovou masu živnostníků a využít její voličský potenciál.

V jakých intencích se odvíjela vaše dosavadní spolupráce s ODS?

ODS jsme pomohli na základě předvolební smlouvy z roku 2009, která současně určovala společnou strategii do příštích parlamentních voleb. K naší radosti se nám společně podařilo porazit Jiřího Paroubka a levici vůbec, a protože ve zmíněném smlouvě byla i klauzule o našem podílu na tvorbě vládního programu v případě volebního vítězství, dělo se tak. Dlužno ovšem podotknout, že možné to bylo zejména díky tomu, že se Petr Nečas jako předseda ODS stal i premiérem. Držel své slovo, a tak se nám podařilo zabránit takovým krokům proti střednímu stavu, jakým bylo například chystané zvýšení sociálního a zdravotního pojištění pro OSVČ, likvidace paušálů při odpočtu nákladů při zdanění příjmů, plošné zavedení registračních pokladen a další. Na druhé straně se nám podařilo prosadit některá opatření ve prospěch  malého podnikání, která přitom pomohou i ostatním ekonomickým subjektům.

Máte na mysli způsob řešení odvodů DPH z nezaplacených faktur a další návrhy z nedávné doby?

Ano, jedná se například o přijetí legislativních opatření proti šikanujícím insolvenčním návrhům, placení DPH pouze ze skutečně uhrazených faktur. To je skutečně práce Strany soukromníků ČR, a bez jejího tlaku by tak zásadní opatření vůbec přijato nebylo. Od roku 2010 o tom nechtěl v ODS nikdo ani slyšet a dnes již hovoříme o datu, kdy má toto opatření vstoupit v platnost.

Co je nyní z tohoto pohledu nejdůležitějším úkolem vaší strany do parlamentních voleb?

Chceme, ačkoli se to nezasvěceným lidem může zdát divné, prosadit legalizaci švarcsystému. Zvláště v době krize je nešťastné, když stát zkoumá, kdo a jak koho zaměstnává. Primárně by stát měl být rád, že dotyčný nežebrá o sociální dávky, ale dokáže se postarat sám o sebe a stát by sám měl namísto nějakých obstrukcí a šikan jít příkladem v nápaditosti, jak v ranku veřejné správy nacházet možnosti zvyšování zaměstnanosti lidí. 

Jak dnes zpětně hodnotíte spolupráci s ODS?

Přesvědčili jsme se, že díky spolupráci v rámci jasně vyhraněného partnerství, se dá praktická politika dělat. Bědování někde v hospodě, že nic nedokážeme, je k ničemu. Naopak každý pokus, jak ovlivňovat politiku zevnitř, i když nejste parlamentní stranou, stojí za to. Jsme tedy asi jediná neparlamentní strana, která si může říci, že měla na něco kladný vliv ‒ u nás konkrétně vliv na život a podnikání soukromníků. Problém je v tom, že v souvislosti s úspěšností řady našich návrhů se asi najednou některé z nich vedení ODS hodí a někdo by je rád prodal jako své.   

Můžete uvést některé konkrétní návrhy, které se již podařilo prosadit?

Komise na odstranění administrativní zátěže, kterou jsme založili s náměstkem MPO Bedřichem Dandou, a kterou jako náměstek vedl, navrhla sto čtyřicet pět bodů, z nichž mnohé už jsou dnes v platnosti v podobě zákonů nebo vyhlášek... 

Není trochu škoda, že veřejnost o tom mnoho neví?

Bohužel nejsme parlamentní strana, takže aby nám novináři vůbec něco zveřejnili, není vůbec jednoduché. Stále více a více lidí se však dovídá o tom, že to jsou naše návrhy, a toto povědomí o nás se rozšiřuje. Jsme již zváni do nejrůznějších televizních i rozhlasových debat, udělali jsme pár rozhovorů pro internetová média, a to nás pomáhá více zviditelňovat.

Už jste se rozhodli, jak půjdete do příštích voleb? 

