Československo patřilo k motocyklovým velmocím. Jak ve výrobě jednostopých vozidel tak ve sportovních disciplínách se Češi řadili ke světové špičce. Dneska to už neplatí. Jawa jako značka je odkázána na non euro trhy a na motory, které v licenci vyrábějí Číňané. Motorkářů v našich zemích přibývá, ale nikdy už nedosáhnou počtů z dob, kdy motorka byla v rodinách hlavním dopravním prostředkem. Světový průmysl poznamenala poslední krize. Tehdy odbyt klesl o desítky procent a od té doby stagnuje. Svět se mění, nejlidnatější země přesedají z motocyklů do osobních aut. Na nejvyspělejších trzích zachraňují situaci padesátníci. Těchto motorkářů potkávám na silnicích stále víc. Mnoho z nich se vrací na jawě, hondě nebo čínském skútru do mladých let. Touží po relaxaci a mírném adrenalinu za řidítky, chtějí ještě poznat kus světa a odmítají stárnout. Motocyklové značky musí pamatovat na ně i mladou krev. A přitom nemohou moc riskovat na rozcestí, které je nasměruje buď do prosperující budoucnosti, nebo do zapomnění.

Pavel Kačer