Českým hospodám se sice blýsklo na lepší časy, ale byla to jen taková cena útěchy. Otevřít mohly sotva na pár dní a už vláda zatáhla za ruční brzdu. Omezila provozní dobu do osmé hodiny večerní. Když se část hospodských postavila na zadní a nařízení odmítla akceptovat, přijde zřejmě odplata za neposlušnost. Ministr zdravotnictví hlásí, že opět přejdeme do 4. stupně ohrožení a to znamená, že se dveře opět uzavřou. Na jak dlouho, to nikdo neví. Ale podle dosavadního vývoje to vypadá, že to nebude dřív než proočkovanost obyvatel nebude alespoň třetinová, možná poloviční. Jak bude chutnat pivo po několika měsících abstinence, nedokážu posoudit. Ale vím, jak teď chutná podnikání restauratérům, hoteliérům, majitelům a provozovatelům hospod. Mizerně, protože v podmínkách neustálých změn a nejasné budoucnosti se prostě žije špatně businessu i lidem okolo něj. O štamgastech ani nemluvím. Co by tomu asi řekl Švejk, že nemůže zajít na jedno točené? No že se sejdeme po válce U kalicha. Doufejme, že všichni!

Pavel Kačer