Ne každý se chce učit něčemu novému. Ale asi bude muset. Včetně seniorů, kteří budou chtít chodit do práce a něco si k důchodu přivydělat. Pracovní trh se totiž radikálně mění a změní.

Umělá inteligence, digitalizace, robotizace vnášejí do našeho konání jiný rytmus, jiné požadavky než třeba tužka a papír. Proměňuje se i žebříček životních hodnot člověka. Ne každý ambiciózní muž touží po ředitelském křesle, ne každá žena se spokojí s nižší manažerskou pozicí nebo prací na zkrácený úvazek, aby mohla pečovat také o rodinu. Možná se blíží i doba, kdy enormně vzroste zájem o technické obory, a nejen proto, že si lidé v nich působící budou mít možnost vydělat mnohem víc než třeba knihovníci nebo průvodci v muzeu. O tom všem jsem hovořila s Ing. Olgou Hyklovou, majitelkou a výkonnou ředitelkou personální agentury Advantage Consulting, s.r.o.:

Čím se bude vyznačovat pracovní trh v roce 2024?

Rok 2024 na pracovním trhu nabídne mnoho pozitiv. Předpovědi naznačují stabilní období, mírný růst mezd, boj o vrcholové manažery, změny v oblasti benefitů i nová pracovní místa. Do českého pracovního práva přináší řadu změn novela zákoníku práce. Většina z nich vešla v platnost už v říjnu loňského roku, spousta novinek ale na zaměstnance a zaměstnavatele čeká teprve v průběhu letoška. Zřejmě největší změny zaznamenali pracovníci zaměstnaní na dohodu. Podmínky upravuje jak část vládního konsolidačního balíčku, tak novela zákoníku práce. Změny mají ve svém důsledku přiblížit „dohodáře“ ke klasickým zaměstnancům.

Budou firmy hledat stále tak usilovně například vrcholové manažery? V jakých oborech zejména?

Ano, i rok 2024 bude ve znamení hledání šéfů firem. Po zkušených šéfech, kteří odpovídají za chod celé firmy, bude i letos velká poptávka. Firmy budou nadále hledat manažery s kombinací odborných znalostí, vůdcovských schopností a schopnosti přizpůsobit se rychle měnícímu se prostředí. S rostoucí digitalizací a potřebou inovací bude poptávka po manažerech, kteří rozumí technologickým trendům a mohou vést firmy skrze digitální transformaci.

Proč jich je takový nedostatek? Lidé nechtějí nést vysokou odpovědnost za svá rozhodnutí? Obávají se o svůj rodinný život, zdraví, nebo hrozby vyhoření?

Ano, i to jsou jedny z hlavních důvodů. Velký propad na vrcholových pozicích jsme zaznamenali během pandemie, ale nedostatek kandidátů na tyto pozice je v Česku dlouhodobý problém. Například před deseti lety poptávka po vrcholových manažerech dvojnásobně převyšovala nabídku a od té doby se jejich nedostatek stále prohlubuje. Lidí, kteří chtěli v covidové době a následné ekonomické krizi nést zodpovědnost za chod celé firmy, propouštění zaměstnanců a pokles zisků, razantně ubylo a řada vrcholových manažerů i za cenu výrazně nižších platů přešla na nižší pozice s menší mírou zodpovědnosti. I když očekáváme, že se situace letos změní a spousta schopných manažerů se bude chtít na vrcholové pozice vrátit, firmy budou muset změnit strategii zejména v oblasti atraktivity benefitů a platových podmínek, aby si manažeři pro své působení vybrali právě jejich společnost.

V jakých částkách se u nás pohybují mzdy šéfů velkých firem a jak dokážou ohodnotit majitelé své ředitele v menších firmách?

Je to velmi individuální, liší se to od velikosti firmy, oboru a lokality. Obecně se mzdy pohybují ve výši 80 000 – 150 000 Kč, meziročně vzrostly zhruba o 10 %. Stejně tak se zvýšil průměrný roční bonus. Se zvyšující se velikostí firmy i úrovní seniority přirozeně roste i výše celkového balíčku odměn. Největší rozdíly ve výši ohodnocení vidíme mezi regiony Praha a střední Čechy a regionálními celky Vysočina a Východní Čechy, kdy rozdíl odměn dosahuje až 20 %.

