Nejvíce přesčasů letos odpracovali Češi zaměstnaní v zemědělství, lesnictví a rybářství. Pracovníci v tomto odvětví průměrně pracují 10,9 hodin měsíčně přesčas, což je trojnásobek celorepublikového průměru. Ukázaly to aktuální statistiky MPSV za třetí čtvrtletí roku 2011. V současné době se zároveň zvyšuje poptávka ze strany zemědělských a lesnických firem po softwarových řešeních, které usnadňují agendu spojenou s přesčasy.

V České republice odpracovali zaměstnanci průměrně 3,7 přesčasových hodin za měsíc. Vyplývá to z výsledků měření odpracované pracovní doby ve mzdové sféře za 3. kvartál letošního roku. Žebříček přesčasových hodin vedou zaměstnanci v oblasti zemědělství, lesnictví a rybářství. Následuje odvětví těžby a stavebnictví, v rámci kterých pracovníci shodně pracují přesčas v průměru 5,3 hodin měsíčně. Nejméně přesčasových hodin lze registrovat ve sféře veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení, a to v průměru 0,2 za měsíc.

„Z aktuálního měření vyplynulo, že ve sledovaném období odpracovali zaměstnanci mzdové sféry, tedy podnikatelské sféry, měsíčně dvakrát více přesčasových hodin než zaměstnanci nepodnikatelské sféry," uvedla Viktorie Plívová, tisková mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. „Nejvíce hodin přesčas odpracovali ve mzdové sféře zaměstnanci v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství. Ve třetím čtvrtletí jsme v této oblasti zaregistrovali nejvíce přesčasových hodin z celého letošního roku," doplnila Plívová.

Rozsah práce přesčas je podle zákoníku práce omezen na maximálně 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce. Zaměstnanci za přesčasovou práci přitom náleží příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku, případně náhradní volno v rozsahu práce vykonané přesčas. Tyto podmínky s sebou přinášejí náročnou agendu spojenou s výpočtem příplatků za přesčasové hodiny, tvorbou měsíčních výkazů práce a mzdových podkladů.

Zemědělské a lesnické podniky agendu spojenou s přesčasy stále častěji řeší za pomocí docházkových systémů. „Oblast zemědělství a lesnictví byla tradičně sférou, která se o docházkové systémy nezajímala a využívala je v minimální míře. V letošním roce však cítíme obrat a registrujeme zvýšený počet zájemců o tyto systémy, které umožňují pohodlné sledování a vyhodnocování docházky zaměstnanců. Důvodem větší míry rozšíření systémů je snížení nákladů na jejich pořízení," sdělil Jiří Halousek, ředitel společnosti IReSoft, která se zabývá vývojem docházkových systémů Alveno.

Zemědělské podniky dosud pro zpracovávání docházky využívali převážně tradiční nástroje pro záznam docházky, především pak jednoduché tabulkové procesory. „Jsem přesvědčen, budou-li docházkové systémy pro praxi účelné a finančně dostupné, určitě se jejich využívání v budoucnu rozšíří," podotkl Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR. „Problematika přesčasové práce je v zemědělství dlouhodobým problémem. Mezi jednotlivými obdobími roku jsou velké výkyvy v pracovním vytížení, což v diskusích o zákoníku práce pravidelně zdůrazňujeme. Bohužel ministerstvo není ochotno tomuto problému přizpůsobit platnou legislativu," doplnil Pýcha.

(tz)