Nástup Průmyslu 4.0 je v současnosti významně spjat s napojováním na internet a zaváděním takzvaného internetu věcí. Zmiňují to nejen odborníci, ale také zástupci průmyslových firem. Problém však může znamenat současný stav digitálních sítí, které jsou ve srovnání se zeměmi EU pod průměrem.

Výrazněji se to přitom dotýká podniků se sídlem mimo velká města. Podle expertů by tuto situaci měl stát řešit jako jednu z hlavních priorit.
Podle průzkumu americké společnosti Bsquare v současnosti 86 procent průmyslových firem zavádí technologie spojené s takzvaným internetem věcí. V případě tohoto odvětví to znamená především připojení jednotlivých zařízení k internetu a jejich vzájemnou spolupráci. Podobná situace je i v tuzemsku, jak uvádí experti zabývající se robotikou. „Jasným trendem je napojování výrobních strojů, čidel nebo transportních vozíků na internet či internet věcí. V návaznosti na to sílí trend k systémové integraci skupiny strojů či výrobní linky s využitím informatických nástrojů, sběr rozsáhlých souborů dat i postupná snaha o jejich zpracování metodami umělé inteligence,“ říká vědecký ředitel Českého institutu robotiky a informatiky Vladimír Mařík.

Napojení výroby na internet se týká nejen nadnárodních průmyslových společností, ale také firem, které v Česku mají dlouholetou tradici. Jednou z nich je i strojírenský koncern ZKL. „Aktuálně máme veškerá zpětná hlášení z výroby online, z hlediska toku materiálu jsou tedy stroje na internet napojeny ze sta procent. Pracujeme ještě na online hlášeních z oblasti záznamů kvality. Tam jsme zatím ve fázi testování, na internet je tedy napojeno 30 procent strojů,“ uvedl výkonný ředitel koncernu Jiří Prášil mladší. Podle výkonného člena představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory Bernarda Bauera je české tempo inovací spojených s Průmyslem 4.0 velmi vysoké. „Proto si myslím, že tak do deseti let zde můžeme počítat s velmi pokročilou úrovní digitálního propojení,“ doplnil.

Modernizace podprůměrné infrastruktury

Odlišný pohled na tuto problematiku má však Svaz průmyslu a dopravy ČR. Stav digitálních sítí, které jsou pro internet věcí v průmyslových firmách klíčové, je podle něj v tuzemsku značně zanedbaný. Vychází přitom z letos zveřejněného indexu DESI, kde Česko dosahovalo v oblasti konektivity podprůměrného skóre a řadilo se až na 16. místo v zemích EU. V oblasti sítí vysokorychlostního internetu NGA to pak bylo až 20. místo. Lepšího výsledků přitom dosáhly i země jako Maďarsko či Malta. „V tom vidíme jeden z největších úkolů pro stát. Musí co nejrychleji napravit již několik let zanedbávaný stav v rozvoji datových sítí veřejných i neveřejných. Pokud chceme digitalizovat společnost, která stále častěji pracuje s velkým objemem dat, potřebujeme vysokorychlostní internet s maximálním pokrytím jak v domácnostech, tak i továrnách a kancelářích,“ uvedla Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Právě nutnost digitalizace nejen ve firmách, ale i napříč ve všech domácnostech zmiňuje také vládní dokument s názvem Digitální ekonomika a společnost, který je součástí koncepce Digitální Česko. Ta byla současným kabinetem schválena letos v říjnu. V dokumentu se mimo jiné zmiňuje dostatečné pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu jako klíčový předpoklad ekonomického růstu ČR. Počítá proto s rozvojem internetové infrastruktury v souladu se záměry Evropské unie. Podle nich by do roku 2020 měli mít všichni obyvatelé přístup k přenosové rychlosti 30Mbit/s a alespoň polovina domácností k rychlosti 100Mbit/s. Jako významnou prioritu označil rozvoj digitální infrastruktury ze strany státu i předseda představenstva Industry Clusteru 4.0 Tomáš Kubala. „Mělo by do něj být investováno daleko větší množství finančních prostředků. Přidat by se samozřejmě měly i telekomunikační společnosti, které danou infrastrukturu využívají a budou využívat pro poskytování svých služeb,“ uvedl.

Problémy menších obcí

Problém zanedbaného stavu digitálních sítí však neplatí plošně pro celou republiku. „Situace se plošně liší. V menších obcích mají větší nedostatky a modernizace digitální infrastruktury tam probíhá pomaleji. Často jsou odkázání na pomalé a nestabilní metalické linky,“ uvedl Kubala. Jeho slova potvrzuje i výkonný ředitel koncernu ZKL, který těží z brněnského působiště. „Aktuální rychlost internetu nám postačuje. Nevidím v tom žádný problém. Lze však očekávat, že takový stav nemusí být ve všech průmyslových firmách,“ řekl Jiří Prášil mladší. Pokud přitom podle Kubaly není firma součástí větší průmyslové zóny, daleko obtížněji se ji přesvědčuje veřejný nebo soukromý investor k výstavbě optických kabelů, které už dnes jsou základní nezbytností. „I z tohoto důvodu by se měly lokální firmy spojit a vytvořit tím větší tlak na veřejnou správu, aby se postupovalo daleko rychleji,“ doplnil.
Podle Prášila je přitom při zavádění nových technologií nutné zohledňovat nejen digitální vyspělost státu, ale také náročnost nových technologií z hlediska know-how, financí či času. „Dané projekty musí být velmi pečlivě řízeny a nutnou podmínkou je dohled a zainteresovanost od nejvyššího managementu. Hlavními překážkami proto může být jeho malý zájem, finance či lidský kapitál,“ uvedl. Z pohledu vědeckého ředitele Českého institutu robotiky a informatiky Vladimíra Maříka se však v jádru zavádění nových technologií pro Průmysl 4.0 daří, kromě připojování k internetu věcí se totiž také masivně robotizují a automatizují sklady „To vše jsou střípky, které se přirozeným způsobem skládají v mozaiku postupné transformace podniků k podnikům moderním, fungujícím podle principů Průmyslu 4.0. Cesta před nimi je dlouhá, povede za horizont roku 2030, nicméně malé či větší krůčky směrem k naplnění této ambiciózní vize začínají dělat téměř všichni,“ uzavřel.

(tz)

Ilustrace Pixabay.com