O kvalitě se nemá mluvit, ale soustavně na ní pracovat. K tomu slouží různé nástroje, mezi nimi Model excelence EFQM. Úspěšně ho zavedla a používá Ekonomická fakulta Technické univerzity v Liberci, za což byla oceněna v rámci Národní ceny kvality ČR. Hovořili jsme o tom s děkanem této fakulty, profesorem Miroslavem Žižkou.

Za co získala Ekonomická fakulta TUL ocenění Národní cena kvality?

Ekonomická fakulta Technické univerzity (EF TUL) v Liberci získala Národní cenu kvality v programu START Europe, který je zaměřen na úspěšnou realizaci projektů. Projekty přihlášené do soutěže byly založeny na systematickém sebehodnocení organizace za pomoci nástrojů Modelu excelence EFQM. Na základě identifikace silných stránek a oblastí pro zlepšování jsme pro fakultu připravili akční plán zlepšování. V průběhu osmi měsíců jsme zrealizovali tři projekty k trvalé udržitelnosti organizace. Konkrétně šlo o projekt identifikace zainteresovaných stran, nové webové stránky fakulty v anglickém jazyce a vytvoření procesní mapy fakulty s určením vlastníků procesů.

            Uvedené projekty spojovalo využití potenciálu akademických pracovníků fakulty a studentů v rozvoji vnitřních řídicích procesů. To může být příkladem pro celou univerzitu. V průběhu validace byly jako nejdůležitější silné stránky fakulty označeny podpora a zapojení vedení fakulty do aplikace výstupů projektu, využívání speciální metodiky pro zavádění a zlepšování systémů hodnocení kvality a aplikování zásad a metod, se kterými se studenti budou v praxi setkávat.

Co pro realizační tým fakulty znamená toto ocenění?

Jde především o ocenění aktivity týmu, který přišel s myšlenkou, aby se fakulta zapojila do této soutěže. Na začátku této myšlenky panovala určitá skepse, zda lze systém a model excelence EFQM použít v tak specifické organizaci, jakou je vysoká škola, resp. jedna z jejích součástí – fakulta. Realizační tým však svým nadšením přesvědčil nejen vedení fakulty, ale i ostatní spolupracovníky na fakultě, že model excelence EFQM je silným nástrojem pro trvalé zlepšování kvality, a to od vedení fakulty až po jednotlivé zaměstnance. To považuji za velmi důležité v době, kdy je téma budování systémů zajišťování kvality velmi aktuální problematikou fungování vysoké školy. Součástí soutěže nebylo jen zpracování projektů, ale i nezávislá validace výsledků Národním centrem excelence. Získání ocenění tedy vypovídá i o skutečnosti, že fakulta splnila náročné podmínky validace. A samozřejmě mne získání Národní ceny kvality a její předání v reprezentativních prostorách Španělského sálu Pražského hradu velmi potěšilo.

Jakou roli pro vás hraje kvalita ve vzdělávacím a výzkumném procesu?

Kvalita hraje zásadní roli ve všech oblastech činnosti univerzity. Bez zajištění kvality nelze vychovávat absolventy, kteří se úspěšně uplatní na trhu práce, ani produkovat výsledky ve výzkumu, které jsou publikovány ve vědeckých časopisech nebo jsou využity aplikační sférou.

V čem se odlišuje prestižní fakulta/univerzita od běžného standardu? Lze kvalitní školu rozpoznat na první pohled?

Prestižní fakulta se určitě vyznačuje tím, že je o ni zájem ze strany uchazečů o studium a že její absolventi se uplatňují bez problémů na trhu práce. U univerzitních škol dále můžeme posuzovat vědeckou a výzkumnou činnost, tedy hodnotit práci vyučujících podle jejich publikační činnosti, citací, projektů apod. Důležitá je i třetí role univerzity, tedy dobrovolné aktivity, které podporují společnost a region, ve kterém škola působí.

            Odpověď na druhou otázku však není jednoduchá. Vysoké školy „vytvářejí“ speciální „produkt“, poskytují určitou formu veřejných služeb. Obecně se kvalita ve službách hodnotí obtížněji než kvalita výrobků. V povědomí veřejnosti určitě existují školy, které jsou vnímány jako kvalitní, stejně tak jako školy, které jsou považovány za méně kvalitní. Rozpoznat kvalitu vysoké školy na první pohled je obtížné. Můžeme využít různé žebříčky vysokých škol, tuzemské i zahraniční, ale i ty spíše odrážejí popularitu nebo pověst jednotlivých škol. Budování kvality ve vysokém školství je dlouhodobý proces.

Co vám dává vaše práce, čím naplňuje váš život a s kterými lidmi nejraději spolupracujete?

Práce mi dává možnost seberealizace. Existuje jen málo profesí, kde člověk může ovlivnit obsah své práce – tedy, co přednášet, v čem bádat, kde publikovat, samozřejmě v rámci své odbornosti. Cením si hlavně možnosti předávat své zkušenosti mladé generaci, včetně doktorandů. Nejraději pracuji s lidmi, kteří přinášejí nové nápady, byť se třeba na první pohled zdají jako málo reálné. Naopak nerad pracuji s lidmi, kteří dokážou dlouze zdůvodňovat, proč něco nelze, nebo argumentují tím, že se „to tak dělalo vždycky“.

Který z cílů ve funkci děkana je ještě před vámi a čeho byste byl ještě rád účasten?

Nové „neplánované“ cíle mně bohužel přinesla novela zákona o vysokých školách. Fakultu čeká velmi náročný proces akreditace nových studijních programů, které po roce 2019 nahradí téměř všechny stávající studijní obory. Nový systém akreditací je dosti administrativně náročný. V současnosti jde o agendu, která mi zabírá nejvíce času a patrně tomu bude i po zbytek mého funkčního období do roku 2020.

            Z předchozích, „plánovaných“, cílů zůstává posílení výuky v angličtině, větší otevření fakulty pro zahraniční studenty a podpora post-doktorských pozic. Aktuální je také rekonstrukce prostor pro pracovníky a studenty v naší kmenové budově, které již neodpovídají nárokům na moderní vzdělávání a výzkum. Byl bych rád ještě účasten otevření prvních rekonstruovaných učeben a nové laboratoře pro experimentální ekonomii, kterou budeme stavět v rámci velkého projektu z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.

hodně dalších úspěchů popřál Pavel Kačer