Zbyněk OpatrnýHusa domácí patří mezi nejstarší zdomácnělé ptáky. Někteří archeologové uvádějí její chov v Evropě již v mladší době kamenné. Svatomartinská husa patří k nejoblíbenějším českým tradicím spojeným se svátkem sv. Martina a vánočními svátky. Spolu s trendem posledních let využívat lokální potraviny přibývá obchodníků, kteří nabízejí na sváteční stůl pravou husu z Čes­ké republiky. Pro chovatele jsou svatomartinské slavnosti vrcholem sezony a jeden z hlavních zdrojů příjmů. Na jednoho Čecha připadá ročně spotřeba okolo 200 gramů husího masa. Maso husy je u nás velice oblíbené, protože má vynikající kulinářskou kvalitu. Má tmavší barvu a je krátké, šťavnaté a velice jemné. Díky těmto parametrům nemohou podle odborníků husám z tuzemských chovů konkurovat husy z dovozu.

„Letos bylo u nás vylíhnuto 175 242 housat. Dovezeno bylo 4815 housat a exportováno 20 390 housat. Husy jsou v ČR chovány ve 48 hospodářstvích a líhnou se v sedmi líhních,“ uvedla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Husí farma Tovačov Zbyňka Opatrného vykrmí ročně až 1000 kusů hus, které prodává v rozmezí měsíců září až listopad. „Většina hus, které jsou u nás v komerčních chovech, jsou užitkovými kříženci hus, a to například husy Německé nosné, Emdenské husy a dle krajových zvyklostí se přidává třetí plemeno,“ uvedl Zbyněk Opatrný.

Drůbeží maso zaujímalo loni svou spotřebou 28,4 kg na osobu a rok druhé místo za vepřovým masem v porovnání s ostatními druhy mas. Velká obliba drůbežího masa mezi spotřebiteli je dána pro svou dietní povahu, ale také z důvodu snadné kuchyňské úpravy a dostupné ceny.
„Soběstačnost České republiky v této komoditě je 65 %. Snahou ministerstva zemědělství je podpořit sektor drůbežího masa a tento ukazatel alespoň přiblížit k hodnotě roku 2010, kdy se pohyboval na úrovni 85 %,“ uvedl náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce zemědělství a potravinářství Jindřich Fialka. Dále sdělil, že dlouhodobá strategie rezortu zemědělství podporuje zvyšování konkurenceschopnosti producentů s cílem uplatnění jejich výrobků na domácím i globálním trhu. „V ČR je drůbež výhradně chlazena vzduchem, tento způsob je modernější a nejefektivnější, co se týká kvality a bezpečnosti potravin z hlediska spotřebitele,“ vysvětlil Jindřich Fialka. Z hlediska spotřebitele je také významná povinnost uvádět zemi původu na obale. Spotřebitel tak jasně ví, jakou drůbež či vejce si kupuje. Přední šéfkuchaři doporučují drůbeží maso vybírat jen to chlazené, tedy od českých dodavatelů, a vyhýbat se pokud možno dovozovému masu.

Zbyňka Opatrného jsem se v této souvislosti zeptala:

Chov hus je vaší rodinnou tradicí. Čím je právě husa pro českého strávníka přínosná a čím chov těchto zvířat motivující pro zemědělce-podnikatele?

Husa je letitá, navíc sváteční pochoutka, a při její konzumaci se schází rodina. V tom spatřuji její obrovský přínos, společné hodování lidi sbližuje. Tím, že jde o velmi tradiční pokrm, který se jedl při významných svátcích, při hodech na sv. Martina a na Štěpána, má v sobě i kousek historie. To už je velmi vypovídající.
Motivace pro chovatele je snad jen ta, že je husa velmi hezké a chytré zvíře, a ten kdo husy chová, musí být do toho zapálený a musí to mít rád. Z jiného důvodu se to kvůli pracnosti a nízké ekonomické rentabilitě opravdu nedá dělat.

Není s husami příliš starostí?

Ano, starost je s husami velká. Právě proto je to jen pro odvážné chovatele, kteří k takové činnosti přistupují s láskou.

Ročně hus odchováte přibližně tisícovku a vždy úspěšně prodáte. Určitě je však zájemců stále více. Budete své aktivity rozšiřovat?

Naše aktivity budeme rozšiřovat, bude to chov nosnic ve volném výběhu na Farmě Biskupice. A chceme se zaměřit na různá plemena slepic tak, aby vejce v krabičce byly od barvy bílé, modré, zelené až po barvu hořké čokolády. Vejce budou pod názvem „Vejce z Hané“.

Dodáváte také do hospod a restaurací, nebo jen jednotlivcům?

Husy dodáváme jen jednotlivcům a „Vejce z Hané“ budeme dodávat i do obchodních sítí, a dle přání také do restaurací.

Když dostanu chuť na svatomartinskou nebo štěpánskou husu z Tovačova, co a kdy mám udělat, abych získala jistotu, že husu určitě koupím?

Objednat již v září!

Zákazník si ji odváží chlazenou, vykuchanou a s drůbky? Když někdo drůbky nechce, prodáte je jinému zájemci?

Husy dodáváme především chlazené a drůbky chtějí všichni naší zákazníci. Husí játra jsou přece nejcennější.

Jaký komfort vaše husy mají? Volný výběh, blízký rybník, širé nebe?

Husy u nás mají přirozené podmínky, to jest zelenou pastvu, širé nebe a vodu.

Podle jakého receptu ji upravujete, jak vám nejvíce chutná?

Nejlepší je pomalé pečení asi 12 hodin a klasika – sůl a kmín.

s využitím tiskových informací
Českomoravské drůbežářské unie
připravila Eva Brixi