Žijeme v zajetí technologií. Řekl bych, že jsme v tom až po uši. Bez kalkulačky už si ani nespočítám útratu v obchodě, bez počítače nemohu pracovat, bez mobilu nevyjdu z baráku. Moderní vychytávky nám usnadňuji a zpříjemňují život, umožňují fungovat. Ale běda, když si postaví hlavu. Stačí opravdu málo, například vypnout elektrický proud, a jsme nahraní. V pátek ráno se odmlčel můj telefon. Protože jsem se k němu nechoval vždy správně, trápil ho mrazem, upustil opakovaně na tvrdou podlahu, přebíjel baterii, vzal jsem to jako odplatu. Už toho má asi dost, pomyslel jsem si. Jenže po osmihodinové odstávce se zničehonic vzpamatoval a dělá, že se nic nestalo. Na internetu jsem se dozvěděl, že závada nebyla na mém přijímači, ale odporoučela se síť operátora. Ať tak či tak, stálo mě to celý pracovní den. Děsím se, co budeme dělat, až nastane blackout a my se na dlouho ocitneme bez elektronických pomocníků. Přežijeme?
Pavel Kačer