Hana TovárkováTroufám si tvrdit, že jedním z nejčastěji používaných slov je dnes slovo technologie. Skrývá v sobě mnoho nových výzev, otazníků i neznámých. Provokuje k diskuzím a nabádá hledat ojedinělá řešení, která ukotví možnosti české ekonomiky v tom správném pojetí směřujícím k daleko vyšší konkurenceschopnosti v příštích letech. Jakou roli v tom všem sehrává Český telekomunikační úřad? O tom jsem hovořila s předsedkyní jeho Rady Mgr. Ing. Hanou Továrkovou:

Co je vlastně posláním Českého telekomunikačního úřadu? A bude to tak i nadále, anebo se jeho role pozmění?

Jen pro představu – náš úřad je jedním z největších státních úřadů u nás. Pracuje v něm na 600 lidí. Ti jsou zodpovědní za řadu oblastí v oboru telekomunikací, sítí, České pošty apod. Jeho role se se odvíjí od potřeb celé společnosti a postupně se bude měnit tak, jak se budou měnit požadavky české ekonomiky, například v souvislosti s digitalizací. Určitě se do naší činnosti promítne nová legislativa orientovaná na nastupující technologie. Rovněž tak bych si přála, aby byly brzy vidět i naše kvalitativní kroky týkající se například zjednodušení některých agend.

Každý šéf má svou vizi, své představy, své cíle. Jaké jsou ty vaše?

Velmi by mne potěšilo, kdyby se Úřad stal dynamičtějším, komunikativnějším, otevřenějším. Aby náš profil vypovídal o moderním pojetí služby firmám, občanům, státu. Osobně preferuji jasnou, živou a vstřícnou komunikaci namísto složité několikastupňové korespondence, která každého jen zdržuje. Nebudu podporovat složité systémové záležitosti namísto jednoduchých řešení. Tam, kde to jde, preferuji osobní jednání. Mému stylu práce vyhovuje vyslechnout si v klidu myšlenku, názor, seznámit se s problémem, než si o tom psát donekonečna oficiální dopisy. Tedy moje vize je: jednoduššími prostředky se dobrat k výsledkům. Pochopit a jednat. Neztrácet čas zbytečnostmi. Rádi bychom například obnovili setkávání se síťovými operátory a těmi subjekty, které působí na telekomunikačním trhu tak, abychom mohli přichystat optimální platformu pro řadu řešení v budoucnosti.

Myslíte si, že by měl Úřad více hledat odpovědi na otázky, které přináší celospolečenská potřeba?

Určitě ano. Chtěli bychom se například důkladněji věnovat osvětě mezi spotřebiteli tak, aby pro ně bylo jednodušší vyznat se v některých zákonech, předpisech, aby lépe znali svá práva i povinnosti, aby to pro ně bylo snazší a aby si na každou maličkost nemuseli brát právníka. Budu se snažit apelovat na Českou poštu, abychom nebyli jako Úřad jen v pozici restriktivní, ale abychom společně hledali spíše preventivní opatření, než hasili maléry. To je mnohem užitečnější. Určitě jako další významné téma vidím změny v komunikaci s regulátory infrastruktur, například s Energetickým regulačním úřadem. To proto, že energetika jako taková bude muset mít velmi kvalitní komunikační systém s ohledem na její nezastupitelnou roli pro ostatní systémy. Ministerstvo průmyslu a obchodu tento směr podporuje a náš úřad zahájil první kroky ve smyslu spolupráce a synergií.

Čím by se tedy v nejbližší době měl ČTÚ zabývat především?

Na půdě Úřadu nepůsobím dlouho, nyní se snažím především pochopit všechny mechanizmy tak, abych dokázala rozeznat, co je naléhavé, co počká i čím lze takříkajíc předběhnout dobu. Jak jsem podotkla, hodně sázím na zdravý rozum, spolupráci a nezbytnost pružně reagovat na vše, co si zaslouží neodkladnou pozornost.

V telekomunikacích se pohybuji už 12 let, nejsem tedy úplným nováčkem. Patřím k těm, kteří chápou nezbytnost vysokorychlostního internetu. V žádném případě nejde o technologické šílenství, které z lidí dělá otroky, ale o technologie, které lidstvo posunou zase o kousek dál, umožní firmám operace, které dříve byly nemyslitelné, usnadní práci. Prožíváme období technologické revoluce jako kdysi třeba zavádění elektřiny. Dokážu se smířit i s tím, že má své odpůrce, ale tak tomu je vždy u všeho nového. Ale bez toho, aniž bychom mohli operovat na sítích 5G, se naše ekonomika neobejde a neposune. Náš Úřad tomu bude intenzivně napomáhat.

Kdy budeme znát provozovatele? A co z toho vyplyne pro praxi přenosu dat?

Český telekomunikační úřad nedávno uspořádal druhý workshop, na kterém představil nové rámcové podmínky chystané aukce kmitočtů v pásmech 700 MHz a 3,5 GHz. Veřejnou konzultaci k nim spustil 16. března a připomínky bude možné uplatnit v zákonném termínu jednoho měsíce. Vyhlášení výběrového řízení se očekává na konci června 2020.
Podmínky aukce podporují rozvoj konkurence na mobilním trhu s cílem zajistit dlouhodobě pozitivní vývoj cen mobilních služeb. Současně nově představené podmínky podporují i rozvoj sítí 5. generace v souladu s 5G strategií přijatou vládou. V pásmu 700 MHz zůstávají k vydražení kmitočty o celkovém rozsahu
2 × 30 MHz s tím, že jednotlivý operátor může získat maximálně 2 × 10 MHz. ČTÚ je však připraven případně zvýšit tento limit až na dvojnásobek. Úřad více podpořil závazek národního roamingu ve prospěch nových operátorů nejen v pásmu 700 MHz, ale nově i v celém pásmu 3400–3800 MHz. Pro využití národního roamingu však budou stanoveny podmínky dosažení minimálního pokrytí. Žadatel bude moci o národní roaming žádat poté, co pokryje alespoň 10 % obyvatelstva sítěmi 5G, a pokrytí vlastní sítí bude muset dále zvyšovat.
V souladu s vládní 5G strategií se ČTÚ rovněž rozhodl pro podporu Průmyslu 4.0. K tomu účelu z aukce vyčlení blok 40 MHz spektra v pásmu 3400–3600 MHz. Podmínky vyčleněného bloku pro podporu Průmyslu 4.0 ČTÚ stanoví nezávisle na podmínkách aukce. ČTÚ je bude přidělovat formou individuálních oprávnění pro průmyslové aplikace, například pro řízení výroby v rámci průmyslových areálů. Inspirací pro toto řešení je podobný přístup v sousedním Německu. Připravované podmínky aukce také zohlední evropskou legislativu v otázce sdílení sítí a budou upraveny v souladu s pravidly evropské hospodářské soutěže.
Protože mezi lidmi kolují všelijaké mýty o těchto sítích, chystáme v součinnosti s MPO rozsáhlou kampaň, na základě které bychom mylné názory veřejnosti chtěli uvést na pravou míru. Tvrdí se třeba, že 5G může přivodit rakovinu nebo že může přivodit smrt ptactvu. Ani jedno není pravda.

Digitalizace je mocná čarodějka. Dotkne se rovněž chodu vašeho Úřadu? Co by mělo být výsledkem?

Ano, máte pravdu, digitalizace je nesmírným pomocníkem všude tam, kde jsou například rozsáhlé agendy a mnoho dat se uchovává stále v papírové podobě. Náš úřad je toho příkladem. Budu se velice snažit, aby se právě naše data digitalizovala, neboť tím ubyde papírování, ušetříme si čas, spisy nebudou muset „obíhat“ různými úrovněmi podpisů a schvalování. Když uvážíte, že mám denně na stole na sto spisů k podpisu... Digitalizace by nám všem rozhodně usnadnila práci a ušetřila čas, který lze věnovat důležitějším úkolům.
Pokud jde o digitalizaci jako o žhavé téma, pak je to i jedna z našich priorit. Existuje mnoho digitálních platforem, které nejsou ukotveny a v Evropě nyní půjde o to, ne koho, ale co regulovat, co hlídat, ale s tím, že musí zůstat tržní prostředí nedotčeno, aby spotřebitelé nebyli poškozováni atd.
V nejbližší době se budeme zabývat dokončením přechodu na DVBT a společně s MPO pracovat na harmonizaci zákona o elektronických komunikacích, do kterého implementujeme kodex, který nám říká, jak by regulace měla probíhat. Je to robustní a velmi aktuální záležitost, o níž se bude jednat v Parlamentu ČR na začátku léta.

Jak vy sama vnímáte skokový nástup nových technologií a jejich prolínání našimi životy? Nejsme na nich nadmíru závislí? Nepodřizujeme se jim příliš? Nežijeme zbytečně rychle? A prostřednictvím technologií namísto vztahů?

To všechno jsou otázky do diskuze. Skokový nárůst nových technologií vede ve světě ke snižování cen a rozšiřování možností podnikání. Zcela jednoznačně. Vezměte si, že si dnes klidně můžete v noci odkudkoli kupovat nové kousky do šatníku. E-shop však znamená regulaci práva, kvalitního síťového připojení a řadu dalších souvislostí. To je digitální ekonomika. Nové technologie samozřejmě přinášejí také možnosti, jak obcházet zákony a jak je zneužít. S tím přímo souvisí kyberbezpečnost. Máme život na internetu. Sdílení je nutným předpokladem. Bude potřeba nastavit podmínky, bude to o softwaru, který bude sítě ovládat. Tedy další sousto celého tak trochu nekonečného krajíce, z něhož budeme všichni ochutnávat. Bude zajisté přibývat i nových startupů, které možnostem a komfortu lidí vyjdou vstříc, budou se rodit zcela nové obory. Ekonomika bude růst přes internet, zmizí činnosti, které nás nebaví, přibyde čas, který lze využít smysluplně třeba tím, že se lidé budou více vzdělávat nebo trávit čas svými zálibami. Není to fikce, je to skutečnost. A budeme také potřebovat jiný čas, abychom ty technologie uměli zvládnout. Pro legislativu to bude velká zátěž, bude potřeba respektovat změny doby, vývoj, který se nás nebude ptát, jestli ho potřebujeme, nebo ne.

Nepodléháme virtuálnu až příliš?

Možná sem tam ano, ale jen proto, že na některé věci nejdeme s nadhledem a neumíme rozpoznat důležité od nepodstatného. Jde také o generační hledisko. To, co naše babičky považují za bezvýznamné, naše děti a vnuci považují za nedostatečné. Protože však digitalizace ekonomiky bude prorůstat vším kolem nás, s technologiemi se nebudeme muset jen smířit, ale přijímat je s nadšením a vírou, že lidstvu mohou ukázat cestu tam, kam zatím nikdo nevidí.

ptala se Eva Brixi