České podniky si stále častěji (nebo spíše – stále ještě nedostatečně) uvědomují, že ochrana průmyslového vlastnictví představuje jeden z nástrojů, jak úspěšně rozvíjet a inovovat výrobu a stát se úspěšným na globalizovaném trhu. Jednou z možností, jak ochránit nové technické řešení – vynález, je patentová ochrana. Pokud se pro ni přihlašovatel rozhodne, zpravidla nejprve žádá o národní patentovou ochranu. Ta však sama o sobě nestačí, neboť český patent platí jen v České republice a jinde v zahraničí toto patentované řešení může kdokoliv využívat a prodávat. Proto je vhodné získat patentovou ochranu i v zemích, kde je předpoklad, že chráněné řešení má tržní potenciál.

Kromě zajištění zahraniční ochrany prostřednictvím jednotlivých národních patentových úřadů, případně Evropského patentového úřadu, je další možností podání patentové přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty – PCT) prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví nebo u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) v Ženevě. Úřad průmyslového vlastnictví v Praze je tedy místem, u něhož mohou subjekty, které mají na území České republiky bydliště nebo sídlo, mezinárodní přihlášku podle PCT podat. 

Předložený text obsahuje pouze základní informace o možnostech, které se nabízejí k využití v systému PCT, a je určen k prvotní orientaci. Přihlašovatelé, kteří již sami připravovali nebo spolupracovali na přípravě podloh, tedy vlastního popisu a patentových nároků k přihlášce vynálezu, jistě potvrdí, že bez praktických zkušeností a dostatečných znalostí je velmi obtížné uspět v řízení před národním patentovým úřadem, natož pak v řízení o mezinárodní přihlášce podle PCT. Proto je vhodné na tomto místě doporučit všem budoucím přihlašovatelům využít služeb některého z kvalifikovaných zástupců, zapsaných v Komoře patentových zástupců nebo v České advokátní komoře.

Podání jedné mezinárodní přihlášky přeložené do jednoho jazyka (angličtiny, němčiny nebo francouzštiny) umožňuje českým při­hlašovatelům získání ochrany vynálezu ve 152 smluvních státech PCT (stav k 31. 5. 2019). Vlastní řízení se skládá ze dvou základních fází; z mezinárodní fáze řízení (podle Hlavy I nebo Hlavy II PCT) a národní fáze řízení. K udělení patentu nedochází v rámci mezinárodní fáze řízení (tedy není udělen „mezinárodní patent“ ani „PCT patent“ ani „světový patent“), ale až po vstupu mezinárodní přihlášky PCT do národní fáze řízení, tedy v řízení před vybranými národními/regionálními úřady. Po skončení mezinárodní fáze řízení má přihlašovatel dostatek podkladů pro rozhodnutí, zda a ve kterých smluvních státech PCT zahájí národní patentové řízení. Samotná národní fáze řízení pak v zásadě odpovídá klasickému udělovacímu procesu. Jeho průběh je však usnadněn a urychlen výsledkem mezinárodní fáze řízení.

Systém PCT je hojně využíván zejména přihlašovateli, kteří potřebují delší čas na svá strategická obchodní rozhodnutí. Poskytuje totiž ke 12 měsícům prioritní lhůty dalších až 18 měsíců, během kterých může přihlašovatel ověřovat komerční potenciál svého vynálezu v různých státech a rozhodovat se, kde požádá o patentovou ochranu. Platba poplatků a náklady na překlady spojené s jednotlivými národními či regionálními řízeními se také odkládají. Systém PCT lze též doporučit těm, kteří mají zájem vejít do povědomí veřejnosti sledující danou oblast techniky anebo své technické řešení chtějí co nejvýhodněji prodat, neuvažují-li o vlastní výrobní aktivitě. 

Výhodou systému je také skutečnost, že přihlašovatel velmi brzy po podání přihlášky získá informaci v podobě tzv. rešeršní zprávy s předběžným názorem na splnění podmínek patentovatelnosti a může usuzovat, jakou šanci má jeho přihláška na udělení patentu. A to je nejcennější informace, kterou lze v této fázi řízení získat.

Po podání mezinárodní přihlášky, kontrole jejích náležitostí, odstranění případných vad a kontrole zaplacení příslušných poplatků přijímacímu úřadu pokračuje mezinárodní fáze řízení o mezinárodní přihlášce provedením mezinárodní rešerše, zpravidla do 16 měsíců od priority. Mezinárodní rešerši provádí jeden z dvaadvaceti úřadů (stav k 31. 5. 2019), jmenovaných do funkce orgánu pro mezinárodní rešerši (ISA). Jedním z nich je i Visegrádský patentový institut (VPI), který byl zřízen na základě dohody uzavřené mezi státy Visegrádské skupiny – Českou republikou, Maďarskem, Polskou republikou a Slovenskou republikou. Úřad průmyslového vlastnictví v Praze je jednou z poboček VPI, a tedy součástí mezinárodní rešeršní autority podle PCT. 

Přihlašovatel má možnost ve své mezinárodní přihlášce žádat vybraný rešeršní orgán, aby při provádění mezinárodní rešerše vzal v úvahu také výsledky dřívější rešerše provedené jiným rešeršním orgánem, včetně národního úřadu. Záleží pak na posouzení tohoto mezinárodního rešeršního orgánu, v jakém rozsahu vezme výsledky rešerše v potaz a zda z tohoto důvodu vrátí přihlašovateli část rešeršního poplatku. Každopádně v rámci zvyšování kvality práce a sdílení výsledků práce je předání zprávy o již provedené rešerši spolu s mezinárodní přihláškou namístě.

Mezinárodní rešeršní zpráva obsahuje výčet zveřejněných dokumentů, které by mohly mít vliv na hodnocení patentovatelnosti vynálezu nárokovaného v mezinárodní přihlášce. Současně připraví orgán pro mezinárodní rešerši i písemný posudek o patentovatelnosti. Mezinárodní rešeršní zpráva a písemný posudek jsou předány přihlašovateli, který se může na jejich základě rozhodnout např. o zpětvzetí přihlášky z řízení před jejím zveřejněním, zvláště pokud se zdá být vzhledem k obsahu předané zprávy a posudku udělení patentu nepravděpodobné. Jinou možností je úprava patentových nároků, které přihlašovatel zašle ve stanovené lhůtě spolu s krátkým vysvětlením Mezinárodnímu úřadu.

Pokud tedy není přihláška vzata zpět, je spolu s mezinárodní rešeršní zprávou, původními i příp. upravenými patentovými nároky zveřejněna Mezinárodním úřadem, a to po 18 měsících od data priority. Mezinárodní přihlášky jsou zveřejňovány týdně, elektronicky, a jsou dostupné na webových stránkách WIPO v databázi Patentscope. Jazyky zveřejnění jsou arabština, čínština, angličtina, francouzština, němčina, japonština, ruština, španělština, portugalština, korejština; ale název, abstrakt a rešeršní zpráva jsou vždy zveřejněny v angličtině. Je zřejmé, že již titulní strana zveřejněné mezinárodní přihlášky je sama o sobě významným zdrojem informací. K bibliografickým údajům o přihlašovateli, původci a zástupci patří i důležitá informace o designovaných státech. Z jejich výčtu vyplývá případná teritoriální ochrana, resp. možnost vstupu do národních/regionálních fází. Zveřejnění přihlášky obsahuje rovněž informaci o žádosti o navrácení práva přednosti, sdělení týkající se žádosti o nápravu zjevných omylů a informace o nepřiznání uplatňované priority, pokud byly takové žádosti podány. Zveřejnění v celosvětové databázi patentových přihlášek má řadu pozitiv – např. prestiž, hledání obchodních partnerů, nabídka licence, blokační důsledek pro konkurenci a další.

