Geneticky modifikované organizmy, o nichž se v současnosti hovoří víc než kdy jindy, představují pro současnou civilizaci dvě možné cesty. Někteří tyto produkty rostlinné či živočišné říše vidí jako směr k dostatku kvalitních potravin pro celou planetu, jiní v nich spatřují hrozbu. A jaký postoj k nim zastává česká odborná veřejnost? To bude jedním z témat konference From Farm to Fork (Spolupráce zainteresovaných stran v potravinovém řetězci ve prospěch spotřebitelů) pořádané Českou společností pro jakost ve spolupráci s Agrární komorou ČR, Potravinářskou komorou ČR a Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR. Konference bude uspořádána pod záštitou ministra zemědělství České republiky Jiřího Milka 5. června 2018 v Praze v sídle České společnosti pro jakost.

Odborníci se ve svých názorech na GMO rozcházejí. Někteří vidí rizika. Tvrdí například, že geneticky neupravované organizmy mohou být při pěstování poblíž GMO kontaminovány jejich genofondem. Mohou být problematické z hlediska rezistence vůči antibiotickým látkám, což by mohlo mít zásadní důsledky pro lidské zdraví. Takové geneticky modifikované organizmy by však dnes neměly být pěstovány, jelikož zákon přesně vymezuje jaké a za jakých podmínek se v zemědělské výrobě objevit mohou. Otázkou do diskuze zůstává jejich případný alergenní vliv, nicméně v současnosti podléhají GMO daleko přísnějšímu testování na vyvolávání alergických reakcí, než je tomu u plodin, do jejichž DNA zasáhnuto nebylo. Paradoxně se tak ukazuje, že některé GMO jsou v tomto ohledu pro lidský organizmus šetrnější. Odpůrce znepokojuje také to, že každá evoluce u jednoho druhu s sebou přináší i tu u jiného. Nepřinese genetická modifikace plodin například odolnější škůdce? Nové choroby? Nezdevastuje další ekosystémy? Nepromění ráz Země?

Lidstvo čelí mnoha problémům a jedním z nich je nerovnoměrná distribuce potravin – ať už k tomu dochází kvůli vlivům klimatickým, politickým, ekonomickým. GMO by mohlo být jedním z řešení, jak mít na planetě potravin dostatek. Díky zásahu do genomu plodin mají vyšší výnosnost a upravuje se údajně rovněž jejich imunitní systém, který lépe odolává nejrůznějším nemocem – například plísňovým onemocněním, jež mohou zcela zlikvidovat úrodu. Proto by nemuselo být nutné používat tolik pesticidů, fungicidů a herbicidů, čímž by se mohla také rapidně zlepšit kvalita půdy, alespoň takovým směrem se některé úvahy vedou. Klesla by produkce i obsah toxických látek, jež jako rezidua v přírodě i hospodářsky obdělávané krajině mohou přetrvávat.
V GMO se může zvyšovat obsah požadovaných látek díky využití sofistikovaných biotechnologií. Prodlouží se pravděpodobně životnost takových organizmů a trvanlivost plodin. Může být upravována jejich kvalita, například odstraněním alergenů či toxických složek. Další z výhod spočívá v tom, že implementací konkrétních genů se zemědělské rostliny přizpůsobují na míru určitým klimatickým oblastem a roste jejich schopnost přežít a plodit i v nepříznivých podmínkách. To je jeden z významných argumentů, zvláště nyní, kdy se nám před očima mění planeta – na území České republiky dochází ke ztenčování zásob povrchových i podpovrchových vod, ubývá pravidelných srážek, prodlužují se období sucha, půda při prudkých a krátkých lijácích, jež nemají čas se vstřebat, podléhá erozi. Jak tedy organizmy učinit odolnější? Negativní vliv GMO nebyl zatím jednoznačně prokázán. Tato biotechnologie je však zatím stále velmi mladá a krátce využívaná. Jako každá lidská aktivita přináší řadu důsledků, jež bude možno hodnotit až s časovým odstupem.

Certifikace „Bez GMO“

Česká společnost pro jakost je jako jeden z mála certifikačních orgánů oprávněných nově certifikovat „Bez GMO“. Výrobci a distributoři potravin certifikací prokazují, že dodávané produkty nebyly vyrobeny z komponent obsahujících genetickou modifikaci GMO. Toto dobrovolné certifikační schéma vytvořil Spolek pro krmiva a komodity. Kontrola a certifikace probíhá v celém řetězci, od produkce použitých osiv, pěstování obilovin, olejnin a jiných surovin a výroby krmných směsí přes přepravu potravinářských surovin až po zpracování jednotlivých potravinářských produktů.

Od legislativy a drobných dodavatelů
až po školní stravování

Program konference bude více než pestrou mozaikou faktů, názorů, prezentace výsledků a zkušeností. Pomůže rozkrýt žhavá témata, jakými jsou například výživa člověka, možnosti kvalitního stravování a cesta k jejich naplnění, zdravý životní styl, úskalí výroby jakostních potravin a snahy zavádět do praxe nejnovější poznatky vědy a výzkumu. Čerstvé informace získají účastníci od představitelů Ministerstva zemědělství ČR, a to například k novinkám v legislativě. Dalším tématem budou závěry výzkumu nad používáním značek v potravinářství. Čerstvé zprávy představí Úřad pro potraviny Ministerstva zemědělství ČR a Informační centrum bezpečnosti potravin. Na pořadu budou české cechovní normy a jejich komerční uplatnění stejně jako regulace a její dopady na kvalitu potravin. Za neméně atraktivní lze považovat zjištění dozorové činnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Na pořad se dostane novela zákona o potravinách a její dopady na činnost potravinových bank či téma potravinový odpad z pohledu diskontního řetězce. Odborníci z praxe pohovoří o zkušenostech se zaváděním standardu bez GMO a o produkci komodit a krmiv dle systému GMP+ jako základu pro bezpečnost potravin.
Jak přistupují obchodníci ke kvalitě potravin, to zprostředkuje analýza soutěže Diamantová liga kvality. Hovořit se bude také o tom, co je to značka Česká chuť či jaký význam mají drobní dodavatelé pro obchodní řetězec, či o malých značkách s lokálním příběhem. Připraveny jsou postřehy k bezpečnosti potravin z pohledu práva ve spotřebním družstevnictví. Své místo v kvalitě potravin má rovněž školní stravování, jemuž se bude věnovat závěrečná přednáška.
Veškeré další informace najdete na farmfork.csq.cz.

Kateřina Šimková

Ilustrace Pixabay.com