Mimořádná situace vyžaduje mimořádné činy. Hrozí nám, že zůstaneme bez plynu a s omezenými dodávkami ropy. Jsme na to připraveni? Na tuto otázku si musí každý odpovědět sám. Ať už je politik, manažer, podnikatel nebo prostý člen domácnosti. Avšak jedno už je téměř jisté: Zvýšit úspory a hledat alternativy a rezervy – takový bude trend příštích dnů. Stáhnout topení o dva tři stupně – no prosím, to se dá udělat a vydržet. Nakonec otužování prospěje i našemu zdraví. Ale jak se obejít v ekonomice bez dostatku energií? Budeme se vracet zpět k uhlí, kterého máme v České republice přece jen ještě slušné zásoby? A využívat bioplyn, bionaftu, vítr a vodu k pohonu strojů a rozsvícení domovů? Ano, směr dalšího vývoje to je jistě správný, ale přejít na alternativní paliva za dne na den prostě není možné. Vyžádá si to čas a nemalé investice. A také tlak na nás všechny, na pružnost rozhodování, zdravý úsudek, ochotu přijmout částečné nepohodlí a omezení spotřeby. Zvláště mladším generacím, které se narodily a dospěly v relativním blahobytu, byla nachystána zkouška „dospělosti“. Věřím, že ji složí se ctí.

Pavel Kačer