Mgr. Jana Bocek Teichertová

Životní úroveň stoupá, v jídelníčku si můžeme dopřát vše, na co máme chuť. Přesto, nebo právě proto, odborníci varují, že se stravujeme nevhodně, což je dvojnásob škodlivé v případě dětí. Školní jídelny, na rozdíl například od restaurací, jako by stály stranou pozornosti. K těm, kteří školákům chtějí nabízet správnou výživu, patří EKOLANDIA. V soutěži Asociace kuchařů a cukrářů ČR Nejlepší kuchař roku ve společném stravování letos obsadila první příčku v kategorii Nejlepší moderní bezmasý pokrm. Jednatelka společnosti EKOLANDIA, školní catering, mateřská škola s.r.o., Mgr. Jana Bocek Teichertová nám prozradila více:

O české gastronomii se toho napsalo už mnoho. Zájem se však upírá spíše na hotely, restaurace a hospody, jenže Češi, ti malí, se stravují ve školních jídelnách. Není čas to změnit?

V České republice je v současnosti kolem tisícovky soukromých škol, z toho jich naprostá většina nemá vlastní gastronomické zázemí. Před více než pěti lety, kdy jsme sami hledali dodavatele zdravé, kvalitní stavy do školky, jsme si všimli, že je na trhu málo dodavatelů školních obědů, a proto jsme založili vlastní školní kuchyni.

Čím bodujete u strávníků a čím zaujala odbornou porotu?

Hlavní rozdíl je v tom, z čeho vaříme a jak. My vaříme bez umělých dochucovadel a přemíry soli. V našem jídelníčku jsou i trochu netradiční suroviny jako bulgur, pohanka a jáhly. Využíváme suroviny, které se jedly dřív, a pak je vytlačily třeba hranolky. Naše maso pochází z Vysočiny, zelenina pak z Polabí. Hovězí vývar připravujeme z kostí, knedlíky a bramborové noky si děláme sami. Pečeme si vlastní chleba i koláče. Navíc maso zpracováváme pomocí nejmodernější technologie tak, že se dělá na málo stupňů přes noc. Je tak šťavnaté a zachová si všechny vitaminy a minerály. Klíčem k tomu, aby se z kvalitních surovin stalo skvělé jídlo, jsou výborní kuchaři, kteří většinou přijdou vařit pro děti právě v době, kdy se jim narodí vlastní děti.

Kolik pokrmů nyní kuchyně EKOLANDIA připravuje? A kde jsou její odběratelé?

Přes 3000 obědů denně. Rozvážíme je převážně do soukromých, ale i státních školských zařízení ve Středočeském kraji a v Praze, která si uvědomují, že je nesmírně důležité, aby si děti ve školním věku ukotvily správné stravovací návyky.

Počítáte s dalším rozvojem?

Určitě ano. Vzhledem k tomu, že zájem o naše pokrmy roste, budeme trochu stavebně rozšiřovat prostory.

Firma vznikla do jisté míry jako reakce na to, jak se vaří pro malé strávníky. Je situace ve školních kuchyních opravdu tak špatná, dostávají děti opravdu nezdravá a nevhodná jídla?

Znám školní jídelny, kde vaří kvalitně a z čerstvých surovin. Ale bohužel jsou také takové, kde vaří z kyblíků a pytlíků. Školní jídelny musí splňovat tzv. „spotřební koš“ a ten nevylučuje používání uzenin a polotovarů. Proto je možné, že děti dostanou na oběd uzené či párek nebo bramborovou kaši z prášku. Sladká jídla nevadí. Děti palačinky a knedlíky milují. A právě do těchto jídel se krásně dají „schovat“ zdravé suroviny. Palačinky se mohou připravit špaldové, pohankové nebo s ovesnými vločkami a podmáslím. Do bramborových knedlíků se švestkami a mákem se zase mohou přimíchat chia semínka.

Co podle vás hrozí, když nebudeme dbát na to, aby naše děti jedly kvalitně?

Nedostatečná výživa dětí se velmi často ztotožňuje s problémem hladu. To je však velmi zavádějící představa. Nesprávně živené může být jakékoliv dítě v moderní společnosti, a to včetně obézních. Špatně vyživované děti jsou buď obézní, nebo moc hubené. Obě skupiny spojuje kvalitativní podvýživa, což mi přijde v době dostatku a hojnosti opravdu zarážející. Pojďme se spíše bavit o tom, co získáme správnou stravou. Z jídla, které má dobrý zdroj a připravíme si ho sami, nám bude prostě dobře. Představte si život bez ekzémů, alergií, vitální a plný síly. Stravovací návyky si neseme do dospělosti. Statistiky o obezitě a zvyšující se míře cukrovky hovoří za vše.

Je zima, ovoce a zeleninu seženeme jen uskladněné, anebo cizokrajné. Jak to zařídit, abychom měli dostatek vitaminů a potřebných látek?

Naše tělo v zimě nepotřebuje cizokrajné potraviny a určitá jednoduchost zimního jídelníčku by byla pro nás prospěšnější než pomeranče a mandarinky. Bohatě by nám stačila jablka, hrušky, sušené švestky, mrkev, celer, červená řepa a zelí. Naopak dovezená zelenina a ovoce – rajčata, papriky, okurky či citrusové plody by měly mít jen doplňující úlohu. Rozhodně se nedá na tyto potraviny spoléhat jako na zdroj nutričních látek. Z našeho jídelníčku si můžete každý den vybrat jídlo, kde je zelenina zastoupena ve větším množství – zeleninové polévky, různá zeleninová soté nebo jídla z kysaného zelí.

Žádá si tedy zimní období jiný typ stravy?

Samozřejmě záleží na každém z nás, ale obecně platí pravidlo, že v zimě máme větší potřebu se zahřívat. V zimním období všichni ocení teplý oběd, případně i večeři. Doporučuji dlouhé zeleninové či masové vývary, krémové polévky třeba z dýně, která zahřívá. To jsou jídla, která naše tělo rádo přijme.

dobrou chuť a zdravé obědy
všem malým strávníkům popřál Pavel Kačer