Stále se hovoří o tom, že ve špičkových pozicích je u nás málo žen. Nemají šanci zazářit právě v této době?

Obecně je žena je v Česku vnímána převážně jako matka pečující o rodinu. Z toho pak pramení pocit, že touha po profesním úspěchu není nic pro ni, a s tím souvisí celkově nízké sebevědomí týkající se kariéry. Žena pak velice kriticky hodnotí své schopnosti, a pokud si například u vyšší manažerské pozice není stoprocentně jistá, že vše splňuje, ani se na ni nepřihlásí. A ano, společnost jako celek se stále více zaměřuje na diverzitu na pracovištích. Tento trend vede k větší podpoře žen ve vedoucích rolích a vytváří prostředí, ve kterém mohou ženy a jejich talent a schopnosti lépe vyniknout.

Automatizace, robotizace, umělá inteligence. Jsou to pro některé profese strašáky, nebo není třeba se obávat?

Trh práce prochází strukturální, obsahovou i generační změnou. V důsledku rychle postupujícího technologického vývoje, zásadních společenských změn a stárnutí populace se pracovní trh v následujících letech výrazně změní. Podle dokumentu Ministerstva práce a sociálních věcí z června 2023 odkazujícího na studie Mc Kinsey a Deloitte lze více než 50 % stávajících pracovních úkonů automatizovat pomocí již existujících technologií. I v případě, že se budou technologie zavádět středním tempem, bude do roku 2030 automatizováno zhruba 1,1 miliónu pracovních míst. V průběhu několika následujících let technologie promění až 50 % pracovních pozic na českém pracovním trhu, část z nich zcela zanikne a objem nově vzniklých bude závislý především na adaptabilitě pracovní síly. Ohrožené jsou postupně téměř všechny pozice, ale zásadní je, do jaké míry je konkrétní pozice rutina. Rutinní pozice budou ovlivněny robotizací nebo digitalizací nejrychleji.

Některé specializace zaniknou a jiné se naopak zrodí. Uvedla byste příklad?

Stejně jako proměnil pracovní trh v 90. letech nástup internetu, změní ho i umělá inteligence. Personalisté předpokládají v příštích několika málo letech turbulentní změny. Očekává se, že umělá inteligence bude mít do roku 2030 na pracovní trh významný dopad. Některé profese se výrazně promění, jiné mohou zcela zmizet. Bude nutné přizpůsobit se novým trendům, rozvíjet nové dovednosti a být otevřený inovacím, aby bylo možné se úspěšně adaptovat na novou realitu pracovního trhu. Pokrok v oblasti technologií a automatizace vytváří zcela nové pracovní příležitosti a pozice, které vyžadují odborné znalosti a dovednosti, zejména v oblastech, jako je vývoj a programování robotů a umělé inteligence. Jde hlavně o profese, které vyžadují odborné znalosti a dovednosti, zejména v oblastech, jako je vývoj a programování robotů a umělé inteligence. V příštích letech rapidně stoupne poptávka po zaměstnancích, jako jsou specializovaní analytici dat, vývojáři a programátoři umělé inteligence, odborníci na kybernetickou bezpečnost, manažeři projektů umělé inteligence, konzultanti a lektoři pro umělou inteligenci a podobně.

Chybí rovněž talenty. Jenže, koho vlastně lze za talent označit?

Jako talenty lze označit kvalifikované pracovníky a špičky ve svém oboru. Takových zaměstnanců je ale na trhu práce dlouhodobý nedostatek. Takřka polovina firem má problémy s obsazováním pozic, přes 75 % firem hlásí právě nedostatek talentů. Tak, jak se mění pracovní trh, mění se i požadavky na zaměstnance. Uchazečům o zaměstnání, ale i stávajícím zaměstnancům se s technologickými změnami nedaří držet krok. Aktuálně se firmy nejvíce potýkají s nedostatkem pracovníků s technologickými nebo datovými znalostmi, dlouhodobě chybí IT odborníci – zejména programátoři, vývojáři nebo specialisté na kyberbezpečnost. Poptávka po takových zaměstnancích poroste v souvislosti s technologickou revolucí i v následujících letech. Firmy by se tak měly zaměřit nejen na investice do nových technologií, ale i do vzdělávání a rozšiřování znalostí současných zaměstnanců, jinak totiž bude s novými technologiemi v budoucnu umět pracovat nedostatečný počet lidí, což zbrzdí ekonomiku a sníží její konkurenceschopnost, tím stoupne nezaměstnanost a zbrzdí se růst HDP.

