Kam chodíte pro zboží každodenní spotřeby? Do menších prodejen, občas na tržiště, nebo do supermarketu? Každý to má asi nastaveno jinak. Záleží na místě bydliště, času, chuti zpestřit například jídelníček něčím unikátním nebo navýsost čerstvým, okusit specialitku od místního řezníka či pekaře. Do hry se v posledních dvou letech dostal další faktor volby, a to snaha nenakazit se covidem. V tomto ohledu se jiným obchodům než těm největším, tedy venkovským prodejnám, stánkům či trhovcům dařilo poněkud lépe, než by kdo předpokládal. Každý koncept má zkrátka své pro a proti. Ukázalo se však, že prodejny, jež se odborně označují jako tradiční český maloobchod, na trhu své místo mají a mít budou. Existují tu s námi dál, jsou to významní a platní sousedé. Aniž by zatracovali přínos technologií, jež jim pomáhají zvyšovat tržby a zkvalitňovat cestu k zákazníkovi. Implementují však s rozvahou a jen tam, kde to má ekonomické opodstatnění. Proč tomu tak je, vysvětlil v rozhovoru Roman Mazák, předseda Družstva CBA:
Loňským vítězem Ambasadora kvality, soutěže, již vyhlašuje každoročně Česká společnost pro jakost, se stal za podnikatelský sektor obchodní řetězec Kaufland Česká republika v.o.s. Není to nic náhodného. Kvalitou jako výsostnou kategorií vlastního podnikání se zabývá léta. Na svém kontě má nespočet zkušeností, pozoruhodných výsledků i přízeň nakupujících. V rozhovoru Martin Piterák, ředitel provozu (COO) a člen vedení společnosti, přístup Kauflandu rekapituluje a naznačuje, co pro firmu Ambasador kvality znamená:
Současná krize spojená s pandemií covidu-19 zamíchala pracovním trhem méně, než se čekalo. Potřebné profese stále nejsou k mání, i když se zaměstnavatelé snaží využívat všech prostředků k náboru a udržení pracovníků. Logistická a přepravní společnost Geis CZ nepatří k výjimkám, přesto svou činnost neomezuje, naopak dál rozvíjí. O práci s lidmi jsme hovořili s Jaroslavou Šindelářovou, HR manažerkou Geis CZ.
Otázka nástupnictví podniky trápí ještě více než v minulosti. Není se co divit. Dva roky nejistoty, inflační tlaky a zdražování, zhoršené podmínky na trzích. To dokáže i ostříleného šéfa donutit přemýšlet, jestli není na čase žezlo předat mladší generaci a začít si užívat zaslouženého klidu. Jak ale zjistit, jestli je mladá krev připravena ujmout se ředitelského křesla nebo převzít firmu? Ing. Jiří Jemelka, MBA, zakladatel společnosti J. I. P. pro firmy (JPF) shrnuje, kdy by se vám měla v hlavě rozsvítit varovná kontrolka.
Význam průmyslového vlastnictví a jeho ochrana nabývá na významu. Výjimečné myšlenky, ojedinělé nápady a smělá řešení vždy měnily svět. Dnes tomu není jinak. Češi vždy patřili za vynalézavý národ, k naší charakteristice patří fakt, že si umíme vždy se vším poradit.
Loňský rok, znovu provázený nástrahami pokračující pandemické krize, se v Pražské strojírně nesl v duchu investic a rekordních zakázek. Investovalo se do nového strojního parku, ale i do pracovního prostředí, vše za účelem zvýšení produktivity práce a zvládnutí objemu všech zakázek. Pražská strojírna opět rozšířila svůj exportní trh a pokračovala ve spolupráci na již zavedených trzích.
Byl to mimořádný zážitek. Nakladatelský dům Grada uspořádal 11. září v Praze tiskovou konferenci, na níž představil, jaké zajímavé tituly do konce tohoto roku vydá. Na tom by nebylo nic neobvyklého. Vystupující aktéři včetně několika autorů byli rychlí, dynamičtí a časově úsporní. Přesto dokázali sdělit vše, co bylo v plánu. Za hodinu čistého času jsme se dověděli spousty informací nabitých emocemi, vtipem i zaujetím pro věc. Bylo to velmi poutavé divadlo, nikdo neusínal a všichni jsme hořeli zvědavostí. Co mne ještě zaujalo, bylo oblečení přítomných odbornic. Osobnosti, o nichž by si leckdo myslel, že jsou to introverti a knihomolové neznající nic víc než písmenka na papíru, byly oděny s šarmem, vkusem a nápaditostí. Takže to celé dění byla tak trochu i módní přehlídka. Což vůbec neškodilo. Ženskému osazenstvu Grady to totiž náramně...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...