Intenzivně jednáme o způsobu, jak vstoupíme do předvolebního boje. Zatím jsme rozhodnuti, že se zúčastníme jak sněmovních, evropských, v některých obvodech senátních, tak pochopitelně i komunálních voleb, kde odhaduji, že bychom mohli získat až tři sta mandátů. Postupně v jednotlivých místech přibývají naše místní organizace, které nazýváme kluby,  a věřím, že v komunálních volbách už to bude smršť. Avšak o způsobu, jak do toho půjdeme, ještě rozhodnuto není.

A pokud jde o to, s kým se spojit?

Rozhodně víme, s kým do voleb nepůjdeme – s KSČM, ČSSD, Zemanovci, a rovněž s TOP 09. Jsme samozřejmě středopravicová stavovská strana, ale spolupráci s TOP 09 odmítáme. Pan Kalousek se totiž chová, jako špatná kopie Kramářových národních demokratů, pro něj jsou malí a střední podnikatelé póvl; zajímají ho pouze banky a velký průmysl. Co říci poté, kdy mystifikoval veřejnost, že na nás zbytek národa doplácí. S Gazdíkovými Starosty bychom sice nějaké názorové průsečíky našli, ale pokud půjdou s „topkou“, tak to nebude možné.

Je tedy ODS opět jedinou alternativou po všech eskapádách, kterými tato strana nyní prošla?

I když se i u nás o tom nerado slyší, tak je ODS skutečně jednou z variant, která se sice  kvůli Martinu Kubovi bohužel stále více vzdaluje, proto jednáme i s několika menšími stranami od středu doprava o vytvoření určitého volebního bloku, který jsem pracovně nazval „blok pravé naděje“. Jednak ve smyslu, že jde o pravicové subjekty, a pak ve smyslu pravé, jako opravdové.  Mnohé si chceme ujasnit také na ideové a programové konferenci, která je na spadnutí a někdy na podzim se musíme rozhodnout, jak půjdeme do sněmovních voleb s cílem získat alespoň čtyři až pět mandátů.

V čem vidíte svoji výhodu při prosazování zájmů živnostníků v parlamentu oproti ODS?

Ostatní strany jsou strany občanské. My jsme stranou stavovskou, a proto je pro nás soukromník na prvním místě; alfou a omegou všeho, co děláme a budeme dělat. Naproti tomu v občanských stranách se musí soukromníci dohadovat i s dalšími profesemi, je třeba brát zřetel i na další sociální skupiny. 

Máte již zastoupení v nějakých regionálních samosprávách?

Jsme například nejsilnější stranou ve východočeských Holicích. Zde tvoříme trojkoalici ještě s ODS a ČSSD, a dá se říci, že toto spojení funguje dobře. Ve zlínském krajském zastupitelstvu máme zastupitele Petra Thaisze a v řadě mnoha menších obcí zatím na radnicích působí dvacet devět našich členů.

Kam by se měl podle vás posunout celospolečenský význam živnostenského stavu?

Stačí se podívat všude kolem sebe. Vzpomeňme na někdejší nepořádek, špínu v ulicích, opadané omítky domů, špatně fungující nebo zcela chybějící služby, a porovnejme to s dneškem. Jistě, někde to ani dnes nemusí být zrovna ideální, ale to je jiná věc. Na těchto změnách mají největší podíl právě živnostníci, malé firmy a jsme přesvědčeni, že právě tato střední třída tvoří základ celé společnosti, a z jejího rozmachu bude mít prospěch každý. Čím více se bude soukromníkům dařit, tím více bude peněz ve formě daní do státního rozpočtu i na financování různých charitativních projektů, na podporu zdravotně postižených, důchodců, a další občanů, kteří se nedokáží o sebe postarat sami. Je ale nezbytné tento střední stav legislativně ošetřit, aby po něm hloupými zákony a vyhláškami nešlapal kdejaký „chytráček“, který o podnikání neví skoro nic. Je to důležité tím spíše, že prožíváme ekonomickou krizi a podle dostupných informací je na tom oproti loňsku hůře bezmála osmdesát procent soukromých subjektů. Spousta OSVČ, malých a středních firem už ani nestíhá platit své závazky. Živnostenský sektor je přitom základním ukazatelem jakékoli demokracie. Bohužel si to společnost i kvůli různým výrokům typu Jana Mládka, který o nás hovořil jako o parazitech, plně neuvědomuje.  

rozmlouval Jiří Novotný