Že rozdílnost nemusí automaticky znamenat nižší kvalitu, vyplynulo ze závěrů konference uskutečněné na půdě Ministerstva průmyslu a obchodu, která se v Praze odehrála 17. září. Diskutující odborníci měli na mysli především kvalitu potravin, o které se v poslední době mezi spotřebiteli i mnoha specialisty hodně diskutuje. Svým způsobem je to téma jednoznačné, na druhé straně velmi mnohostranné a těžko uchopitelné. Jak s ním naložit dál? Setkání moderoval Ing. Pavel Mikoška, QA Director Ahold Czech Republic, jeden ze špičkových manažerů kvality v České republice, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Jemu patřily následující otázky:
Vynalézavost, originalita, touha dělat něco jiného než ostatní, pokoušet osud se vším všudy. Nebát se nových trendů a vidět potřeby zákazníků s přesahem do budoucnosti, promítat jedinečná řešení do přítomnosti našich všedních dnů. Přinášet potěšení z pěkných věcí, které dobře slouží. Na základě solidního jednání dobývat svět. Pod takovým úhlem pohledu jsem poznala firmu J.A.P., českého výrobce ucelených designových dveřních systémů a dalších interiérových prvků, která sídlí v Přerově. Bc. Petr Paksi, MBA, obchodní ředitel společnosti, je člověk, který se naučil vyhrávat. Někdejší hokejista však ví, že vítězstí nepadá z nebe. Musí se odpracovat, někdy doslova vydřít, ale stojí to za to. Rostoucí poptávka po výrobcích a službách firmy přináší velké benefity, jimž někdo říká úspěch, jiný růst, další třeba pořádné drama života. S Petrem Paksim jsem tentokrát hovořila nejen o novém specificky zaměřeném showroomu J.A.P. v české metropoli, ale i jeho osobních vizích, radostech i nezdarech.
O podnikání mnozí tvrdí, že je to velké dobrodružství. Plné adrenalinu, improvizace a neočekávaných událostí a změn. Většina majitelů firem by však neměnila. Přesto připouští, že více klidu k práci a méně obav z výsledků či budoucnosti by neškodilo. Zmírnit takové úvahy dokáže například vhodné pojištění. Jeho přednosti pro chod firmy ale často ještě podceňujeme. Myslíme si, že je drahé, že je nepotřebujeme v patřičném rozsahu a že nás před možným průšvihem ochrání sám anděl strážný. Ing. Jitka Hradilová, prokuristka české makléřské společnosti SATUM CZECH s.r.o., by jistě dokázala dobře oponovat. Její zkušenosti z každodenní praxe jsou o tom, že podceňováním rizik si firmy do velké míry šlapou po štěstí.
Každá pátá firma v ČR má adresu na virtuálním sídle a jejich počet se zvyšuje. Aktuálně jich je 95 815, což je o 6 procent více než ve srovnatelném období loňského roku. Nejvíc virtuálních sídel nabízí Praha, s velkým odstupem následuje Brno a Ostrava.
Více než dvě stě plynařů je připraveno v jakoukoli denní dobu okamžitě vyrazit a co nejrychleji prověřit hlášení o závadách nebo úniku plynu, které lidé oznamují prostřednictvím nonstop linky plynové pohotovosti na čísle 1239. Pracovníci společnosti GridServices se v rámci skupiny innogy starají o 65 000 kilometrů plynovodů a 2,3 milionu plynových přípojek.
Pozoruhodný projekt, který rozhýbal zájem strojařů a další odborné veřejnosti v České republice i za jejími hranicemi. V Modleticích u Prahy bylo otevřeno Eurazio Center. Proč se tak stalo, k čemu poslouží a co nabízí odborné veřejnosti, jaké má zázemí a jakou filozofii? O tom všem jsem hovořila s jednatelem společnosti 4ISP s.r.o. Petrem Tůmou a Ing. Dagmar Smrčinovou, Ph.D., provozní a marketingovou ředitelkou těsně před zahájením Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně:
Tvoří až 80 % lidského těla. V její molekule jsou obsaženy dva atomy vodíku a jeden atom kyslíku. Podle některých studií uspořádáním molekul dokáže reagovat na emoce. Harmonické uspořádání lze dosáhnout tím, když tuto kapalinu udržujeme v prostředí, kde vládne pohoda, pozitivní lidské emoce bez extrémních výkyvů. K opaku stačí vodu vystavit agresi, hněvu a lítosti či smutku. Je to zjištění, které vede k zamyšlení. Voda je základem procesů v lidském těle. A je-li vystavena každodennímu bohatému přísunu negace, jak na to organismus musí reagovat? A co když bychom naopak naše smysly zušlechťovali přísunem optimismu, radosti a naděje? Jak by se naše těla změnila? Dala by se tak třeba zvrátit některá psychosomatická onemocnění… Možná by se dokázaly aktivovat hluboké procesy obnovy a prodloužila by se průměrná délka dožití ve zdraví… Nebylo...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...