V minulém čísle jsme zahájili miniseriál o Modelu excelence EFQM. Řekli jsme si, že vznikl „zdola“ z iniciativy firem a na základě jejich potřeb. Dozvěděli jste se, že je souborem nejlepších zkušeností nasbíraných nadací EFQM v USA a v Japonsku a že nejen dokáže zpřehlednit firmu a zefektivnit její řízení, ale že prokazatelně zlepšuje hospodářské výsledky: Při dlouhodobém používání o desítky procent ve srovnání se stejnými firmami, které Model nevyužívají. A že díky podpoře MPO mohou české firmy a organizace získat Model s minimálními náklady, když se zúčastní některého z programů Národních cen kvality ČR. Na následujících řádcích se dozvíte, co že to ten „zázračný“ Model je.

Základní myšlenka Modelu excelence EFQM je jednoduchá: Popsat firmu pomocí otázek a odpovědí, porovnat výsledky s „ideálem“ a velmi rychle zjistit, kde má firma své silné stránky a kde je příležitost ke zlepšení a na jakém stupni k excelenci se nachází (bodová škola 0–1000). Díky stromové struktuře manažer velmi rychle pozná, která oblast či oddělení nefunguje ideálně, které parametry jsou neproblematičtější a při opakovaném hodnocení i jasně vidí, jestli – a v jaké míře – se daří náprava. Model tedy nejen poukáže na oblasti pro zlepšování, ale ukáže i návod k jejich nápravě a je schopen měřit míru zlepšování. V současné době je Model excelence EFQM považován za nejpropracovanější nástroj řízení organizací na světě.

            Pokud existuje problém ve složitém systému (a firma jistě složitým systémem je), je ideální ho rozdělit na více částí a tím ho maximálně zpřehlednit. Stejný postup využívá i Model excelence EFQM.

            Model je založen na celkem devět kritériích (viz obrázek), která zahrnují všechny činnosti organizace. Ta slouží k hodnocení pokroku firmy na cestě k „Business excelenci“, tedy k vynikajícím výsledkům ve všech oblastech činnosti. Prvních 5 kritérií hodnotí, jaké má firma předpoklady k dosahování excelentních výsledků. Čtyři poslední kritéria posuzují, jak se aktuálně daří takových výsledků dosahovat. V celkovém hodnocení je posuzována míra plnění 32 subkritérií předpokladů (každé ze sedmi hledisek) a osm subkritérií výsledků (každé z pěti hledisek).

Hlavní kritéria Modelu excelence EFQM

Předpoklady:

1. Vedení – váha 10 %

Předmětem kritéria je hodnocení koncepční úlohy vedení organizace. Posuzuje se:

  n jak jsou formulovány záměry vývoje organizace – poslání, vize, hodnoty

  n jak jsou vedoucí pracovníci osobně angažováni v rozvoji a zlepšování systému managementu kvality

  n zda vedoucí pracovníci motivují a inspirují zaměstnance k naplňování záměrů.

2. Strategie – váha 10 %

Kritérium hodnotí formulování, šíření a přezkoumávání strategie a její realizace. Posuzuje, zda strategie je orientovaná na naplňování zájmů a požadavků zainteresovaných stran a zda jsou správně rozpracovány do politiky, plánu, cílů a procesů. Posuzuje, zda je strategie založena na současných a budoucích potřebách a relevantních informacích, a zda je strategie sdělována, aplikována a rozvíjena

3. Pracovníci – váha 10 %

Kritérium posuzuje využívání, řízení a rozvíjení potenciálu zaměstnanců. Hodnotí, zda jsou v organizaci propagovány etické hodnoty a nastavena komunikace pro využití dovedností a znalostí zaměstnanců.

  n hodnotí plánování řízení a zdokonalování lidských zdrojů

  n posuzuje, jak jsou nalezeny, využity a zhodnoceny znalosti a dovednosti zaměstnanců

  n posuzuje, zda funguje vnitrofiremní komunikace a komunikační politika

  n hodnotí úroveň (míru motivace, strukturování) odměňování zaměstnanců a péče o ně.

4. Partnerství a zdroje – váha 10 %

V tomto kritériu se hodnotí, jak organizace plánují a řídí své vnější vztahy (partnerství) a jak se jim daří rozvíjet vnitřní zdroje (hmotné, finanční, materiálové a informační) v zájmu naplňování politiky a strategie a efektivního vykonávání procesu. Posuzuje se:

  n řízení finančních zdrojů

  n řízení infrastruktury a technologií

  n řízení informačních zdrojů

  n identifikace strategických a dalších partnerů, řízení partnerství.

5. Procesy, produkty a služby – váha 10 %

Toto kritérium hodnotí úroveň tvorby, řízení a zlepšování procesů a jejich schopnost uspokojovat potřeby zákazníků. Posuzuje se:

  n správná identifikace, monitoring a korekce procesů

  n znalosti potřeb zákazníků a uplatnění těchto znalostí při výrobě a poskytování služeb

  n úroveň řízení vztahů se zákazníky

            V prvních pěti kritériích jsme posoudili možnosti organizace z hlediska jejích předpokladů.

            V příštím díle miniseriálu se podíváme na zbývající čtyři kritéria, která hodnotí výsledky, kterých organizace dosáhla.           

(red)