Letos se předpokládá růst mezd. V jakém rozpětí? Na kolik si přijde pokladní v supermarketu, na kolik řidič autobusu městské hromadné dopravy, nakolik účetní nebo personální ředitelka?

Předpokládané slábnutí inflace by se mělo pozitivně promítnout do platů, které by po dvou letech poklesu měly začít znovu meziročně růst. Vzhledem k měnícím se ekonomickým podmínkám, tržní situaci a legislativním změnám bude pro firmy klíčové pružně reagovat na tyto změny, aby si udržely pozici atraktivních zaměstnavatelů, zachovaly své stávající zaměstnance a přilákaly nové. S tím souvisí i finanční ohodnocení zaměstnanců. Podle firem dojde během letošního roku ke zvyšování mezd, přičemž největší nárůsty budou záviset na individuálních zásluhách zaměstnanců. Přibližně polovina zaměstnanců může očekávat zvýšení platu alespoň o 5 %. Pokud budeme mluvit o průměru u konkrétních profesí, je to zhruba: u pokladní přes 26 000 Kč, řidič autobusu kolem 35 000 Kč, plat personálních ředitelů začíná na zhruba 60 000 – v tomto případě velmi záleží na velikosti agentury, výjimkou nejsou ani platy kolem 150 000 Kč. Ohodnocení u jednotlivých profesí je velmi individuální – záleží na konkrétním zaměstnavateli, ale třeba i lokalitě, praxi a mnoha dalších faktorech. Po zmíněných profesích je velká poptávka, navíc se do nich mladí lidé příliš nehrnou, lze tedy předpokládat, že u těchto profesí mzdy porostou rychleji.

Mají firmy zájem také o absolventy středních či vysokých škol nebo důchodce?

Zájem o absolventy firmy mají, hodně ale záleží na oboru, z jakého uchazeč o pracovní pozici přichází. Velký zájem je o absolventy technických oborů, které si firma po jejich nástupu sama „vychová“. Takových je ale nedostatek, v Česku stále převažují absolventi humanitních oborů, jejichž následné uplatnění na trhu práce je ale složitější. Problémem je takřka nulová praxe v oboru. Podle našeho průzkumu téměř 70 % vysokoškoláků věří, že budou pracovat v oboru, který vystudovali. Řada vysokoškolských studentů pracuje už během studia. V 84 % jde o brigády, pouze 5 % studentů nepracuje vůbec. Celkem 22 % vysokoškoláků pracuje mimo obor. Problémem potom je, že na pracovní pohovory týkající se jejich oboru tak chodí uchazeči prakticky s nulovou praxí. Přitom právě pracovní zkušenosti získané už během studia jsou důležité pro 66 % firem.

S tím, jak stárne populace, mění se i pracovní trh. Podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí bylo v Česku v roce 2011 pracujících se­niorů, tedy osob ve věku 55–64 let, 51 %, v roce 2021 počet pracujících seniorů vzrost o více než 20 % na 72 %. Zvýšení ekonomické aktivity jen u seniorů ve věku 60–64 let o deset procentních bodů znamená zvýšení počtu osob na trhu práce o 61 000 – 65 000.

Na jaké pracovní posty hledají podniky třeba ženy v seniorském věku?

Vzhledem k tomu, že v následujících letech bude i vlivem demografického vývoje ekonomicky aktivních lidí v seniorském trhu přibývat, je nutné, aby pracovní trh na tuto situaci reagoval. Podmínkou je přizpůsobení pracovního prostředí seniorům nebo možnost celo­životního doplňování potřebných dovedností. Právě udržení a podpora zaměstnanců v se­niorském věku by mělo být jedním z hlavních témat firem letošního roku. Pozice je samozřejmě třeba přizpůsobit možnostem této věkové skupiny – jak fyzickým, tak znalostním. Člověk kolem šedesátky bude asi těžko pracovat jako programátor, pokud s touto specializací nemá předchozí zkušenosti. Aktuálně pracuje nejvíc lidí v seniorském věku v administrativě. A například zkušené a spolehlivé účetní pokračují ve firmě i dlouho v důchodovém věku.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi