V minulém týdnu se setkali ministři zemědělství rozšířené Visegrádské skupiny a probírali Společnou zemědělskou politiku a možnosti zapojení moderních technologií do farmářství.

Vláda podle svých slov jde preciznímu zemědělství naproti, nicméně samotná podpora se týká především variabilního hnojení a částečně telematiky. To bohužel není dostačující – digitalizovat se musí komplexně. Zvláště když to na většině farem neznamená složité zásahy ani vysoké investice a pořídit jednotlivé prvky, reálně šetřící náklady a čas, je dnes možné doslova v e-shopu.

Digitalizace je komplexnější proces, který zasahuje všechny oblasti, se kterými se farmář musí potýkat. Ať už se jedná o konkrétní jednotlivé senzorové tyče na poli nebo v silu, vyhodnocování jízd pojezdů mechanizace kvůli šetření pohonných hmot, administrativní pomoc s vyplňováním dokumentů pro žádost o dotace či samotnou kompletní digitalizaci procesů pro celou farmu. Z naši zkušenosti ve společnosti Agdata můžu říct, že podobné řešení uvítal každý farmář, který přišel s precizním zemědělstvím do styku. Vzhledem k pokračující klimatické změně, epidemii COVID-19 nebo úbytku pracovních sil potřebují zemědělci jakoukoli pomoc, která jim ulehčí práci. Jinak můžeme postupem času dojít do stádia, kdy současní farmáři skončí a nebude je mít kdo nahradit.
Aby mělo co nejvíce farmářů možnost digitalizovat, tak se jako jedno řešení přímo nabízí odstranění bariér pro zemědělce v podobě vypsání dotací na digitalizaci. Ministerstvo zemědělství by mohlo farmářům nabídnout zafinancování nákupu jednotlivých komponent či provozu systému na prvních několik let. Vzhledem k dostupnosti a nízké pořizovací ceně by tento dotační titul přinesl takzvaně za málo peněz hodně muziky. Farmářům by jistě rovněž pomohlo, kdyby ministerstvo vyvinulo větší tlak na pojišťovny, aby započetly osazování mechaniky GPS jednotkami či osazování polí meteostanicemi do snížené ceny pojistného nebo snadnějšího pojistného plnění. Tyto drobné kroky mohou být začátkem digitální revoluce, která Českou republiku dříve či později bude čekat.

Současnou iniciativu ministerstva zemědělství tedy vítáme. Věřím, že ministr Toman podnikne nutné kroky k tomu, aby se k zemědělství vrátilo co nejvíce farmářů. Vždyť od sametové revoluce se průměrný věk farmářů pouze zvyšuje a počty lidí pracujících v oboru každoročně klesají. Podle dostupných dat by v těchto letech měl počet zaměstnaných klesnout pod hranici 100 tisíc. Právě využívání moderních technologií a s tím související omezení administrativy by mohlo být klíčem k tomu, abychom do sektoru zemědělství dostali co nejvíce mladých lidí. Nacházíme se totiž na rozcestí. Pokud vláda podpoří precizní zemědělství, tak můžeme směřovat k částečné soběstačnosti a obrodě zemědělství v České republice. Pokud ne, tak budeme během několika málo let zcela závislí na dovozu.

Tento komentář bych rád zakončil pozitivně. Proto bych rád přidal svou zkušenost z tradičního hannoverského veletrhu MESSE. Místní technologický veletrh je místem, kde se střetávají ty nejmodernější produkty a řešení, která v Evropě vidíme. Rádi jsme tam s kolegy vyjeli (tentokrát netradičně v letním termínu), abychom načerpali potřebnou inspiraci a zároveň, abychom zjistili, jak si Česká republika v porovnání s Evropou stojí. Pro nás je veletrh MESSE každoročním vrcholem, kde se střetávají ta nejnovější řešení. Po letošním ročníku musím říci, že hardwarem i softwarovým řešením patříme mezi evropskou špičku. Prakticky žádná jiná země v Evropě nemá tak technologicky pokročilé společnosti jako Česko. Tak proč toto know-how nevyužít? Proto bychom rádi nabídli ministerstvu zemědělství pomocnou ruku.

(tz)