INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 26. rokem

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu potvrdil v pořadu Otázky Václava Moravce závěry šetření, ze kterých vyšlo najevo, že Ministerstvo životního prostředí aktuálně používá přes 120 informačních systémů, které navíc nejsou vzájemně propojeny. Problematika informační infrastruktury a systémů však sahá do celé státní správy. Z velké části se ale jedná o problém technologický.

Ministerstva i všechny složky státní správy využívají z historických důvodů stovky různých informačních systémů. Některé z nich jsou zastaralé, některé částečně nefunkční, jiné naopak pomáhají řešit každodenní agendu a chod státní správy si není možné bez těchto systémů představit.

„V pomyslném ideálním světě by bylo výhodné používat pouze jeden systém, který by dokázal spravovat všechny informace, které úřady pro svou činnost potřebují. A to i napříč ministerstvy a úřady. Důvodem je využitelnost stejných dat pro různé účely a centrální evidenci všech informací na jednom místě. Na otázku, proč tomu tak v praxi nemůže být a proč se nedaří počet systémů redukovat na rozumnou míru, se však nabízí hned několik odpovědí,“ upřesňuje Lenka Uzun ze společnosti Servodata.

Zděděno z minulosti

S narůstajícími možnostmi informačních technologií se od 90. let minulého století úřady začaly vybavovat zcela novými systémy pro ukládání a zpracovávání veškeré agendy. Nově vyvíjené a zaváděné systémy byly přizpůsobeny aktuálním technologickým možnostem, legislativě i samotným potřebám úřadů. Všechny tyto tři prvky se ale velmi rychle vyvíjejí. Údržba a aktualizace komplexních informačních systémů je proto technologicky i finančně velmi náročná. Technologické překážky přitom mohou často znamenat mnohem větší problém než způsob zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT nebo odpovědnost jednotlivých manažerů.

Při modelové situaci využívá určitý úřad pro konkrétní agendu informační systém XY více než dvacet let. Za tu dobu bylo do tohoto systému vloženo obrovské množství informací a pracuje s ním několik tisíc uživatelů. Systém zpočátku fungoval efektivně, postupem času se však nároky na jeho využití neustále zvyšovaly a docházelo tak k jeho dalšímu rozšiřování, a to jak na softwarové, tak na hardwarové úrovni. Porovnáme-li však technologickou úroveň a původní záměr využití při zavádění tohoto systému před dvaceti lety se současností, najdeme propastné rozdíly. Proto bylo pro některou novou agendu a projekty, nebo jako reakce na změny v legislativě zavedeno několik dalších samostatných systémů.

Tak se dostáváme až k dnešnímu stavu, kdy je paralelně využíváno neefektivní množství systémů, které je náročné spravovat a ještě náročnější zajistit jejich propojení tak, aby mohly vzájemně využívat určitá data. „Tato problematika se však zdaleka netýká pouze České republiky. Obdobné problémy řeší nejen státní správa, ale i velké firmy. Ze značné části jde totiž o problematiku apolitickou, která souvisí s vývojem informačních a komunikačních technologií jako takových,“ dodává Lenka Uzun.

Proč nevytvořit jeden nový?

Pro specifické účely bude vždy potřeba využívat oddělené systémy. Kromě samotné funkčnosti hraje určitou roli i bezpečnost a zpřístupnění některých systémů online. Na druhou stranu by bylo možné některé systémy státní správy sloučit a některé nahradit modernější variantou. Celou problematiku však výrazně ovlivňují dva faktory: převod dat z původních systémů do nového a proškolení tisíců uživatelů, kteří řadu let využívají určité systémy a pracují s nimi každý den. Jde přitom o systémy, kde je kladen zvýšený důraz na zabezpečení (přeci jen jde o systémy uchovávající mimo jiné i záznamy o všech občanech naší země), robustnost a masivní objem dat.

To vše ale samozřejmě neznamená, že daná situace není řešitelná. Naopak, je možné využít běžný postup. Provést analýzu všech aktuálních systémů, na jejím základě připravit projekty pro nahrazení, sloučení či propojení tam, kde to bude efektivní, připravit řešení a zahájit implementaci. Stále ale platí výše uvedené, z čehož plyne značná technologická a potažmo i časová a finanční náročnost.

(tz)

Slovo ke dni

  • Bez předsevzetí? Bez cíle?

    Mnoho z nás na novoroční předsevzetí zanevřela. Nedivím se. Vždycky, když si nějaké dávám, nakonec jsem z něj vystresovaná. Jednoduše proto, že si do hlavy člověk vtiskne slovo musím. O to víc mám chuť na čokoládu, ke které bych začátkem ledna neměla ani přivonět. O to víc mě rozčiluje, že v jógovém studiu je každé úterý pořádná zima a vlastně se mi tam vůbec nechce. A tak jsem nad předsevzetími zlomila hůl. Takhle to prostě nemá smysl. Teď to dělám jinak. Sepisuju si cíle. A každý den, podle zásad Čtyř dohod, velmi inspirativního filozofického díla, dělám to nejlepší, co v daný moment mohu. Ne více, ne méně. Tak, aby mi činila každá moje volba radost. Slovo musím jsem vygumovala ze scénářů, které si v hlavě vytvářím. A nahradila je pocitem hřejivého potěšení, kdy je srdce, mysl i čin v rovnováze. A tak si jógu zacvičím doma, pěkně v...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Únor 2025

INZERCE

Partneři

Hlavní partneři:

JPF

 

Partneři plus:

 
 

Partneři:

logo-grada3    logo-dtocz upv logo 56
dk logo 2 audepor

Duševní vlastnictví - ve spolupráci s ÚPV

budova UPV 2 copy

Co jsou dodatková ochranná osvědčení 3. prosinec 2024

Uplynutím platnosti patentu průmyslověprávní ochrana léčiva nebo účinné látky na ochranu rostlin nemusí končit V důsledku období, které uplyne mezi podáním patentové přihlášky na nový léčivý přípravek a jeho registrací, není doba patentové ochrany vždy postačující k pokrytí investic vložených do výzkumu. Obdobná situace je i v rostlinolékařské oblasti.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy kzps 2024 acto  cmsm105caim200 AVLOGOM3