Celkový pohled na účastníky kulatého stolu  Další z plánovaných Kulatých stolů, konaných v rámci projektu KZPS ČR a ČMKOS s názvem Společným postupem sociálních partnerů k přípravě odvětví na změny důchodového systému – etapa II., se uskutečnil na téma Provozní gramotnost v dopravních firmách.

Akce se zúčastnili kromě specialistů projektů Dr. Lubomíra Ondrouška za KZPS a SAČM a Ing. Václava Švarce za OSD a ČMKOS, také manažeři a majitelé dopravních firem, malí autodopravci, zástupci odborů v dopravě i odborníci z nejrůznějších oborů mající co říci k projednávanému tématu v oblasti dopravy.

Pozornost byla věnována jak obecným i speciálním předpisům v silniční dopravě, tak i pojištění řidičů, vozidel i nákladu, obecným pravidlům řízení dopravy, pravidelným školením řidičů i chybám projevujícím se v provozu u dopravních firem. Ke všem otázkám se diskusi vyslovili účastníci setkání, kteří reagovali ať již přímo z praxe nebo ze svého pohledu k projednávané problematice.

Hovořilo se například o porušování předepsané délky směn, ať již u řidičů autobusů, tak i kamionů, což je u některých dopravních firem zcela běžné. V praxi se také ukazuje, že některá administrativní opatření již neodpovídají současným potřebám a mnohdy komplikují autodopravcům život. Například když některý zahraniční řidič má řidičské oprávnění téměř ve všech skupinách a chybí mu zrovna ta, o kterou je zájem, jako například v poslední době o řízení traktorů, zákon umožňuje rozšíření této specializace až po řadě měsíců. Jiným problémem je opomenutí termínu, kdy končí platnost řidičského průkazu. Někde to ve firmách sledují a řeší s měsíčním předstihem, ale v případě opomenutí nastane problém. Oficiálně je nutné žádat o výměnu řidičského průkaze nejpozději 20 dní před uplynutím jeho platnosti. Nedodržení této lhůty pak má za nepříjemné následky v tom, že si majitel řidičského průkazu musí všechny skupiny znovu obnovit.

Rovněž v oblasti technických podmínek provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích lze v praxi najít nejedno úskalí. Někteří dopravci si ztěžují na skutečnost, že když některý úředník pochybí v záznamu technických parametrů vozidla třeba neuvedením typu motoru aj., je ze strany STK odmítnuta technická kontrola a pro dopravce je časově náročné i nákladné martýrium tyto chyby úředníků napravit.
Pozornost je nutné věnovat mimo jiného také dodržování Nařízení (EHS) č. 3821 o záznamovém zařízení v silniční dopravě. Tady v případě neoprávněné manipulace s digitálním tachografem se již jedná o trestný čin bez ohledu na to, zda je důvodem samovolná manipulace řidičem nebo s vědomím dopravce či jednání na jeho příkaz. .

Probírala se také oblast pojištění, ať již povinné ručení, hvarijní pojištění či pojištění za způsobenou škodu, kde jak se ukazuje v praxi, levná pojištění zpravidla postrádají důležité služby včetně asistenční, což v případě škodní události zvláště v cizině nadělá mnoho vrásek řidičům i dopravcům. Řeč byla také o řízení dopravních firem, kde často platí, že čím je firma menší, tím je její řízení složitější a náročnější na jeho majitele či management. O konkrétní příklady z praxe nebyla nouze. Například pod technického ředitele v takové firmě vesměs spadá jak veškrý provoz od budov, dílen až po problematiku bezpečnosti práce, požární ochrany, revizí aj. Lépe na tom nejsou ani ekonomičtí ředitelé, kteří kromě ekonomiky a dopravy se v mnoha případech starají také o personalistiku a nově kupříkladu i o ochranu osobních dat v rámci směrnice GDPR.

Opomenout nelze i jejich starost o personál, tedy účetní a fakturantky. Když pak do menší firmy zavítá kontrola, většinou se vždy něco najde a následuje pokuta. A přístup některých kotrolorů? Také o tom byla řeč. Například jeden se v dopravní firmě zajímal o to, zda byli zaměstnanci proškolené i o tom, jak mají při příchodu do zaměstnání zmáčknout vypínač osvětlení, aby to bylo bezpečné. Jinde se ve firmě setkali s pracovnicí kontroly, která již při příchodu volala: "Já jsem Vopršálková a mám možnost vám to tedy zavřít!". Co k tomu dodat...

V rámci BOZP upozornili někteří autodopravci na nelogické až nesmyslné požadavky vycházející z předpisů. Týká se to například hasicích přístrojů. Jejich životnost garantovaná výrobcem je 10 roků, ovšem každoročně musí projít kontrolou, přičemž za každý zkontrolovaný kus je třeba zaplatit poplatek ve výši 500 Kč. Takže když například malá firma vynaloží na nákup dvacítky nových přístrojů zhruba 25 tisíc Kč, jejich překontrolování ji každoročně přijde na deset tisíc, takže do konce životnosti přístrojů se částka za pořízení zmíněného počtu "hasičáků" spolu sjejich kontrolou vyšplhá na celkových na 125 tisíc Kč. Pro malé firmy to není až tak zanedbatelná částka, protože to není jediná z nákladových položek.

Celkově však z diskuze vyplynulo, že velké množství předpisů a jejich novelizace velmi zahlcují dopravní firmy a ty menší ani nejsou schopny se s nimi řádně seznámit. Administrativní zátěž se stále zvyšuje, a proto je nezbytné zaměřit pozornost na zjednodušení a zpřehlednění předpisů a zákonů v silniční dopravě.

Úvod do problematiky vlivu uplatňování předpisů v silniční dopravě na zaměstnání řidičů a v důsledku toho také vlivu na jejich organismusVe druhé části jednání u kulatého stolu se hovořilo i o vlivu a dopadech uplatňování předpisů v silniční dopravě na zaměstnání řidičů a v důsledku toho také vlivu na jejich organismus. Zde se úvodu do problematiky perfektně zhostila psychofyzioterapeutka Alena Chytilová, která také řídila diskusi a odpovídala na dotazy. Bylo až překvapující, co vše může negativně ovlivnit zdraví řidičů při nedodržování alespoň základních lidských potřeb, kam patří vhodné a pravidelné stravování, pitný režim, včasné používání toalet a odpočinek. V opačném případě totiž dochází k postupnému hromadění škodlivých látek v organismu, poruchám imunitního systému až vzniku vážných onemocnění. Zde se ukazuje nezbytnost osvěty mezi řidiči ve firmách při školeních a jiných příležitostech, kam patří rovněž informace o možných důsledcích nedodržování hygienických podmínek na parkovištích, ve veřejných sociálních zařízeních apod. Za zmínku stojí rovněž možné důsledky narušení biorytmu vedoucí k poruchám spánku, únavě, depresi, zažívacím potížím, poruchám pozornosti aj.

V diskusi byla zmínka také o umění odpočívat, přičemž nejde o nic až tak složitého, jak na příkladech prezentovala psychofyzioterapeutka Alena Chytilová. Doslova divy dokáže při krátkodobém zastavení i pár jednoduchých cviků prováděných podle pravidla, dát do pohybu to, co je během jízdy strnulé.

Také tentokrát se diskutovalo o dodržování silničních předpisů ze strany dopravních firem a na druhé straně o chybějících sociálních zařízeních na konečných zastávkách autobusů i snahách dopravců to za pomoci komunální samosprávy změnit.Psychofyzioterapeutka Alena Chytilová

Tady se však v praxi jen málokdy setkají s pochopením. Konkrétní příklad uvedl jeden z dopravců. Čtveřice firem se dala dohromady a byla ochotna pro své řidiče umístit na jedné konečné zastávce trojbuňku se sociálním zázemím. Požádali proto úředníky o povolení, ale narazili na problém. Měsíčně by měly firmy hradit poplatek za zábor plochy ve výši více než 900 Kč za metr čtverečný, což nebylo příliš motivující.

Zde by bylo prospěšné více zainteresovat pojišťovny a další subjekty, aby se podmínky práce řidičů zlepšily. K financování by se mohlo využít nejrůznějších grantů, peněz z rozpočtu ministerstev, ať již dopravy, práce a sociálních věcí nebo životního prostředí. Zvláště, když je citelný nedostatek řidičů a podmínky pro tuto práci stále složitější.

Jiří Novotný