Když mne po roce 1968 vehnali komunisté jako nežádoucího rebela do lůna spotřebního družstevnictví, nastoupil jsem do Jednoty Praha-západ. Právě zde, na pozici číšníka, začalo mé první angažmá v družstevnictví.

Družstva tehdy byla nežádoucími institucemi, protože tvořila výjimku v pojmu socialistického vlastnictví. Družstevní vlastnictví tak bylo trnem v oku hlavně těm, kteří hájili vlastnictví v rukách státu jako nedotknutelnou zásadu socialistického zřízení.

Přes všechna negativa a újmy z titulu vyčlenění nás osmašedesátníků ze skupin komunistických elit, mělo pro mne období normalizace jeden pozitivní rys. Družstva mi umožnila dokončit vzdělání, a dokonce i určitý kariérní růst, sic omezený kádrovou politikou komunistů. Možná proto jsem rád a vždy s chutí pracoval pro družstevní systém. A zaplať Bůh pracuji dodnes.

Nepříjemné roky až do nečekané sametové revoluce jsem přečkal v různých pracovních zařazeních. V éře devadesátých let jsem však začal dle svého rvavého a přímočarého naturelu růst ve vedoucích funkcích, a to jak v družstevnictví, tak posléze i v institucích vnitřního obchodu. Intenzivně jsem hájil nejen družstva, ale zároveň celý český maloobchod před tvrdou konkurenční politikou nadnárodních řetězců i nepříznivou vládní politikou, jejíž legislativní dopady náš maloobchod poškozují.

Rozhodnutí s citem

Vždy jsem se v rozhodovacích procesech snažil - poučen vlastním životem - brát ohled na ty, kterých se má šéfovská rozhodnutí týkala. Ač některé mé kroky nebyly vždy zrovna populární, mým cílem bylo, aby dopady rozhodnutí byly vždy adekvátní dané situaci a snesitelné pro všechny, kterých se tyto verdikty týkaly.

Postupně jsem tak dospěl do dnešních dnů, kdy jsem se s posledním lednovým dnem roku 2020 rozloučil s jednou ze svých posledních významných funkcí - s vedením Asociace českého tradičního obchodu (AČTO). Tu se mi společně s dalšími příznivci tradičního obchodu povedlo před sedmi roky založit. Vedení Asociace jsem předal, pevně věřím, do dobrých rukou.

Nyní budu fandit všem správným krokům, které povedou toto velmi užitečné seskupení dál. Pevně doufám a věřím, že mezi elitu, která stále více rozhoduje o budoucnosti nejen své vlastní, ale především a hlavně celého českého maloobchodu. Ten totiž právě nyní prožívá velmi těžké a složité období. Mluvíme o tlaku řetězců a nepříznivé platné legislativě, která staví náš obchod do nevýhodné pozice v tvrdém soupeření s konkurencí, které se odehrává už tak v napjatých podmínkách.

Nejen čestný předseda...

Jsem rád - a s potěšením jsem přijal, i když přiznávám i s trochou nostalgie - titul "Čestného předsedy Asociace". Je to totiž nejen titul, ale i závazek. Podpora českého maloobchodu je má, jak se říká, srdeční záležitost, které jsem obětoval velký kus života. A jsem stále připraven dle potřeby toto poslání plnit.

Rád také zůstávám platným členem představenstva největšího a nejúspěšnějšího spotřebního družstva v republice - COOP Havlíčkův Brod. Stále se budu snažit pomáhat uspět i největší nákupní centrále v ČR, tedy družstva COOP Centrum, které jsem před 25 lety založil.

Aniž bych se vnucoval, tak i nadále nabízím své služby potřebným subjektům českého maloobchodu. Rád pomohu nejen radou, ale pochopitelně i přímou angažovaností dle potřeby při řešení situací, které složitý český trh ještě čekají. V každém případě budu i nadále aktivní ve prospěch českého - nejen družstevního - maloobchodního trhu.

Zdeněk Juračka, čestný předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO)