Z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad za rok 2020 ohledně vývoje poskytnutých licencí na know-how, vyplývá setrvale nízká patentová aktivita českých přihlašovatelů, a naopak vysoký počet platných licencí a tomu odpovídající vysoké příjmy z licenčních poplatků za poskytnuté know-how. Je třeba si proto klást otázku, proč nejsou naopak více využívána práva k patentům, jež obvykle představují nejhodnotnější formu ochrany technických řešení s dlouhodobým potenciálem jejich komercializace.

Z praxe malých a středních podniků je zřejmá určitá zdrženlivost k využívání těchto způsobů řízení ochrany duševního vlastnictví, která je zpravidla dána nedostatečnou znalostí této problematiky. O to větší úsilí je třeba věnovat ochraně vědomostního potenciálu českých malých a středních podniků, které se mohou (a v praxi také často stávají) terčem nekalých soutěžních praktik, jejichž cílem je právě odcizení know-

-how, které je v České republice na vysoké odborné úrovni. O tom svědčí nejenom počet poskytnutých licencí na know-how, ale i praktické zkušenosti některých českých podniků.
Další nebezpečí spočívá v tom, že sami původci těchto unikátních řešení často nejsou dostatečně poučeni o svých právech a povinnostech, případně se rozhodli zcela vědomě nabyté know-how a obchodní tajemství zneužít ve svůj prospěch. Tím pochopitelně mohou způsobit značnou majetkovou i nemajetkovou újmu svému zaměstnavateli nebo jinému subjektu, s nímž jsou v právním vztahu, který má na výsledky jejich výzkumu a vývoje právo. Důvodem těchto situací může být mimo jiné nedostatečně zpracovaná nebo zcela chybějící politika nakládání s duševním vlastnictvím ve výzkumných organizacích a podnicích, jakož i chybějící pravidla pro odměňování původců ze strany zaměstnavatelů. Řešením je zpracovat zásady odměňování původců do interních předpisů malých a středních podniků, univerzit, vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a dalších subjektů, u nichž dochází k vytváření těchto nehmotných statků.

V této souvislosti je nutné zmínit, že i samotné rozpoznání okamžiku, kdy byl vytvořen vynález či užitný vzor, nemusí být vždy snadné. To klade velké nároky na odbornou přípravu zaměstnanců i zaměstnavatelů v oblasti ochrany duševního vlastnictví. Je proto velmi žádoucí, aby výzkumné a vývojové organizace, univerzity, vysoké školy, veřejné výzkumné instituce i podniky spolupracovali úzce s odborníky v této oblasti. Zejména lze doporučit pravidelné konzultace v rámci výzkumných a vývojových týmů, které pomohou včas odhalit komerční potenciál výsledků práce zaměstnanců. Je potom především na zaměstnavateli, zda a jakým způsobem s výsledky této činnosti svých zaměstnanců naloží. Tedy zda využije (uplatní) své právo na patent, či nikoliv. Řešením je zpracovat nejen zásady odměňování původců do interních předpisů malých a středních podniků, univerzit, vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a dalších subjektů, u nichž dochází k vytváření těchto nehmotných statků, ale i zpracovat a dodržovat pravidla předkládání výsledků výzkumu a vývoje zaměstnavateli, jejich hodnocení a další využití v těchto organizacích.

Podle § 9 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, platí, že vytvořil-li původce vynález ke splnění úkolu z pracovního poměru, z členského nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli, přechází právo na patent na zaměstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno. Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, je povinen zaměstnavatele o této skutečnosti neprodleně písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení vynálezu. V případě, že zaměstnavatel neuplatní ve lhůtě tří měsíců od shora uvedeného vyrozumění vůči původci právo na patent, přechází toto právo zpět na původce. Zaměstnavatel i původce jsou v této lhůtě povinni zachovávat vůči třetím osobám o vynálezu mlčenlivost.

