V Česku není ESG reporting žádnou novinkou. Podávat zprávy o udržitelnosti obchodního modelu, jehož cílem je transparentnost podniku v oblasti životního prostředí, firemní společenské odpovědnosti a strategického podnikového řízení, musí od roku 2018 několik desítek velkých českých společností.

Nicméně nová směrnice Evropské unie s názvem CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která nabývá platnosti již tento rok, se postupně dotkne přibližně tisíce dalších firem včetně malých a středních podniků. Velká část z nich o tom však dle šetření Hospodářské komory ani netuší.

ESG strategie (zahrnující faktory environmentálního, sociálního a správního řízení) se stává klíčovým prvkem firemního rozhodování, kdy si firmy stále více uvědomují význam integrování jejích faktorů do svých strategií. Nová směrnice CSRD však mění pravidla toho, jaké firmy jsou povinny zveřejňovat ESG data, a zároveň představuje jeden z kroků, jak má Evropa zajistit dostání závazků Green Dealu. Od letošního roku se nefinanční ESG reporting týká podniků s 500 a více zaměstnanci, tak jak tomu bylo doposud. Příští rok se však bude tato povinnost vztahovat na všechny velké společnosti splňující alespoň dvě ze tří následujících kritérií – společnost má více než 250 zaměstnanců, její čistý obrat je minimálně ve výši 1 miliardy korun anebo vlastní aktiva v rozvaze za více než 500 milionů korun. Pokud je společnost součástí nadnárodní firmy, může report vydat v rámci skupiny. „Velké společnosti tuto otázku řeší již několik let, i kvůli tomu, že se jich tyto změny dotknou dříve než menších podniků. Nicméně i střední a malé společnosti již otázku ESG řeší a hledají specializované firmy, které by jim v tomto směru pomohly,“ komentuje situaci Marek Čihák, business manažer M2C, jejíž divize Innovis se zaměřuje na technologie automatizace a digitalizace.

Nová povinnost podávat zprávy o udržitelnosti obchodního modelu se nebude týkat jen velkých podniků. K sestavení zpráv totiž budou potřebovat informace také od osob samostatně výdělečně činných a malých a středních podniků, pokud jsou součástí jejich dodavatelského řetězce. Nové povinnosti by se proto měly propisovat do obchodních smluv s dodavateli a obchodními partnery. „České podniky se staly důležitou součástí světového dodavatelsko-odběratelského řetězce. Přes 80 % produkce ale směřuje do zemí Evropské unie. Jestliže třetina celkové hodnoty produkce připadá na vývoz, má silný vliv na vývoj české ekonomiky právě zahraniční poptávka. Pokud se ale rostoucí poptávce zahraničních firem po udržitelnosti ty tuzemské nepřizpůsobí, negativně se to promítne do výkonnosti tuzemského hospodářství a do životní úrovně občanů,“ říká analytička Hospodářské komory Renée Smyčková.

ESG nejsou pouze solární panely či tepelné čerpadlo
V souvislosti s ESG se nejčastěji mluví o udržitelnosti. „V rámci zelené tranzice se české společnosti postupně angažují v implementaci technologií a strategií, které směřují k udržitelnějšímu a ekologičtějšímu podnikání. Mezi ně patří zavedení monitoringu spotřeby energií a inteligentní řízení budov včetně vzdáleného řízení, renovace budov a modernizace infrastruktury, například vytápění, chlazení či osvětlení, využívání obnovitelných zdrojů, především instalace fotovoltaik, elektromobilitu a další,“ popisuje situaci v českých firmách Marek Čihák. Jak navíc dodává, prvními kroky směrem k udržitelnosti jsou monitorování a efektivizace energetické náročnosti budovy: „Nejdříve se provádí energetický outlook, ve kterém identifikujeme oblast s největším potenciálem úspory energie a navrhneme zefektivnění a optimalizaci toků energií nebo plán obměny či doplnění technologických zařízení.“

Do ESG reportu je možné vykázat například hodnoty o firemním snížení emisí CO2, čemuž může pomoct instalace systému zpětného získávání tepla neboli heat recovery, který využívá skutečnosti, že emise odnášejí velké množství energie s potenciálem k dalšímu využití. „Ztráta energie ze spalin nebo jiného tepelného procesu je obvykle kolem 15 až 20 procent. Se systémem zpětného získávání tepla od exodraftu může být obnoveno až 95 procent tepla. Jinými slovy, existuje zde potenciál snížení spotřeby paliva o 12 až 16 procent a redukce emisí CO2,“ popisuje řešení Pavel Ulrich ze společnosti Almeva East Europe. Jejich simulační software dokáže vyčíslit, kolik energie může konkrétní firma ušetřit investováním do systému zpětného získávání tepla a poskytuje právě informace o snížení emisí CO2.
Udržitelnější podnikání může zajistit i již rozšířená metoda instalace solárních panelů. Například u českého výrobce betonové střešní krytiny Betonpres je pro provoz výrobny zásadní elektrická energie, a proto se pro jejich instalaci na výrobní hale rozhodli již před dvěma lety. „Nyní si pohráváme s myšlenkou, jak rozumně solární elektrárnu rozšířit, abychom v budoucnu pokryli spotřebu energie maximální možnou měrou slunečními paprsky,“ říká Miroslav Ponec, výrobní ředitel společnosti Betonpres. Firma se totiž implementací úsporných technologií do vlastního provozu zabývá dlouhodobě. Mimo solární panely dále vystavila úsporné budovy včetně výrobních hal v pasivním standardu, přešla na geotermální vrty a tepelná čerpadla nebo investovala do úspor ve spotřebě vstupních materiálů a snížení tvorby odpadních materiálů. „V poslední době byl jednou z nejlepších investic dvojitý servo nůž, díky kterému se vrací velká část čerstvé betonové směsi zpět do výrobního okruhu,“ dodává Miroslav Ponec.

ESG však nesouvisí pouze s životním prostředí. Součástí nefinančního reportu je i společenský faktor (písmeno S v rámci zkratky ESG). Zde je zásadní důraz na sociální odpovědnost, důraz na rozmanitost, diverzitu a inkluzi, rovné příležitosti a spravedlivé pracovní podmínky. Například pojišťovna UNIQA již přes rok rozvíjí spolupráci se sociálním podnikem Kolibřík CSR s cílem podpořit zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Na pobočce, kterou vytvořil Kolibřík v rámci spolupráce s UNIQA v Brně, pracuje celkem 13 zaměstnanců na projektech klientského centra, podatelny, oddělení penzijního spoření a oddělení pohledávek. Lidé s hendikepem tak mají díky této spolupráci šanci získávat nové pracovní příležitosti v oblasti finančnictví stejně jako jejich zdraví kolegové.

Posledním bodem je i hodnocení vedení společnosti (v angličtině G neboli governance). V něm se zohledňuje dohled nad fungováním firmy, celkový přístup managementu či transparentnost směrem k akcionářům. S tím souvisí také informace o transparentnosti v majetkové struktuře a placení daní, implementace protikorupčního kodexu a lobbingu či diverzitě a složení představenstva a managementu.

(tz)