Po zveřejnění mezinárodní přihlášky má přihlašovatel pro další postup řízení možnost volby. Může postupovat podle Hlavy I PCT, což znamená, že přihlašovatel bez dalších úkonů vstupuje do národní fáze řízení u určených úřadů. Vzhledem k tomu, že vstup do národní fáze řízení je ve většině států posunut z původně stanoveného 20. měsíce až na 30. měsíc od data priority, má přihlašovatel mezinárodní přihlášky výhodu dalších až dvanácti měsíců pro zhodnocení, ve kterých státech má skutečně zájem o získání ochrany. Neznamená to však, že do národní fáze řízení musí přihlašovatel vstoupit až v posledním měsíci stanovené lhůty. Pokud přihlašovatel sezná, že v některých zemích má již připraveny podmínky pro své obchodní či výrobní záměry, prodej licence nebo prodej svého řešení jako takového, může toto řízení zahájit kdykoliv předtím. Každý určený úřad může pak zahájit vyřizování mezinárodní přihlášky a její průzkum kdykoliv na výslovnou žádost přihlašovatele. Ze strategického hlediska tedy může být v některých případech vhodné zahájit národní fázi řízení či např. prodej práv co nejdříve po zveřejnění mezinárodní přihlášky.

V případě, že rešeršní zpráva a písemný posudek nehodnotí pozitivně předmět mezinárodní přihlášky, má přihlašovatel možnost postupovat po zveřejnění přihlášky podle Hlavy II PCT řízení, což znamená, že požádá ve lhůtě do 22 měsíců od data práva přednosti, resp. do tří měsíců od předání rešeršní zprávy a písemného posudku, podle toho, která lhůta uplyne později, o mezinárodní předběžný průzkum. Návrh na mezinárodní předběžný průzkum je zpoplatněn, adresuje se přímo zvolenému průzkumovému orgánu. Mezinárodní předběžný průzkum umožňuje, aby v jeho průběhu přihlašovatel upravil mezinárodní přihlášku a odstranil její vady – věcné i formální – ještě před vstupem do národní, resp. regionální fáze řízení ve zvolených státech. Úprava nároků již s podáním návrhu na průzkum urychlí komunikaci s příslušným examinátorem průzkumu. Na závěr průzkumového řízení, do 28 měsíců od priority, se vyhotovuje mezinárodní předběžná zpráva o patentovatelnosti podle Hlavy II PCT.

Jak z výše popsaných řízení vyplývá, optimálním výstupem z mezinárodní fáze řízení, a tedy optimálním vstupem do národní/regionální fáze řízení, by měla být přihláška po formální i věcné stránce směřující k udělení ochrany. Určitou šanci má přihlašovatel i v tom případě, že při mezinárodní rešerši byly nalezeny dokumenty, zpochybňující patentovatelnost řešení.

Jak bylo naznačeno výše, s podáním mezinárodní přihlášky jsou samozřejmě spojeny poplatky, které se platí přijímacímu úřadu. Mezinárodní přihlašovací poplatek a rešeršní poplatek předává přijímací úřad příslušným mezinárodním orgánům (Mezinárodnímu úřadu a určenému rešeršnímu orgánu). Mezinárodní přihlašovací poplatek (a některé další poplatky, splatné Mezinárodnímu úřadu) je stanoven v Prováděcím předpise PCT, Prav. 96 Sazebník poplatků. Zde stanovené částky jsou v měně švýcarský frank; v souvislosti se změnami kurzů dochází každoročně ke změnám ve výši poplatků v jiných měnách. Poplatek za mezinárodní rešerši a mezinárodní předběžný průzkum, a příp. doplňkovou rešerši, si stanovují mezinárodní rešeršní a průzkumové orgány. Předávací poplatek si stanovuje přijímací úřad.

Přes všechny uvedené výhody systému mezinárodního přihlašování podle PCT jej čeští přihlašovatelé nevyužívají v dostatečné míře. V roce přístupu ke Smlouvě PCT, tedy v ro-
ce 1992, využilo tuto možnost získání ochrany v zahraničí 36 českých přihlašovatelů, kteří podali svou mezinárodní přihlášku prostřednictvím českého přijímacího úřadu. V dalších letech počty podání mezinárodních přihlášek pomalu stoupaly a až v roce 2005 poprvé přesáhly sta podání (celkem 117 mezinárodních přihlášek PCT podaných českými přihlašovateli). Hranici 200 podaných mezinárodních přihlášek za rok se doposud nepodařilo překonat; počty se stále pohybují – více či méně – pod číslem 200.

Ing. Eva Schneiderová, Ph.D.,
ředitelka patentového odboru
Úřad průmyslového vlastnictví