Rada ČPS s výkonnou ředitelkou L. KovačovskouProsazování zemního plynu jako primární náhrady za dosluhující uhlí, dekarbonizace a přechod na nízkoemisní energetiku například s využitím vodíku či jiných alternativních plynů v rámci ČR a Evropy. To jsou některé z priorit, jež stanovili na 14. sjezdu Českého plynárenského svazu (ČPS) jeho členové novému vedení. Předsedou Rady ČPS byl do roku 2024 zvolen opět Martin Slabý, místopředsedy jsou Lukáš Pokrupa, Radek Benčík, Tomáš Varcop, Lubor Veleba, Zdeněk Bauer a Thomas Merker.

„Zemní plyn je klíčové přechodné palivo pro dosažení uhlíkové neutrality. Nadcházející roky budou rozhodující pro jeho akceptaci v environmentální legislativě EU a ČR. V tomto kontextu bude zásadním úkolem ČPS podporovat rozvoj plynárenství, a to i prosazováním předvídatelného a stabilního regulačního prostředí,“ uvedl Martin Slabý, předseda Rady ČPS a dodal: „Jsme svědky restrukturalizace teplárenství. Zemní plyn bude primární náhradou za uhlí, ale pro nás bude neméně důležité obhájit jeho pozici ve vytápění v sektoru služeb a u domácností. Pro další využití plynu bude také velmi podstatná úroveň cen emisních povolenek.“

Podle delegátů sjezdu je pro naplnění emisních cílů do roku 2030 nezbytné širší prosazení stlačeného (CNG) a zkapalněného zemního plynu (LNG) včetně jejich biometanem obohacených variant v podobě BioCNG a BioLNG v dopravě. S jejich konkurenceschopností také souvisí odpovídající nastavení legislativního rámce a pravidel trhu. Ta by měla umožnit intenzivnější propojení distribuce plynu a sektoru dopravy.
„Stát by měl rozšířit pobídky pro plynovou mobilitu, aby více motivovaly jednotlivce i firmy k nákupu vozidel na CNG a LNG. Konkrétně by se mělo více hovořit o snížení spotřební daně a mýtného, investičních pobídkách na nákup aut na plyn nebo o podpoře povinných cílů obnovitelných plynů v dopravě. S tím pak souvisí i příprava na rozvoj vodíkové mobility. Bez toho Česká republika svoje závazky vůči EU jen těžko splní,“ připomněla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS.

K rozvoji nových technologií a vylepšování stávajících procesů a postupů se váže i další z priorit ČPS. Jde o přípravu technických předpisů a vydávání odborných stanovisek zajišťujících bezpečný a spolehlivý provoz plynárenských zařízení. Sektor musí vytvořit časový a technický koncept transformace plynárenství, stejně jako využít všechny jeho silné stránky v dekarbonizované energetice. Důležitá proto bude zejména příprava plynárenské infrastruktury pro přepravu, distribuci a skladování takzvaných zelených a dekarbonizovaných plynů, mezi které patří například vodík.

V souvislosti s dalším rozvojem tuzemského plynárenství bude ČPS i v nadcházejícím období aktivně podporovat profesní vzdělávání a vydávat studijní či odborné materiály. Pokračovat bude ve spolupráci s odbornými domácími i zahraničními organizacemi s cílem získávat a uplatňovat v českém plynárenství nejnovější technické a vědecké poznatky. Za klíčové svaz považuje také zajištění kontinuity a kvality vzdělávání v oboru a dostatečné množství absolventů v relevantních technických profesích. Jejich přilákání je dlouhodobým úkolem.

Členové ČPS na svém sjezdu rovněž ocenili přínos významných osobností tuzemského plynárenství pro rozvoj celého sektoru a jako výraz vděčnosti udělili Janovi Valentovi a Romanovi Budinskému čestné členství ve svazu.

Český plynárenský svaz (ČPS) je nezávislé sdružení firem a odborníků působících v plynárenství a souvisejících oborech. ČPS navázal v roce 1992 na bohatou činnost svých předchůdců, kteří v tehdejším Československu založili již v roce 1919 Československý plynárenský a vodárenský svaz a byli spoluzakladateli Mezinárodní plynárenské unie (IGU) v roce 1931. ČPS v současné době sdružuje více než 200 odborných sdružení a firem působících v plynárenství, přes 260 individuálních členů, ve velké většině špičkových plynárenských odborníků, a přes 60 čestných členů.

(tz)