Český akreditační systém dostal předčasný dárek k Mezinárodnímu dni akreditace, který se celosvětově slaví vždy 9. června. Dne 10. května vstoupil v účinnost nový zákon, na který se celá akreditační komunita těšila, a který by měl naplnit mnohá očekávání zejména akreditovaných subjektů posuzování shody (subjekty).

Dne 25. dubna 2013 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 100/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon přinesl, kromě jiného, i změnu právní úpravy akreditace.

Ustanovení, která se týkají akreditace subjektů posuzování shody ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (nařízení ES), jak už bylo řečeno, nabývají účinnosti dnem 10. května. Výjimkou je nové ustanovení § 17 (Veřejnoprávní smlouva o akreditaci), které nabývá účinnosti od 1. ledna 2014. Probíhající řízení ve věci akreditace se dokončují podle dosavadní právní úpravy. Všechna řízení zahájená po 10. květnu 2013 jsou již vedena podle změněných pravidel v souladu s novelizovanou právní úpravou.

Novelizace právní úpravy přináší určitou změnu v přístupu k akreditaci v souladu s dikcí nařízení ES a navazujících harmonizovaných norem. To se projevuje již v názvu § 16 zákona, který nově zní „Udělení akreditace“. Řízení není jako dosud jen o vydání osvědčení o akreditaci, ale o udělení akreditace, resp. následně o měnění jejího rozsahu. Udělením akreditace se deklaruje jednak odborná způsobilost subjektu v dané oblasti, nově se na ně váže i oprávnění vystupovat jako akreditovaný subjekt posuzování shody v rozsahu udělené akreditace. Osvědčení o akreditaci se považuje za veřejnou listinu, tedy za doklad o udělení akreditace a jejím rozsahu. Nově lze vydávat i cizojazyčná osvědčení (v angličtině), což požadovala většina akreditovaných subjektů.

V rámci dozorové činnosti může akreditační orgán při neplnění akreditačních požadavků nejen pozastavit akreditaci nebo ji zrušit, ale nově i omezit rozsah udělené akreditace. Pak vydá nové osvědčení (s užším rozsahem akreditace), které nahradí dříve vydané osvědčení. V rámci ochrany třetích osob je novelou zavedena povinnost zveřejňovat rovněž oznámení o pozastavení akreditace, omezení rozsahu akreditace nebo o zrušení akreditace.

Nové ustanovení odst. § 16 odst. 7 podstatným způsobem rozšiřuje dispoziční oprávnění subjektu posuzování shody. Na základě žádosti subjektu může akreditační orgán rozšířit nebo omezit rozsah udělené akreditace, sloučit platná osvědčení o akreditaci, vydaná pro týž subjekt, pozastavit akreditaci, zrušit ji, popř. zrušit rozhodnutí o pozastavení akreditace. K žádosti subjektu bude také akreditační orgán na základě opakovaného posouzení rozhodovat o prodloužení platnosti udělené akreditace. Pokud je výstupem z těchto následných řízení vydání nového osvědčení o akreditaci, toto osvědčení nahradí osvědčení dříve vydaná. Subjekt tak bude mít pro danou oblast vždy jedno osvědčení o akreditaci. Na požádání subjektu lze vydat nové osvědčení o akreditaci i tehdy, dojde-li u něj např. ke změně názvu, sídla či právní formy.

Český institut pro akreditaci, o. p. s. (ČIA) připravil a na svém webu zveřejnil informace a dokumenty, které potřebují subjekty v řízeních ve věci akreditace, zejména Metodický pokyn MPA 00-01-13 Základní pravidla akreditačního procesu a vzor žádosti.

Zákon nově umožňuje akreditačnímu orgánu, aby namísto správního řízení o udělení akreditace uzavřel se subjektem veřejnoprávní smlouvu o akreditaci. Zejména z hlediska administrativy půjde o pružnější alternativu udělení akreditace, pokud o ni subjekt projeví zájem. Udělení akreditace oběma způsoby však musí být zcela srovnatelné a musí generovat stejné výstupy, zejména osvědčení o akreditaci. Pro udělení akreditace s využitím veřejnoprávní smlouvy bude vypracován samostatný metodický pokyn, s nímž budou subjekty i širší veřejnost seznámeni s dostatečným předstihem.

JUDr. Soběslav Hlinka, Český institut pro akreditaci, o. p. s.