Pouhých 10 % malých a středních podniků má plně automatizovanou výrobní linku. Čtvrtina firem plánuje do 5 let robotizovat výrobu, ale největší brzdou pro jejich digitalizaci se stává nedostatečně kvalifikovaná pracovní síla. Do automatizace a robotizace zatím investuje jen 22 % malých a středních firem.

Tyto výsledky přináší průzkum agentury IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) k tématu digitalizace průmyslu, které je jedním ze šesti hlavních témat AMSP ČR v rámci Roku digitálního podnikání 2019. Výsledky průzkumu byly zveřejněny v návaznosti na téma digitalizace průmyslu v rámci konference dne 18. června 2019 v Praze.

66 % podnikatelských subjektů si dokáže pod pojmem Průmysl 4.0 představit konkrétní činnost, nejvíce si tento pojem spojují s automatizací a robotizací. Konkrétní příklady představ o pojmu jsou např. cesta ke zjednodušení procesu a větší efektivnosti, zavedení technologií pro řízení a optimalizaci výroby, propojení technologie s chytrým řešením, dálkový přenos dat apod. Tato představa bude vycházet z intenzivního PR, kde robotizace a automatizace hrají zásadní roli.

„Firmy se v oblasti vnímání Průmyslu 4.0 neskutečně rychle posouvají a učí. Svou roli sehrávají jak média a odborné akce, tak nezbytnost zavádět nové technologie a zapojení se do dodavatelských řetězců. Zatímco ještě před pár lety byl pojem Podnikání 4.0 brán spíše jako marketingový koncept, dnes je vše, co je spojené s pojetím 4.0, bráno jako přirozený přechod do digitální epochy“, tvrdí místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

„Zástupci českých podniků mají vcelku dobrou představu o pojmu Průmysl 4.0. Od teorie až po praktické zavedení s hodnotnými výstupními daty je však poměrně dlouhá cesta. V případě MSP je důležité, zdali ve firmě existuje obchodní model a dokumentace procesů. Pokud ano, mohou být představy podnikatele velmi konkrétní“, uvádí Evžen Reitschläger, člen představenstva AMSP ČR a garant projektu Rok digitálního podnikání 2019.

Nejčastěji firmy v průmyslu využívají internetu věcí, vzdělávají zaměstnance v digitálních dovednostech či využívají cloudu. Z pohledu zavádění nových technologií mají náskok větší firmy ze segmentu MSP. Firmy nad 30 mil. Kč obratu si mohou dovolit více investovat – a to jak do moderních technologií, tak do lidských zdrojů. Právě to je jeden z důvodů, proč dokáží vytěžit z nastupujícího trendu více a dříve než menší společnosti. IoT, online měření či vzdělávání v digitálních dovednostech je také nejvíce spojováno s pojmem 4.0.

31 % podnikatelských subjektů investuje do modernizace výrobních hal, čtvrtina firem s obratem nad 30 milionů Kč dokonce více než 5 milionů Kč. Čeští podnikatelé jsou z pohledu investic do modernizace výrobních hal poměrně konzervativní. Podniky s menším obratem investují menší částky, což je úměrné jejich potřebě investovat více do výrobních technologií než do objektů. České podniky s obratem nad 30 mil. Kč jsou nakloněny progresivnímu investování do vlastního zázemí – téměř 1/4 investovala více jak 5 mil. Kč. Alarmující však je, že skoro 2/3 firem neinvestovalo vůbec.

„Velké podniky mají často díky své ekonomické síle mnohem lepší přístup k úvěrovým zdrojům na financování svých investic v oblasti Průmyslu 4.0. Malé a střední podniky se často k takto výhodnému financování nemohou dostat, a proto jim EU skrze banky nabízí řadu zvýhodněných programů financování, které jim zajistí výhodnější cenu úvěru a schopnost jej získat. Jedná se například o programy EU Smart Credit a EU InnovFin. EU dotace pomáhají v oblasti financování MSP především tím, že jim umožňují rychle splatit úvěry na investice a díky tomu mohou investovat v krátkém časovém horizontu do svého rozvoje mnohem více prostředků“, říká Jakub Tomaštík, ředitel ČSOB EU Centrum.

22 % firem investuje do automatizace a robotizace. Investování do této oblasti je charakterističtější pro firmy s obratem nad 30 milionů Kč. Automatizace a robotizace jako nejčastější oblast investic českých MSP je doménou zejména podniků zabývajících se sériovou výrobou – např. dodavatelé automobilového průmyslu. Majitelé menších firem se většinou pohybují v segmentu zakázkové výroby, pro kterou je automatizace zatím z pohledu návratu investic nezajímavá. Celkově však firmy investují málo a více jak 2/3 podniků pak neinvestuje vůbec.

Částky investované do vzdělávání zaměstnanců v digitálních dovednostech dosahují u třetiny firem alespoň 50 001 Kč. Investice do digitálních dovedností zaměstnanců začíná být velkým tématem. Podnikatelé se domnívají, že právě kvalitní vzdělání zaměstnanců může přinést v dlouhodobém horizontu úspěch. Oproti minulým obdobím je tak digitální vzdělání novou potřebou nejen českých podniků.

Téměř polovina malých a středních podnikatelských subjektů investuje do digitalizace obecně, čtvrtina z nich alespoň 50 001 Kč. Z výsledků je zřejmé, že zhruba polovina firem již do digitalizace nějakou formou investovala. Vzhledem k obratu jsou však tyto investice nízké. Na druhé straně je třeba zmínit, že téměř polovina podnikatelů do digitalizace neinvestovala vůbec nic. Přesně na tuto skupinu MSP míří AMSP ČR se svým edukativním projektem – Rok digitálního podnikání 2019.