Tento postup zpravidla nečiní žádné větší potíže, pokud jej podniky mají zachyceny ve svých interních předpisech. Spor však může nastat ohledně okamžiku uplatnění práva na patent, zejména s ohledem na posouzení úplnosti podkladů, výkresové dokumentace, popisu technického řešení, praktických zkoušek apod., kdy současně vzniká původci právo na odměnu. Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, na nějž zaměstnavatel uplatnil právo na patent, má totiž právo vůči zaměstnavateli na přiměřenou odměnu. Pro její výši je rozhodný technický a hospodářský význam vynálezu a přínos dosažený jeho možným využitím nebo jiným uplatněním, přičemž se přihlíží k materiálnímu podílu zaměstnavatele na vytvoření vynálezu a k rozsahu pracovních úkolů původce. Dosta­-ne-li se již vyplacená odměna do zjevného nepoměru s přínosem dosaženým pozdějším využitím nebo jiným uplatněním vynálezu, má původce právo na dodatečné vypořádání. Je proto potřeba věnovat náležitou pozornost nastavení pravidel pro výpočet a úhradu přiměřené odměny za vytvoření vynálezu.

Zde je třeba rovněž poukázat na skutečnost, že v případě podnikového vynálezu vzniká právo původce na přiměřenou odměnu již v okamžiku uplatnění práva zaměstnavatele na patent. To platí i pro případ užitného vzoru podle zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech. V obou případech zákon pracuje s tezí, že pro výši odměny je rozhodný technický a hospodářský význam vynálezu a přínos dosaženým jeho možným využitím nebo jiným uplatněním. To znamená, že původci vzniká právo na přiměřenou odměnu i tehdy, pokud zaměstnavatel sice uplatnil právo na patent, avšak nepodal patentovou přihlášku nebo vynález jinak komerčně nevyužil.

Ve všech těchto fázích může dojít ke sporu o výši přiměřené odměny, způsob jejího výpočtu a splatnost. Spory, které při stanovení přiměřené odměny mohou vzniknout, je žádoucí řešit především dohodou mezi původcem a zaměstnavatelem. V těchto vztazích může jinak dojít k nenapravitelným ztrátám vzájemné důvěry, rozpadu výzkumného týmu apod. Vážnější situace nastane v případě vzniku vleklého soudního sporu o výši odměny, která může vést i k nežádoucímu transferu výsledků výzkumu a vývoje, know-how a obchodního tajemství do zahraničí. Praxe ukazuje, že motivace pro nežádoucí (nelegální) transfer může být právě finanční. Existuje ale i důvod spočívající v nefunkčnosti systému výzkumných organizací v oblasti nakládání s výsledky výzkumu a vývoje, případně jejich přílišná administrativní náročnost. Je proto zapotřebí zaměřit úsilí na zavedení takových interních předpisů do všech výzkumných a vývojových organizací, vysokých škol a univerzit, veřejných výzkumných institucí a podniků, které budou podporovat vznik originálních řešení a zavedou spravedlivé a atraktivní odměňování jejich původců.

Je také nezbytně nutné motivovat původce k vytváření technických řešení a know-how, která budou mít reálné uplatnění v aplikační sféře. K tomu by mohl napomoci propracovaný systém nakládání s výsledky výzkumu a vývoje a motivační principy odměňování tvůrčí práce jejich původců. Je velmi pravděpodobné, že pak nebude docházet k nežádoucímu (nelegálnímu) transferu těchto poznatků a technologií třetím osobám, zejména do zahraničí, nebo se alespoň počet takových případů významně sníží. Pokud není možné odstranit spor o odměnu mezi původcem a zaměstnavatelem smírně vzájemným jednáním, je vhodné využít pro další jednání prostředníka, mediátora. Pokud se podaří ve výzkumných a vývojových organizacích, na vysokých školách a univerzitách, ve veřejných výzkumných institucích a podnicích vytvořit a dodržovat zásady přehledného, spravedlivého, přezkoumatelného a předvídatelného způsobu odměňování původců technických řešení, zejména patentů a know-how, je předpoklad, že se podaří snížit i počet případů nežádoucího transferu (odlivu) výsledků výzkumu a vývoje českých podniků do zahraničí. Je přitom zjevné, že při správném nastavení těchto pravidel tvoří odměna původce zanedbatelnou část příjmů z licenčních poplatků, které by měly být hlavním zdrojem dalších výzkumných a vývojových aktivit každé výzkumné organizace a podniku.

Kontakty:
IP mediační centrum Praha, zapsaný ústav
Na Stráži 1306/5, 180 00 Praha 8
tel.: +420 283 843 130, mobil: +420 602 331 905
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.ipmediace.cz 
JUDr. David Karabec, MPA