„Ke zvážení je rozsah a vhodnost potřebné digitalizace. Nezapomínejme, že cílem podnikání není samotná automatizace a digitalizace, ale schopnost uspět na konkurenčním trhu, efektivní využití aktiv a zvyšování hodnoty podniku z pohledu jeho akcionářů. Z pohledu řízení výroby nám může automatizace a digitalizace pomoci zejména při zvyšování kvality a výkonu výroby. Investovat do digitalizace a automatizace je proto zapotřebí s rozvahou s ohledem na její přínos pro konkrétní firmu,“ uvádí Jiří Pavlík, Senior Manager v oblasti Strategy & Operations poradenské společnosti Deloitte.

34 % firem je schopno sledovat data o všech fázích výrobního procesu přes webové/mobilní aplikace. České společnosti s obratem do 30 mil. Kč mají lepší přehled o svém podnikání, a to formou nějaké webové či mobilní aplikace. Je třeba mít na paměti, že digitalizovat menší firmu je vždy méně náročné, ale i tak je to velmi překvapivý, a hlavně pozitivní výsledek.

Podnikatelské subjekty v průmyslu mají již plně automatizováno zhruba 10 % výrobních linek. České podniky se vyznačují nadstandardními schopnostmi automatizovat výrobu, zejména pak společnosti z automotive segmentu. Z průzkumů ale vyplývá, že zejména menší společnosti nemají kapitál na plně automatizované výrobní linky nebo jim zavedení plné automatizace nedává technologicky či ekonomicky smysl.

26 % firem plánuje v následujících pěti letech robotizovat svoji výrobu, výrazně více firmy s obratem nad 30 milionů Kč. Karel Dobeš, místopředseda představenstva AMSP ČR a vládní zmocněnec pro spolupráci s agenturou pro navigaci GSA k tomu uvádí: „S přetrvávajícím problémem na trhu práce se čím dál více českých podnikatelů zabývá myšlenkou automatizace a robotizace. Zhruba polovina firem s obratem nad 30 mil. Kč je rozhodnutá investovat do robotizace, aby byla v budoucím období na globálním trhu konkurenceschopná. Jde zároveň o logický závěr, že malá firma má podstatně vyšší nároky na flexibilní produkční zařízení a jeho zázemí.“

„Společnost ABB klade dlouhodobě důraz na podporu a rozvoj průmyslové automatizace a digitalizace výroby v segmentu malých a středních podniků. Zákazníkům z menších firem nabízíme ucelenou škálu produktů a služeb zaměřených na dosažení jejich cílů v souladu s iniciativou Průmysl 4.0. Příkladem může být nová svařovací robotická buňka FlexArc® TT přinášející do oblasti malosériové produkce nejnovější poznatky a zkušenosti získané pří našem působení v automobilovém průmyslu. Díky nejmodernějším digitálním technologiím jako je ABB Ability pomáháme našim zákazníkům navíc jejich výrobní procesy efektivně řídit“, uvádí Vítězslav Lukáš, ředitel ABB Robotika ČR.

26 % podnikatelských subjektů v průmyslu vidí nedostatečně kvalifikovanou pracovní sílu jako překážku digitalizace jejich podnikání. „Jednou z překážek rychlejšího postupu digitalizace českých podniků může být i nedostatek kvalifikované pracovní síly. Mnohdy se nemá otázce digitalizace kdo věnovat. Na základě výsledků průzkumu však lze říci, že lidské zdroje v tomto směru nejsou tou zásadní překážkou. Podnikatelé si však málo uvědomují vyšší cenu kvalitního a dostatečně kvalifikovaného pracovníka pro tuto oblast“, dodává Evžen Reitschläger.

Zavádění Průmyslu 4.0 je otázkou dlouhodobé strategie rozvoje firmy. Přechod na vysoce digitalizovanou výrobu je otázkou postupné transformace a plánování prostředků do této oblasti. Rychlost transformace je do velké míry závislá na aktuální ekonomické situaci dané firmy. Pro menší subjekty může být i prvotní menší investice do automatizace a digitalizace důležitou zkušeností pro získání jasné představy, kam se v tomto směru dále ubírat“, uvádí Jan Čejka z oddělení Plánování robotizace svařoven za ŠKODA AUTO.

Nejčastěji (v 76 %) jsou informace o digitalizaci v průmyslu hledány v internetových článcích, v rámci osobních školení a tréninků či v tištěných periodikách. Sehnat dobré a relevantní informace o digitalizaci není úplně jednoduché. I proto více jak 75 % českých podnikatelů používá internet jako hlavní zdroj informací o digitalizaci. Tištěná média v tomto směru používají pouze z 1/3. Pokud však chce firma dosáhnout skutečně vysokého stupně digitalizace, nezbyde jí nakonec nic jiného než angažovat technologicky nezávislou poradenskou firmu. Problém je, že těchto firem je u nás málo.

Firmy v průmyslu nejčastěji (ve 38 %) prověřují dodavatele technologických řešení 4.0 na základě doporučení svých obchodních partnerů. Na základě osobní zkušenosti nebo návštěvy v zahraničí je to pětina podnikatelů (20 %). O procento méně, tedy 19 % podnikatelů, se rozhoduje na základě webových stránek nebo referencí. Většina společností si potenciální dodavatele vybírá na základě doporučení či referencí. V tomto ohledu jsou české firmy spíše konzervativní, což v tak důležitém procesu je většinou ku prospěchu úspěšné realizace celého podnikatelského záměru. Zejména u MSP se řeší speciální technologické otázky, které jsou u každé firmy jiné a vztahují se na její firemní know-how. Výběr dodavatele a jeho kvalifikace je proto zásadní problém.

(tz)